Remember Where We Met

Kapitola čtvrtá

- Victoria-

Právě mě Noel veze domů. Ostatní se rozhodli jít na nějakou párty u Kaylova kamaráda Bena.

A když už jsme u Kayla tak ten mě překvapil. Adison mi říkala jaký je to děvkař ale mě spíš přijde jako arogantní Kayl..... vysoký arogantní Kayl....... krásný vysoký Kayl..... prostě krásný svalnatý vysoký zábavný arogantní Kayl s velkým egem. Jo přesně ten popis seděl.

"Tak a jsme tady "
" Děkuju za svezení. Tak zítra " zavolala jsem když jsem vystupovala.

"Tori" křikla Amy ode dveří. Rozeběhla se a skočila na mě.

"Půjdeme ven" zeptala se mě po cestě do kuchyně.
" Amy je už sedm večer" připomněla jsem jí.

"Zlato jelikož zítra jde Amy na ten test tak můžete jít než dovařím na to hřiště naproti " zavolala mamka.
------------------------

Na hřišti bylo plno. Amy si tam hrála s holčičkou ze školky. Vzala jsem si mobil a zapla instagram měla jsem tam žádost od všech z party.

Ale jedna mě zaujala. @K.Williams.
Rozklikla jsem profil a všude byly fotky z nějaké párty nebo s holkama.

Vidíš to říkala ti že je děvkař.

Povzdychla jsem si a podívala se na Amy která tam nebyla. Očima jsem zase sjela na telefon.

Počkat jak nebyla?

Okamžitě jsem se vyšvihla na nohy a utíkala ke skluzavce, houpačkám a nakonec na kolotoče. Panebože, panebože kde je?

Po cestě do parku se začalo stmívat a mě se plnily oči slzami.

"Amy? Amy?" křičela jsem na celý park.

Už je to dvacet minut co jsem ji ztratila. Sedla jsem si na lavičku a dala si hlavu do dlaní. Co asi tak řeknu mamce? Uvidím jí ještě.

"Tori ?" ozval se hluboký hlas. Zvedla jsem své ubrečené oči na osobu stojící před mnou.

"Co se stalo?" zajímal se Kayl. Nic jsem neřekla a vpadla jsem mu do náručí. Opřela jsem si hlavu o jeho hruď pokrytou černou látkou trička které bylo zmáčené mými slzami. Když jsem  ho objala kolem pasu byl nejprve šokovaný ale potom mi položil jednu ruku na záda a druhou mě hladil po vlasech.

"co se stalo" zašeptal a prsty mi zvedl bradu. Teď jsem se mohla koukat do jeho nebesky modrých očí.

"Moje malá sestřička se někam vypařila " přikoval jako by si měl něco odškrtávat ze seznamu.

"Předpokládám že jste byli na hřišti" přikývla jsem.

"Tak pojď podíváme se tam" rozešel se ale já právě v tuhle chvíli potřebovala oporu.

Dohnala jsem ho a chytla za ruku. To že mu to nevadí jenom utvrdili tím že nám propletl prsty a stiskl mi ruku.

Když jsem se rozhlížela po hřišti všimla jsem si malé špinavě blonďaté holčičky která seděla na houpačce a snažila se rozhoupat.

Ihned jsem rozpletla naše prsty a vydala se za ní.
"Amy" křikla jsem ale zlomil se mi hlas. Hned jak jsem se k ní dostala jsem ji pevně objala ale pak jsem se naštvala.

"víš jak jsem se bála. Kam si proboha šla. Víš co se ti mohlo stát? " Amy se málem rozbrečela a já si jí stáhla znovu do objetí.

"Já-ja jsem šla s mojí kamarádkou ze školy  na zmrku, její mamka nám na to dala penízky. Pak jsem šla zpátky a čekala na tebe. Promiň" povzdychla jsem si ale přikývla.

"Už to nedělej, víš jak se o tebe Tori bála?" tentokrát se slova ujal Kayl.

"Tori?" řekla s otázkou v hlase Amy. Kayl se jenom ušklíbl a přikývl.

"Tak to ne. To jsem si vymyslela já" vykřikla uraženě Amy a Kayl se zasmál.

"To víš že jo prcku" pohladil Kayl po vlasech Amy. Usmála jsem se nad tím.

"Tak mi už musíme domů" otočila jsem se na Kayla.

"Doprovodím vás, přece už není takové světlo abych mohl nechat jít tak krásné slečny osamotě" zčervenala jsem a Amy se najednou otočila.

"Ty jsi její kluk?" nad její otázkou jsem se rozkašlala.

"NE" řekli jsme oba naráz. Na to že jí má být za měsíc pět je hodně chytrá. Stejně naší odpověď ignorovala a vydala se do ulice kde se nacházel náš dům.

"Jako že nejsi na párty?" Kayl se jenom uchechtl.

"Ále jeden třeťák donesl trávu, tak to tam poldové rozpustili, takže jsem si stihl dát jenom dva frťany" přikývla jsem.

Už jsme stáli u domu a já Amy podla klíče aby šla odemknout.

Otočila jsem se na Kayla a znovu ho objala. Stoupla jsem si na špičky ale stejně se musel trochu sehnout. Nojo Kayl hora.

"Děkuju" zašeptala jsem mu do ucha a  dala mu pusu na tvář. Byla jsem překvapena sama sebou, ale to bych nebyla já kdybych potom zbaběle neutekla do baráku.

U dveří jsem se naposledy otočila a spatřila ho se zvláštním úšklebkem na tváři.

"No a pak se tam objevil Kayl" slyšela jsem hlasy z kuchyně.

"Kdo je Kayl?" zeptal se taťka.

"Kamarád" vyjekla jsem ještě celá červená.

Když se celá tahle situace vysvětlila jsem se odebrala do pokoje. Celou dobu jsem myslela na to jak se dotkly mé rty jeho sametově hebké tváře.

-------------------------------------------
Tak máme tady další 💜💙
Vím že jsem ji slibovala včera ale rozhodla jsem se jí prodloužit a vydat až dnes.
Doufám že se těšíte na Kaylův pohled.