Remember Where We Met

Kapitola dvacátá pátá

-Victory-

Hned jak jsem Kaylovi poslala poslední zprávu tak můj směr byl Amy pokojíček. Opatrně otevřu dveře a zjistím že ještě spí. Přejdu k ní a pohladím jí po tváři. Za chvilku se vzbudí. "Beruško běž se obléct a pak přijď dolů na snídani"

Sešla jsem jen v krátkém tričku a kraťáskách dolů do kuchyně, vzala jsem z poličky Amy nejoblíbenější čokoládové lupínky. Ještě jsem jí k tomu nakrájela jahody a banán.

Když jsem otevírala ledničku abych vytáhla mléko zaslechla jsem dupot na schodech. Během okamžiku Amy seděla už na židli a v puse měla nejméně dvě jahody. Došla jsem teda k ní a zalila tu misku s lupínky a sobě dala trochu i do kávy. Nepiju moc kávu, ale občas si jí dám.

Nakonec jsem si k snídani dala toust se šunkou a sýrem, a teď uklízím nádobí do myčky. Zaslechnu klíčky v zámku. Z toho usoudím že to bude Kaly protože jsem mu večer řekla ať si je vezme. Došla jsme teda ke dveřím a otevřela je dřív než on. "Ahoj" naklonil se ke mě pro polibek. "Nějak brzo" zavřela jsem dveře.
"Jsem ti říkala že to bude jenom na chvilku"  zasmála jsem se. To byl celý Kayl. Když nemusel tak tam vlastně ani nepůjde.

"Omluvil jsi se u toho řiditele?" Napadlo mě to hned jak jsem ho viděla rozvalovat se na pohovce s ovladačem v ruce. "Jo, byl" protočil očima a dál se zabýval televizí. Jenže se najednou otočil až málem převrhl lampu vedle gauče. "Mám tě pozdravovat od ostatních" sladce se na mě usmál, až moc sladce. Došla jsem k němu a sedla si na něj obkročmo. "Tak je taky pozdravuj"
Jenže když jsem mu chtěla dát vlhký polibek na krk tak se z patra ozval křik. "Tori"
"Tvoje sestra mi teďka překazila šeks" zaupěl Kayl. "Jenže my by jsme ten tvůj šeks neměli, víš?" S tímhle jsem odešla nahoru za Amy.

Seděla na své nízké posteli, povlečené do růžové a fialové barvy. Všude okolo  krajů postele byly plyšáci různé barvy a velikosti. Sedla jsem si k ní a položila jí ruku na záda. Koukala na nějaký lísteček. "Co to máš?" zeptala jsem se. "Dneska naposledy je na konci města pouť, já na ní zapomněla a teď se tam nepodívám" trochu si posmrkla. "A co kdyby jsme přemluvili Kayla a jeli by jsme tam spolu" navrhla jsem. A stalo to za to. Vidět ty její rozjiskřené oči dítěte, vlastně se takhle tváří i můj přítel. Amy mě objala a táhnoucí mě za ruku i s letáčkem dolů do obýváku.

Kayl stále seděl na pohovce, jediná změna na něm byla to že v ruce měl mobil. Každá jsme si sedli k němu na jednu stranu. Jeho pohled se přemístil prvně na mě a pak na Amy. "Je mi jasný že něco po mě chcete, tak sem s tím" obě jsme se zasmáli a Amy mu podala letáček. Kayl si ho pečlivě pročetl a pak ho položil na stůl.

"Oblíkat jede se na pouť" Amy vypískla a objala ho kolem krku a pak se rozutekla do pokoje. Já jsem mu dala pusu na tvář a taky se rozešla nahoru a Kayl do chodby pro tašku.

Když jsem si oblékla poslední kus mého oblečení obmotali se okolo mého pasu dvě svalnaté ruce. "Víš že jsem se celou dobu koukal" zavrněl mi do ucha. Plácla jsem ho po ruce abych se na něj mohla otočit. "A víš že jsi čuně" protočil očima. "Proč to pořád říkáš"  usmál se.
"Protože je to pravda"

"Tak kde jste" ozval se křik Amy která už nejspíš čekala dole. "Počkej si na večer brouku" malíčkem jsem mu přejela po tváři a šla z pokoje. Bylo mi více než jasné že Kayl se vydal hned za mnou.

----

Páni už jste to dotáhli na 1000. Fakt vás miluji.🖤🖤