Druhá tvář

19. Yoongi

Už je to týden, co nás Vivi, Kačka a Joon zachránily z té hrozné laborky. S Vivi trávím dost času a myslím si, že jsme se dost sblížili. Ráno se probudím na zemi. Asi jsem sebou nějak mlel a ve spánku sletěl z postele. Pomalu se posadím a nakonec se postavím. Najednou na dveře někdo zaťuká. Do místnosti vstoupí Margaret. Je to milá služebná a podle toho co mi Vivi řekla tak je i věrná. " Dobré ráno můj pane. Slečna Violet na vás čeká v jídelně." řekne uctivě a já se na ni usměju. "Margaret prosím říkej mi Yoongi a tykej mi. Když mi někdo vyká, tak si připadám strašně starý." zasměju se a Margaret spolu se mnou. "Dobře Yoongi. Obleč se a jdeme do jídelny na snídani." Obleču se a dojdu do jídelny. Sotva spatřím Vivi srdce se mi rozbuši, tak rychle, až mám pocit že mi vyskočí z hrudi. Vivi má své krásné vlasy stažené do vysokého culíku a tím jsou vidět i její křišťálové náušnice, které se jí houpají v uších. Je oblečena v nádherných tmavě modrých šatech a na krku má diamantový náhrdelník. Zvedne pohled od šálku kávy a podívá se na mě. Vstane od stolu a rozběhne se ke mně. Nechápu jak může na podpadcích běhat. Já jsem na těch mučidlech jednou stál a málem jsem si rozbil pusu. Ale to je zase jiný příběh. Vivi mi skočí okolo krku a obejme mě. Objetí ji oplatím a po chvíli se odtáhnu. Jí se v očích objeví štěstí, které v nich ten týden moc nebylo. " Yoongi už jsem se rozhodla." řekne a mě se málem zastaví dech. " No a jak? Hádám, že asi nechceš být se mnou ve vztahu. Dala jsi se opět dohromady s Jiminem?." řeknu sklesle. Vivi mi chytí tváře dlaněma a políbí mě. Po chvíli se odtáhne a usměje se na mě." Yoongi. Ty jsi můj hlupáček. Nedala jsem se znovu dohromady s Jiminem. Já chci být s tebou. Miluji tě. Celou dobu jsi se mnou strašně trpělivý. A když někoho potřebuju, tak tu pro mě vždy jsi. Budu jen tvou. Jen tě žádám o jednu věc. Prosím nikdy mi neubliž, tak jako Jimin." řekne posmutnělým hlasem a já ji pohladím po tváři." Neboj se Viju. Tobě bych nikdy nedokázal ublížit. Jsem tak šťastný, že chceš být moje přítelkyně. Miluji tě. " řeknu a ona se usměje. Dojdeme ke stolu a Vivi mi nalije šálek kávy. " Dej si cokoliv na co máš chuť." usměje se na mě. Asi půl hodiny sedíme v jídelně a každou chvíli se něčemu smějeme. Ona je prostě úžasná. Když dojíme, zvedneme se a dojdeme do tělocvičny. Tam už čekají všichni kluci a Kačka,která už je převlečená do sportovní podprsenky a černých elasťáků. Ruce a nohy má obmotané boxerskou páskou. Vivi na chvíli někam zmizí, ale za chvíli se vrátí v podobném oblečení, jako Kačka. " Tak co Kačí jsi připravená?" zeptá se Vivi a prokřupne si prsty. Tohle nepobírám. Ony se budou prát nebo co? " Kluci jděte si sednout támhle na ty lavičky. Teď bude sranda." zasměje se Kačka. Kluci poslechnou, ale já tam zůstanu stát. "Viju co se děje? Vy se budete prát?" zeptám se nervózně. Vivi ke mně přijde a dá mi ruku na rameno. "Neboj se Yoongi. Tohle je jen trénink. Ale i když je to jen trénink, tak Kačce dám