Kapitola 28.

88 7 0
                                    

„Richarde kurva děláš si ze mě prdel?!" Rozkřikla jsem se na celou chodbu. Richard od sebe brunetu okamžitě odstrčil. „K-kate, t-to není tak jako to vypadá." Vykoktal ze sebe zmateně první věc, která ho napadla. Najednou jako bychom oba vystřízlivěli. „To vůbec nevypadá, tak jako by ses tady líbal s touhle kurvou!" Křikla jsem se slzami v očích a urychleně jsem opustila bar.

„Kate počkej!" Slyšela jsem za sebou Richardův hlas. Jelikož jsem měla na nohách tenisky, ve kterých se velmi dobře chodí, a ještě lépe běhá, tak jsem neměla nejmenší problém Richardovi s velkým náskokem utéct do hotelu.

„Kate, tak sakra počkej!" Řekl udýchaně, když mě konečně doběhl na chodbě, kde máme pokoje. Ale já si ho nevšímala a roztřesenou rukou jsem se pokoušela najít v kapse klíč a s jeho pomocí odemknout dveře do našeho pokoje.

„Byl jsem ožralej a sjetej." Řekl zoufale, když jsem ve stejné vteřině odemkla. „Sjetej?!" Zarazila jsem se a prudce jsem na něj otočila hlavu. V jeho očích bylo vidět, že to, co před pár vteřinami vypustil z úst vůbec říci nechtěl.

„Till měl pravdu." Řekla jsem znechuceně, než mi na moji otázku stihl, jakkoliv odpovědět a rychle jsem otevřela dveře, které jsem za sebou s hlasitým prásknutím zavřela, aby za mnou Richard nemohl.

„Kate prosím pusť mě dovnitř." Zaslechla jsem mezi balením svých a Jackových věcí Richardův zoufalý hlas a bouchání na dřevěné dveře. Když jsem měla konečně vše sbalené ve svém černém kufru, tak jsem musela vylézt z pokoje. „Počkej. Co jako děláš?" Zabránil mi v projití z pokoje na chodbu.

„Ty se ještě ptáš?!" Prskla jsem po něm. „Ty si už nepamatuješ na slib, který si mi tehdy dal?" Hodila jsem po něm vražedný pohled a prošla jsem okolo něj ke dveřím Schneiderova pokoje, na které jsem okamžitě zaklepala. „Já tě nenechám odejít!" Chytl mě bolestivě za zápěstí, protože znovu zapůsobil alkohol a nejspíš nejen ten.

„Nech mě!" Okřikla jsem ho, a i když mě to neskutečně bolelo u srdce, tak jsem mu dala ránu pěstí přímo do nosu. I přes to že jsem holka, tak jsem díky vzteku měla takovou sílu, až jsem se sama divila. Reesh udělal dva kroky zpět, až se opřel o zeď a sjel po ní, až si sedl na zem. V tu chvíli vyšel z pokoje rozespalý Schneider.

„Co se děje?" Zamumlal ještě se zavřenýma očima. „Schneidere jdu si pro Jacka." Řekla jsem klidným tónem hlasu. Úplně jiným, než jsem před chvílí mluvila na Reeshe. Alespoň jsem si myslela že jsem mluvila. „Dobře." Zívl si a vrátil se zpátky do pokoje pro samotného Jacka a jeho obojek s vodítkem.

„Díky." Vytrhla jsem mu z ruky vodítko s obojkem a okamžitě jsem to Jackovi nasadila. „Co se tady stalo?!" Probral se konečně Schneider a ustaraně se podíval na Richarda, který seděl na zemi opřený zády o zeď a opatrně si držel nos, ze kterého mu tekla krev.

„Ať ti to řekne Richard." Otočila jsem se na patě a rozešla jsem se s Jackem a kufrem směrem k výtahu na konci chodby, do kterého jsem automaticky nastoupila. „A ať ti rovnou řekne, jaký měla ta bruneta zadek!" Stihla jsem ještě křiknout směrem ke dvojici mužů, než se dveře výtahu zavřeli.

S pláčem jsem se vydala za osobou, která by mě nikdy v životě neodmítla. během půl hodiny jsem byla před bytovým domem, kde jsem strávila dva roky svého života

Z pohledu Richarda:

„Co se stalo? Proč tu tak křičíte?" Vylezl ze svého pokoje čerstvě probuzený Oliver. „Ještě ty si tu chyběl?" Prskl jsem po něm a při tom jsem si držel nos, ze kterého mi díky ráně, kterou mi uštědřila Kate tekl proud krve.

„Co se ti stalo?" Přišel ke mně blíže s ustaraným tónem hlasu. „Dostal ránu pěstí." Odpověděl mu za mě Doom. „Co? Od koho?" Vystřídal pohled mezi mnou a Schneiderem. „Od Kate." Odpověděl mu znovu Schneider dřív, než jsem stihl, jakkoliv zareagovat. „Proč?" Přesunul svůj pohled na můj zakrvácený nos. „To mi právě nechce říct."

„Tak co si udělal?" Otočil se na mě Schneider s relativně ještě klidným hlasem. „Během pár vteřin jsem si promyslel svoji odpověď a dospěl jsem k tomu, že by nemělo smysl jim lhát. „Líbal jsem se v baru s jinou holkou." Řekl jsem a napřímil jsem hlavu. „Ty debile." Hlesl Schneider.

„A k tomu jsem se kate přiznal, že jsem se vrátilk drogám." Řekl jsem zoufalým tónem hlasu. I přes veškeré návykové látkymi začalo docházet, co jsem to kurva provedl. „Cože?!" Vyjekli nastejno. 

Po delší době nová kapitola. Trochu se nám to vyostřilo😬 Jak myslíte že tohle dopadne? Budu ráda za každý komentář nebo hlas.❤

Ich Liebe DichKde žijí příběhy. Začni objevovat