Remember Where We Met

Kapitola desátá

-Kayl-

Snažil jsem se uklidnit kroucením rohů sešitu Angličtiny. Jak jsem mohl píchat s Adison. Kurva to jsem posral. Dylan se posadil vedle mě a Noel před něj.
"Tak co" zeptal se mě Dylan. Ano věděl o tom s tou kytkou.
"Vzala si jí" usmál jsem se.
"Ale myslím že to bude chtít víc" dodal jsem. Noel se odfrkl.

"Chudák, ta holka" řekl Noel.
"Co proti mě máš?" obořil jsem se na něj.
"Byla to po dlouhý době nějaká holka co je podle mýho úplně perfektní" otočil se na mě. "A ty-ty si jí zase chtěl pro sebe"

"Nechci jí znovu ublížil, jenom s ní chci navázat kamarádskej vztah kterej jsem posral"

Za chvilku přišla profesorka Anglické literatury. Položila si její obsáhlé desky na tmavě hnědý stůl za kterým moc často nesedávala protože ráda při výkladu chodila mezi studenty.

"V minulých hodinách jsme probírali romány. Byly různé, dramatické, romantické, vlastně každý je jiný a při tom stejný. Ale teď po vás chci esej na téma láska. Může být libovolně dlouhý  ale prosím ne jako u děti v první třídě.  Budu od vás očekávat vaší práci za dva měsíce" zbytek hodiny nám vyprávěla o románu který četla včera večer.

Začalo zvonit všichni jsme se odebrali za holkama. Objal jsem Tori a Emu kolem ramen.
"Sráči" řekla Adison když odcházela.
"Proč to řekla" zeptala se Tori. Samozřejmě že se Noel ujal slova.
"Šukal s Adison na tý párty"

-Victory-

"A-aha" řekla jsem trochu zaskočeně.
"Já třeba o tom ani nevěděl" zasmál se Kayl s Dylanem. Kayl asi ucítil že se chci odtáhnout tak svůj stisk trochu zesílil. Né že by mi to vadilo, ale nebyl to zase dvakrát příjemný pocit.
"Tori potřeboval bych doučování" vyhrkl Noel.
"Ale já chodím do druháku" povzdechla jsem si.
"Jenže čteš knížky a já si o tom něco potřebuju nastudovat, jelikož máme napsat esej"
"Tak dobře" nakonec jsem kývla.
"V úterý v kavárně Rosie?" řekla jsem
"Už se těším" vzápětí kdy to dořekl zazvonilo na další hodinu. Právě máme hodinu sociálních věd se čtvrtým ročníkem. Sedla jsem si zase na místo vedle Noela, tudíž před Kayla.

"Dobrý den" pozdravila učitelka do třídy.
"Myslím si že nová zpráva vás potěší. Pojedeme na takový seznamovací pobyt. Pojedou všichni ale pokaždé někam jinam. Pojedou všechny ročníky. Bude sistém papírků. Ten si může vybrat kdokoliv, jedou všechny ročníky takže to bude vážně promíchané. Tak a teď místo. Kdo bude mít číslo 1 pojede do hor, nebude tam ještě tolik sněhu, ale nebude žádné teplo. Číslo 2 pojede do Washingtonu. A číslo 3 pojede do takového tábora. Jede se na týden." Když dořekla učitelka svůj sáhodlouhý monolog tak si vzala košíček s papírky.

Když došla řada na mě byla jsem nervózní. Vzala jsem první papírek který byl na dosah. Šla jsem si sednou za Noelem.
"Co máte" nahodila jsem k těm třem. Dylan řekl že to s Kaylem otevřou zároveň. Dylan se zazubil a ukázal na velkou jedničku na papírků. Kayl neměl stejné číslo, jenže Kayla snad chrání sám Bůh.
"Sakra" zaklel si kluk vedle od stolu. Asi nechtěl jet na hory jelikož tam mě číslo jedna.
"Chceš si to vyměnit" nabídl mu Kayl svůj papírek.
"Jo díky" řekl ten kluk.
"No tak to vypadá že jedu s tebou Bro" otočil se na Dylana. Zatím co Noel rozbaloval svůj tak mě kluci hnali k tomu abych ho taky otevřela.
"Jedu na tábor" řekl Noel otráveně.

Teď je řada na mě. Prsty jsem vzala za kraj ohnutého papírků a otevřela ho. Byla tam velká jednička.
------------------------------------
Omlouvám se že včera jsem nevydala ještě tu druhou. 💜