nakládačku." zasměje se,ale Kačka to uslyší. "Na to zapomeň Konstánc. Nakopu ti zadek tak, že si týden nesedneš!" křikne, ale Vivi se jen uchechtne. " Yoongi běž si sednout a užívej si pohled na nás jak se mlátíme." zahihňá se. Mě se na tváři objeví úsměv a dojdu si sednout k ostatním. Viv tleskne a z podlahy se vysunou mříže oktagonu. Začne hrát naše písnička Not today a holky se připraví. Sotva se ozvou první slova první sloky, holky se proti sobě rozběhnou. Vivi jde na jistotu. Zaměří se Kačce na nohy a strhne ji k zemi. Ale Kačka se jen tak nevzdává. Zvedne se a vykopne nohou přímo Vivi do hrudníku. Ten kop je tak silný, že Vivi odletí až na stěnu oktagonu. Při tomhle pohledu mám sto chutí tam skočit a Vivi pomoct, ale vím že tohle je jen trénink a že to zvládne. Vivi se sezbíra ze země a skočí po Kačce, která spadne na zem. Vivi ji paží chytí pod krkem a své nohy obmotá kolem jejích noh aby se nemohla zvednout. Kačka zvedne ruku na znamení, že se vzdává, Vivi povolí sevření a sleze z ní. Hudba přestane hrát. "Tak co? Kdo komu nakonec nakopal zadek?" zeptá se škodolibě Vivi a já mám co dělat, abych se nezačal smát zatímco ona hodí na Vivi vražedný pohled. "Tak co kluci? Kdo z vás nás zkusí vyzvat?" zeptá se Kačka, když se zvedá že země. Namjoon, Jungkook, Jimin a já se přihlásíme. "Tak pojďte." řekne Vivi a my se zvedneme a dojdeme ke kleci. Jedna strana klece se zasune do země Kačka vyjde ven. " Tak pojď Yoongisku. Neboj. Budu se snažit být něžná." popichuje mě Vivi a já si vlezu do klece. Pokloníme se a začneme 'bojovat'. No on ten náš 'boj' netrvá ani dvě minuty. Po chvíli uhýbání se ocitnu na zemi a s rukou zkroucenou za zády. " Vzdávám se Viju. " řeknu až bolestným hlasem. Ona ze mě sleze a pomůže mi se postavit. Oba vylezeme z klece a vleze tam Kačka s Jungkookem. Pokloní se a boj začne. Jungkook se rozběhne a chce Kačce skočit na záda, ale ona uhne, švihne s ním o zem a ruku mu zkroutí za záda, tak jako Vivi mě. Jungkook zvedne druhou ruku, na znamení že se vzdává.Pak je na řadě Vivi a Jimin. Ta se s ním moc nemázlí. Chytne ho kolem pasu a přihodí přes rameno a švihne s ním na zem. Je vidět že je na něj vážně naštvaná. Jimin se pomalu vydrápe na nohy a jde si sednout na lavici. A nakonec Namjoon a Kačka. Ta si s Viv plácne, zatímco klečí Namjoonovi na zádech a ten kope nohama a prosí o slitování. Kačka z něj sleze a spolu s Vivi odejdou asi do sprch. Pomůžu Namjoonovi na nohy. " Tak co jaký to je, když vám holky nakopají prdel, během dvou minut?" křikne Jin z lavičky a spolu Taem a Hobim se začnou smát. No oni se smáli i během toho 'zápasu' ale teď se smějou znova. Už mám chuť tam na ně vletět ale v tom Vivi vyjde s Kačkou ze sprch a škodolibě se usmějí. " No neboj se Jine. Zítra vás to čeká taky. Nemyslete si, že se tomu vyhnete." zasměje se Vivi a dojde ke mně. Kačí dojde ke Kookiemu a políbí ho. " Neublížila jsem ti zlatíčko?" zeptá se ustaraně. Kookie se na ni usměje a políbí ji." Neboj se Kačí, nic mi není. Ale bylo zajímavé, jak