Kapitola sedmá

529 18 16
                                    

-Kayl-

Byla sobota odpoledne a já sháněl chlast na dnešní párty u Noela a Emy.

S partou jsme byli pouze jednou v parku po škole protože jsme všichni měli něco na práci. A taky si myslím že všichni si už nedokážeme představit partu bez té zelenooké blondýnky. Přinesla sebou takovou jiskru nevinnosti a pozitivní energie že jsme se ani jednou za ten týden nepohádali. Vždycky to byla spíš výměna názorů a poté ignorace.

Když jsem v obchodě přišel na řadu tak si prohlídka prodavačka můj nákup a pak vykulila oči. Přiznávám neměl jsem toho nejmíň. Pět vodek z toho dvě ochucené, dva Jacky, tři Jeleny ,nějakou whisky a rum.

Všechno jsem naskládal do kufru. V kapse mi zavrněl mobil tak jsem ho vyndal a podíval se.

N: Vick nebudu pro tebe moct přijet, máme moc práce.
V: Aha, tak já teda budu asi doma
K: v žádným případě 🙈v sedm tě vyzvednu
A: máš nohy🤷tak můžeš dojít pěšky
D: aby ses neposrala Adison 🙄

Nechápu Adison. Sama se Tori první den ujala. Taky nechápu co jí udělala. Vždyť by neublížila ani mouše.

Nechal jsem to plavat a otočil klíčem v zapalování. Miluju ten zvuk. Sešlápl jsem penál a rozjel se domů.

--------------------------------
Bylo za dvě minuty sedm a já čekal v autě před domem Gillinskych. Ťukal jsem prsty o volat v rytmu písničky co hrála. Najednou se otevřely vchodové dveře, ze kterých vycházela Tori. Byla úchvatná, měla na sobě krátké uplé černobílé šaty a přesně mě měla pouze lehký svetřík.

"Ahoj" pozdravila když otevřela dveře.

"Eh...ahoj, mmm...moc ti to sluší" vykoktal jsem ze sebe. Pane bože co jsem to za krypla. Tori se začala rudnout ale snažila se to schovat za vlasy.

Teď když byla ještě blíž jsem si mohl všimnout malého náhrdelníku s hvězdou. Pohledem jsem sjel trochu níž.

Panebože ona nemá podprsenku !?
Dýchej, dýchej.

Tohle se mi ještě nestalo. Že mě dokáže navzbudit jenom to že nemá podprsenku? Asi to bude z toho nedostatku sexu za tenhle týden.

"Můžeme jet?" otočil jsem se na Tori.
"Asi-asi jo" nastartoval jsem a vyjel směr párty.
"Ty si nervózní?"
"Emmmm....jo, je to moje první párty" aha tak teď mě překvapila.
"No ale tak vše se má zkusit poprvé ne" zasmál jsem se.

Zbytek cesty jsme byli potichu. Nebylo to nepříjemně ticho kdy nevíte co si říct, ale takové to kdy vám to ticho dovoluje si nachvilku odpočinout od toho co se stalo nebo toho co se stane.

"Máme ještě čas?"
"Na co" zeptal jsem se.
"Chci-chci ti něco říct"
"Je tady park tak by jsme tam mohli jít" přikývla ale nic jiného už neřekla.

Byl jsem nervózní když jsme procházeli bránou do parku. Kopal jsem do drobných kamínků než jsme nedorazili k jezírku kde byla lavička. Posadil jsem se a čekal až se Tori posadí. 

"Nevím kde začít" řekla.
"Ještě než jsem se přestěhovala sem tak jsem bydlela Anglii ale to už víš. Měla jsem tam kamarádku Melisu. A pak se se mnou přestala bavit. Prý že jsem jí zastiňovala a jenom jí překážela. Nechápala jsem její chování. Potom jsem zjistila že se budeme stěhovat protože tu táta dostal lepší pracovní nabídku. Jenže se to Melisa dozvěděla a způsobila mi otřes mozku, prý abych na ní nezapomněla. Jenže když jsem byli už přestěhování tady tak se jim něco nezdálo. Pozvali si nás do nemocnice a zjistili že mám rakovinu" posledních pět slov šeptala protože slzy a vzlyky nic víc nedovolovali.

Stoupl jsem si a přivinul si ji do pevného objetí. Až teď jsem si uvědomoval slova co vyšla z jejich rtů.
Proto se chovala občas tak zvláštně. Proto vypadala nemocně. Nechápu jak někdo takový jako ona může mít tohle svinstvo.

"Nikdo o mě nestál a ani nebude"
"Neříkej to když to není pravda" zvedl jsem ji svými prsty bradu. Vím že je to hnusný ale teď jsem měl možnost jí políbit, protože byla zranitelná.

Začal jsem se přibližovat. Podíval jsem se do jejich očí a pak zpátky na její rty. Už jsem cítil její horký dech na rtech, ale bylo to až velké pokušení proto jsem ty svoje přitiskl na ty její. Bylo to úplně něco jiného než normálně. Bylo to jak jít do cukrářství pro tu nejsladší věc co tam mají. A na vrchu toho jahodová poleva. Udělal jsem první pohyb, a Tori ho po mě zopakovala. Na to že to byl pravděpodobně její první polibek v životě to nebylo špatné. Opřel jsem svoje čelo o to její.

"Asi by jsme měli jít" pomalu se odemne vzdálila.
-----------------------------
Příště bude párty 🎊🎉
Chtěli byste pohled Kayla nebo Tori v příští kapitole??

Remember Where We MetKde žijí příběhy. Začni objevovat