Ich Liebe Dich

Kapitola 16.

O pár dní později:

Dneska je čtvrtek a já se stěhuju k Richardovi. Ráno jsem s probrala ale oči jsem neotevírala. Natáhla jsem ruku na Richardovu půlku s domněním, že ho tam najdu, ale nahmatala jsem tam jen peřinu.

Konečně jsem zvedla hlavu a otevřela oči. Rozhlédla jsem se po pokoji a zjistila že jsem tu sama. Nebyl tu ani Reesh ani Jack. Vyhrabala jsem se z postele a došla do koupelny. Dala jsem si rychlou studenou sprchu, převlékla jsem se do posledního oblečení, které jsem si tu nechala, vyčistila si zuby a rozčesala si to vrabčí hnízdo co mi vzniklo přes noc na hlavě.

Vyšla jsem z koupelny a rovnou se vypravila dolů. Došla jsem do kuchyně a spatřila Reeshe u kuchyňské linky. „Co to bude až to bude?" Pohladila jsem ho po rameni a vyzvídala nad čím se Richard sklání. „Lívance." Řekl a nalil další těsto na rozpálenou pánev.

Po snídani jsem zabalila poslední věci, co tu zbývali, jak moje, tak Jackovi. Richard odnesl tašku do kufru auta a já ho s Jackem na vodítku následovala. Nechala jsem Jacka nastoupit na zadní sedačky a zabouchla za ním dveře. „Prosím." Reesh mi podržel dveře a já nastoupila.

Richard si sedl za volant, nastartoval a než se auto rozjelo naposledy jsem se podívala na můj rodný dům. Potom jsem se koukala už jen na cestu a přemítala si vzpomínky.

Auto zastavilo. Oba jsme vystoupili a došli jsme ke dveřím. „Počkej." Řekl Reesh a došel ke mně od kufru auta ze kterého vzal naše věci. „Něco pro tebe mám." Usmál se a vytáhl z kapsy dva klíče na kroužku. „Díky." Usmála jsem se, převzala od něj klíče a odemkla vchodové dveře. Jack se okamžitě rozeběhl do domu a všechno prozkoumával.

Převzala jsem si od Reeshe tašku s Jackovými věcmi. Připravila jsem Jackovi pelíšek. Jelikož máme obývák a kuchyň spojené a z obýváku vedou schody nahoru tak jsem udělala Jackovo místo pod schody, jelikož jsem chtěla, aby byl pořád s námi. Dala jsem mu tam pelíšek s dekou, misky a bednu s hračkami.

Richard jel za klukama do studia a já se vrhla na kostýmy. Vešla jsem do nové úžasné pracovny, kterou mi Richard zařídil přesně takovou, jakou jsem chtěla. Sedla jsem ke stolu a dala se do šití. Jack se uvelebil pod novým pracovním stolem.

Seděla jsem u toho do půl jedné. Potom se ozval Jack, že chce jít ven. Připnula jsem mu k obojku vodítko a vyrazili jsme. Nevěděla jsem kam přesně jít, ale zato vím že Reesh bydlí kousek od lesa. Vyrazila jsem tedy tam. Po půl hodině chůze jsme vyšli za Berlín a došli k lesu.

Pustila jsem Jacka z vodítka a nechala ho na volno. Vodítko jsem si omotala okolo hrudníku. Byl tu takový klid, ticho a čerstvý vzduch. Byli jsme celkem hluboko v lese a došli jsme k jezírku s průzračnou vodou. Strčila jsem do vody ruku abych otestovala její teplotou.

Byla celkem studená, ale stejně mi to nedalo. Sundala jsem si boty a vlezla do vody jen po kotníky. Byla příjemně osvěžující. Jack nemohl být pozadu a taky se ve vodě prošel, a nakonec si i zaplaval.

Po nějaké době jsem usoudila že se vrátíme a taky jsme tak udělali. Nakonec jsme v lese strávili dvě hodiny. Přišla jsem domů a Richard nikde. Usoudila jsem, že bude ještě ve studiu. Nijak jsem to neřešila a vrátila jsem se ke kostýmům.

Richard přišel domů a já akorát dokončovala spodní díl kostýmu pro Paula. „Ahoj. Ty u toho sedíš od té doby, co jsem pryč?" Přišel vysmátý Reesh do pracovny. „Ne. Celou dobu ne. Šla jsem s Jackem na dvě hodinky do lesa." Usmála jsem se a zaklonila hlavu. Jelikož stál Reesh za mnou, tak se ke mně taky naklonil a dal mi pusu.

„V kolik v sobotu přijdou ti kluci na tu Schneiderovu oslavu?" Zeptala jsem se a při tom pracovala na kostýmu pro Paula. „Kluci přijdou ve tři a Schneider o ničem neví. Plánujeme to jako překvapení. A od tebe bychom pokračovali, aby si mu zavolala, že mám zase záchvat, jestli by sem nepřijel, a to už tady budeme čekat my." Řekl mi jejich plán a koukal mi pod ruce.

„Dobře a co budu muset připravit k jídlu?" Zeptala jsem se zamyšleně. „Nebudeš to dělat sama. Pomůžu ti. Myslel jsem, že bychom si mohli něco ugrilovat a pro všechno se zítra zastavíme v obchodě. Tím myslím že se zastavíme i pro nějaký alkohol." Usmál se. „No jasně." Zasmála jsem se.

„Nepůjdeš si už lehnout?" Přišel do pracovny Reesh. „Ještě to tu dodělám a půjdu." Odtrhla jsem svoje oči od kusu látek, ze kterých budou kraťasy pro Dooma. „Je už jedenáct. Ne aby si zase přišla o půl jedný." Řekl trochu výhružně ale usmál se. „Neboj za deset minut jsem tam." Usmála jsem se. „Dobře." Zmizel ze dveří.

Pokračovala jsem v práci, a i když jindy sliby dodržuji tak jsem toho nenechala za deset minut ale za hodinu. Ale tříčtvrteční kraťasy pro Schneidera mám hotové. Zvedla jsem se z polstrované židle, vzala do rukou kraťasy, které jsem následně pověsila na ramínko s cedulkou Doom a ramínko pověsila na stojan na kolečkách.

Protáhla jsem si záda, zhasnula světlo a zavřela za sebou dveře. Došla jsem do ložnice. Reesh už spal a Jack spal u jeho nohou. Byli tak roztomilý. Převlékla jsem se do pyžama a ihned po tom co jsem si lehla jsem usnula. 

Dneska trochu nudnější kapitola ale snad se bude líbit.