jsi semnou švihla o zem." usměje se na ni a ruku v ruce odejdou z tělocvičny. Hned na to kolem mě projde Jimin s očima zarudlýma od věčného pláče. Na jednu stranu mi ho je strašně líto ale na druhou stranu jsem i rád, že se rozešli. Z myšlenek mě vytrhnou Viiny rty na mé tváři. Propletu jsem si s ní prsty a vyjdeme z tělocvičny. Dojdeme do mého pokoje a lehneme si spolu do postele. Ležíme na zádech a koukáme do stropu. "Yoongi?" ozve se z čistajasna Vivi. Otočím na ni hlavu. "Ano?" zeptám se na oplátku. " Mohla bych spát u tebe? Už nechci být s NÍM v jednom pokoji. Vždy když si k němu lehnu a otočím se k němu zády, tak slyším jeho tiché vzlyky a je mi ho strašně líto. Bolí mě ho takhle vidět ale může si za to sám." povzdechne si a ja se k ní přitulím. " Ne nevadí mi to. Jsem rád, že se budu probouzet vedle tebe. "zašeptám ji do ucha a políbím ji. Ona mi rukou vjede pod tričko a dlaní mi začne přejíždět po hrudníku a po mém vypracovaném bříšku. 'Kéžby tahle chvíle nikdy neskončla.' pomyslím si a dál Vivi jemně líbám. Když nám dojde vzduch tak se odtáhneme a ona na mě zamrká. " Copak?" zeptám se zvědavě, protože nevím co má za lubem. "Pustíme si Avengers prosím?" udělá na mě psí oči. " A nechceš se podívat na Titanic?" zeptám se s nadějí v hlase. Ano opravdu jsem jeden z těch mužů, kteří milují Titanic. "Yoongi prosím. Pustíme si Avengers." znovu zamrká a já nakonec svolím. Vivi donese popcorn, chipsy a dvě dvoulitrové láhve s colou. Já zatím zapnu televizi a připravím postel na osmihodinový filmový maraton. Uvelebíme se na posteli a já zapnu první film. Vivi si po druhém filmu položí hlavu na mé rameno a já si ji přitáhnu blíž. Po třetím filmu už dojde na kapesníky. Ne že bych brečel já, ale Vivi. Ta se chvílemi směje a chvílemi brečí. Konečně je konec posledního filmu. Vivi brečí jako želva a já ji hladím po vlasech. V tom řekne něco co by mě v životě nenapadlo. "Yoongi?"zeptá se a já se na ni podívám." Copak? "zeptám se na oplátku. Vivi si utře z tváře slzu." Slib mi, že se pro mě nikdy neobětuješ. " touto prozbou mi naprosto vyrazí dech." Proč? Když by ti hrozilo nějaké nebezpečí, tak bych se pro tebe obětoval . " dostanu ze sebe a nechápavě se na ni podívám." Prosím to nedělej. Nechci aby se ti něco stalo kvůli mě. "zaprosí a já ji to slíbím, ikdyž vím, že bych se pro ni hned obětoval." Děkuju. Chceš se teď ještě podívat na ten Titanic? " zeptá se a mě se rozzáří oči." Vážně? "zeptám se pro jistotu. Ona kývne a pustí film. Tentokrát u konce brečím já. Jo už je to tak. Brečím u filmu pro holky. A tentokrát Vivi utěšuje mě. Je vidět, že k sobě prostě patříme. Poté co si pobrečím,se vydáme do koupelny. Vyčistíme si zuby a vrátíme se do postele. Vivi se ke mě přitulí a oba se spolu vydáme do říše snů.

Zdravím všechny. Už je tu 19. Kapitola. Moc všem děkuju já více jak 260 přečtení. Moc to pro mě znamená. Nikdy bych si nemyslela, že tento nástroj hromadného ničení bude někdo číst a že se někomu bude i líbit😂. Ps: omlouvám se za případné chyby