Druhá tvář

13. Jimin

Ráno mě vzbudí pohyb vedle mě. Pomalu otevřu oči a podívám se na důvod mého probuzení. Vivi sebou hází a z čela ji stékají kapičky potu. Asi má noční můru. Chudinka moje. Pohladím ji po tváři a na rty ji dám letmý polibek. To ji ale nevzbudí. Tak se rozhodnu pro trochu jiné řešení. "Vivi vzbuď se." oslovím ji a mírně s ní zatřesu. Vivi vytřeští oči a začne rychle oddychovat. Chvíli je ticho, ale po chvíli se ozve její vyplašený hlas. "Jimine? Jsi tady?" zeptá se rozklepaně a já ji obejmu. " Klid Vivi jsem tu. Byla to jen noční můra. Nemusíš se bát. O čem se ti zdálo hvězdičko moje?" zeptám se něžně a hladím ji po tváři. Ona se najednou rozbrečí. " Zdálo se mi, že tě unesli a mučili." Vzlykne mi do ramena a já si ji ještě blíž přitáhnu. " Klid Vivi. Jsem tu s tebou a žiju. Nic mi není. To bude dobrý. " chlácholím ji a něžné je hladím po zádech. Ona se najednou posadí a já následně taky. Vivi mi vezme tváře do svých dlaní a zadívá se mi do očí. V těch jejích se zrcadlí strach, ale i velká láska." Jiminie prosím slib mi, že budeš na sebe dávat pozor. Nechci o tebe přijít." vydechne a já se na ni usměji. " Neboj se. Budu dávat na sebe pozor. A ty na sebe taky budeš dávat pozor ano?" ujistim ji a očekávám její odpověď. Ale místo ní se Vivi ke mně přisune a přitiskne své rty na ty mé. Začnu ihned spolupracovat. Nemůžu se jejích rtů nabažit. Rukama mi zajede do vlasů a tím si mě přítáhne ještě blíž. Chci takhle zůstat už napořád, ale kvůli nedostatku kyslíku se musíme odtáhnout. Opřeme si o sebe čela. Chvíli si navzájem koukáme do očí. Vivi mi položí ruce na ramena a já čekám, že mě obejme, ale místo toho mě povalí na postel a začne mě lechtat. Jelikož jsem dost lechtivý, tak se začnu smát jako šílenec. "Vivi p-prosím už t-toho nech. Prosím já už nemůžu. Prosím, udělám vše co budeš chtít, hlavně už mě přestaň lechtat. Prosím" zalykám se svými slynami a nemůžu se přestat smát. Vivi se na mě spiklenecky usměje. "Přestanu, jen  když mi dáš pusu" našpulý rty a já ji na ně dám letmý polibek. V tu chvíli lechtání přestane a já ležím rozpláclý na posteli. Po té co se uklidním, tak vstanu a obléknu si oblečení, které mi nachystalo služebnictvo. Vivi už je taky oblečená. Na sobě má to samé jezdecké oblečení, které měla i při našem prvním setkání. Mírně se usměji a přijdu k ní. " Copak chceš dnes podniknout?" zeptám se zvědavě a ona mrkne. " Chci tě vzít do mého ovocného sadu. Myslím si, že se ti tam bude líbit." opět na mě mrkne a začne mi nasazovat helmu. " Sluší ti. " usměje se na mě a já trochu zčercenám. Vivi si vezme mobil, peněženku a vyjde se mnou z pokoje. Na schodech potkáme Namjoona. Ten se na nás zářivě usměje. " Dobré ráno vy dvě hrdličky. Kam se chystáte?"zeptá se a upře na nás své hnědé oči. " Dobré ráno i tobě Joonie. Dneska beru Jimina do svého ovocného sadu, takže se vrátíme asi ve dvanáct. Pak se naobědváme a kolem druhé hodiny pojedeme jo?" vyhrkne Vivi na Joona a on se zasměje." Dobře. Ve dvě už budu nachystaný. Budu se těšit." mrkne na ni a zmizí v domě." Kam s ním jedeš? Na jak dlouhou? Kdo tam ještě bude? " téměř na Vivi křičím a ona se pod náporem mého křiku trochu skrčí. Hned si uvědomím, jak jsem se právě zachoval a hned ji obejmu." Promiň Vivi. Nechtěl jsem na tebe křičet. Vždyť víš, že tě miluju. Omlouvám se ti. "řeknu potichu. Ona se mi obličejem opře o hruď. " Neomlouvej se. Měla jsem ti o tom říct. Letím s Joonem a s Kačí do Česka. Musím si tam něco zařídit ohledně táty. Vrátím se co nejdříve to půjde. To ty mi promiň, že jsem ti to neřekla. " vzlykne mi do hrudníku a já ji trochu pevněji obejmu. " Tak pojď. Vyjedeme abychom byli do dvanácti zpět. " zašeptám a vezmu ji něžně za ruku. Ona si utře oči a rozejdeme se ke stáji. Vivi osedlá Lovera a následně na něj nasedneme. Vivi Lovera pobídne a cválame k ovocnému sadu. Asi po čtvrt hodině dorazíme do sadu. Seskočíme z Lovera,který se začne klidně pást. Vivi mě popadne za ruku a rozběhne se k velké třešní. Jedním skokem vyskočí na širokou větev. Spadne mi brada. Jak tohle dokázala? Ona se na mě zářivě usměje a podá mi ruku. S její pomocí se na onu větev vyškrábu. Chci si sednout vedle ní, ale ona mi naznačí abych si ji lehl na klín. S rudými tvářemi ji poslechnu. Ještě, že ta větev je dost široká. Vivi natáhne ruku, utrhne pár třešní, utrhne od ní stopku a dá mi ji do pusy. Mé tváře ještě více zrudnou, takže mám pocit, že jsem červený, stejně jako ty třešně. Ale zvláštní na nich je, že nemají pecky. Asi dalších deset minut mě Vivi krmí třešněmi a já si to strašně užívám. Najednou mi ale nadzvedne hlavu a opatrně mi jí položí na větev. Smutně se na ni zadívám,ale ona mi věnuje sladký úsměv. " Neboj se hned jsem zpět" zašeptá mi do ucha a se skočí z větve. Asi za deset minut se vrátí a opět se uvelebí na větvi. Položím si opět svou hlavu na její klín a chci zjistit co je v tom košíku, který přinesla. Ona si všimne mého zvědavého pohledu a na oči mi nasadí masku na spaní. "Nebudeš podvádět Jiminie. Na to můžeš rovnou zapomenout" zasměje se a něco mi otře o rty. Poslušně otevřu pusu a ona mi do ní vloží nějaké ovoce. Začnu žvíkat a nakonec ovoce polknu. Mírně se usměju " Myslím že to byla borůvka. Že jo?" zeptám se a ona se zahihňá. " Výborně. Jak vidím mám celkem chytrého přítele. Otevři pusinku." zasměje se a já ji poslechnu. Po asi půl hodině se začnu smát. "Vivi už dost. Vždyť budu tlustej" zasměju se a ona mi stáhne masku z očí. Její pohled mě dost překvapí. Tváří se ustaraně. "Ale prosím tě. Z ovoce nemůžeš ztloustnout. A co si budem. Trochu přibrat by jsi potřeboval, jako sůl. Vždyť jsi chodící kostra potažená kůží. A nemysli si, že mě oblbneš tím povídáním o tom, že je to tím co se teď děje. To je lež. Vím, že problémy s jídlem máš už té doby, kdy jste vydali písničku Fire. Od té doby jsi strašně zhubl. Když jsi byl na veřejnosti, tak jsi schválně nosil volné oblečení, aby nikdo nepoznal, jak moc jsi zhubl. Z čeho si myslíš, že ti po koncertech bylo špatně? Bylo to kvůly tomu, že tvé tělo postrádalo potřebné minerály, cukry a tuky, aby mohlo fungovat. A ty jsi mu je nedodával. Všechny Armys to viděli. Viděli jak, nám mizíš před očima a přitom se tváříš jakoby se nic nedělo. Ale dělo. Děje se to pořád Jimine. Nemůžeš si do nekonečna takhle ničit zdraví. Prosím tě, abys začal trochu víc jíst. Vždyť, když třeba obědváme, tak jsi Margaret řekl, že ti stačí malé porce, které stejně nikdy nedojíš. Takže tě žádám abys aspoň zkusil jíst víc. Uděláš to pro mě? "zeptá se téměř se slzami v očích a mě polije studený pot. Má pravdu. Celou tu dobu jsem práci upřednostňoval, před mým zdravím a kvůli tomu teď vypadám tak jak vypadám. Stehno mám tak velké, jako jsem měl kdysi lýtko. Musím se sebou něco udělat. Natáhnu ruku a Viv si k sobě přitáhnu. Věnuji ji dlouhý a procítěný polibek. Po odtáhnutí se na ni usměju. " Máš pravdu Vivi. Takhle to dál nejde. Pokusím se s tím něco udělat. Děkuji ti že jsi mi otevřela oči " řeknu vděčně a sednu si. Konečně se ta moje hvězdička usměje a něco mi vytiskne do dlaní. Je to granátové jablko. " Až dneska odletím, tak ho sněz. A zítra tě sem vezme Margaret a natrháš si tady ovoce, které i sníš. Je ti to jasné? A takhle to půjde den co den než se vrátím. Vím, že se ti to teď zdá nesmyslné, ale věř mi. Vím proč je to tak důležité. Takže mi slib, že dodržíš to co jsem právě řekla. "naléhá na mě a já kývnu v souhlas." Slibuju." vydechnu a Vivi mě obejme. Pak oba seskočíme z větve a dojdeme k Loverovi. Nasedneme na něj a vrátíme se domů,kde na nás čeká oběd. Ve dvě hodiny u brány čeká Namjoon a Kačí. Vivi mě naposledy obejme a políbí. " Nedělej kraviny a nezapomeň co jsi mi slíbil. Dodrž to prosím. Miluji tě Jiminie." zašeptá mi do ucha. "Neboj se. Vše co jsem slíbil, tak dodržím. Taky tě miluji Vivi. Dávej na sebe pozor a co nejdřív se mi vrať ano?" zašeptám na oplátku já a pustím ji. Vivi se usměje. " Tak zase brzy naschledanou Jimine. Ahoj." Zamáva mi na rozloučenou a spolu s Namjoonem a Kačí nasedá do auta a následně mi to auto mizí z dohledu. Vrátím se do domu a sesypu se na postel. Proč mě zase opustila. Chci aby tu se mnou byla. Chvíli nad ni ještě myslím a nakonec usnu.

Tak jste se dočkali. Třináctá kapitola je tu. Doufám, že se vám bude líbit 💝. Omlouvám se za případné chyby😊.