Druhá tvář

22. Kačka

Ráno se probudím na Kookieho hrudi. Opět. Už mi to přijde jako rutina. Je naprosto úchvatný, když spí. Vydržela bych se na něj dívat i celé hodiny. Dneska spí celou dobu klidně, takže se mu o tom mučení asi nezdá. Jsem za to ráda. Ještě chvíli ho jen tak pozoruju a pak se rozhodnu ho vzbudit. Začnu ho líbat, ale on jen spokojeně zamručí a ani se nehne. Rozhodnu se jít kousek níže. Začnu mu líbat krk a sem tam mu tam udělám menší značku. Na to stále nereáguje. Ještě mu zkusím párkrát políbit hrudník, ale ani to ho nevzbudí. " OK chlapče. Řekl sis o to."řeknu si pro sebe a vstanu. Oblíknu se a potichu dojdu do kuchyně. Tam z mrazáku vezmu krabičku s ledem a z poličky si vezmu čokoládový sirup. Vrátím se do pokoje a projistotu zamknu, aby nás nikdo nerušil. Znovu si vlezu na postel. Sednu si na Kooka obkročmo a tím mu znemožním se bránit, protože ruce má podél těla. Vezmu si do ruky kostku ledu a sehnu se ke Kookieho hrudi. Přiložím mu led na kůži a začnu s ním předjíždět po té alabastrové pokožce. To už Kookieho vzbudí. Vypískne, jak pískací hračka pro psy. "Kačko! Co to sakra děláš? Víš jak jsem se lekl? A uvědomuješ si, jak to studí?" vypískne znovu, ale já jako provokaci led přesunu z hrudi na jeho krk. Kookie znovu vypískne. Je tak krásně bezmocný. Po chvíli led odložím do prázdné sklenice na nočním stolku a do ruky si vezmu lahvičku s čokoládovým sirupem." Jelikož jsi byl hodný kluk Kookie, tak si zasloužíš odměnu." řeknu téměř perverzně. Je až neuvěřitelné co se mnou Kookie za těch pár dní udělal. Otevřu sirup a trochu mu ho naliju na jeho úchvatné rty. Poté ho začnu líbat a tím z jeho rtů sirup slízávám. Kookiemu se to evidentně moc líbí. Slastně přivře oči a náš polibek ještě prohloubí. Odtáhnu se a otočím Kookiemu hlavu na stranu. Tím se udělám si místo. Na krk mu začnu nanášet malé kapičky sirupu. Následně sirup položím na noční stolek a začnu se věnovat Kookieho krku. Kapičky čokolády začnu pomalu slízávat a na jejich místo Kookiemu dám malý polibek. Na to mi odpovídá jen drobnými, ale slastnýmy vzdechy.
Když skončím s krkem tak znova přesunu na Kookieho rty a vášnivě ho políbím. Poté, co mi dojde vzduch, se odtáhnu a zadívám se mu do očí. "Kookie já tě tak miluju."vydechnu a pohladím ho po vlasech. On se na mě krásně usměje." Já tebe víc. " odpoví mi a obejme mě. Ještě chvíli se mazlíme a pak dojdeme do koupelny kde se dáme společnou koupel. Asi po půl hodině vylezeme z vany, usušíme se ručníky a oblékneme se. Vyjdeme z pokoje a zamíříme si to do jídelny. Ještě předtím se, ale chci mluvit s Viv. Dojdu k jejímu a zároveň Yoongiho pokoji ale zaráží mě Margaretin hlas, který vychází z pokoje. " Proboha Yoongi." usliším a málem se mi zastaví srdce. Yoongi podvádí Viv s Margaret? To jako vážně. To si chlapeček za rámeček nedá. Vtrhnu do pokoje, jak Rambo a už chci začít křičet na Yoongiho, jak to mohl udělat, ale to co uvidím mě zbaví řeči. Yoongi leží na zemi a spí, jako by ho do vody hodil. Tázavě se podívám na Margaret. Ta se jen nevinně zazubí a vše mi vysvětlí. " Takže ty jsi ho šla vzbudit, doslova jsi ho vytáhla z postele a on sebou flákl a znovu usnul?" ujistím se a Margaret kývne. Protočim oči a začnu se smát. Od Margaret se ještě dozvím, že Viv je u Jimina. Já ji poděkuji a zamířím si to k Jiminovi do pokoje. Potichu otevřu dveře a nakouknu dovnitř. Jimin klidně spí a Viv už je vzhůru a hladí ho po ruce. Je to roztomilé. "Vivi tak co? Udobřili jste se?" zašeptám a ona kývne. "Vše jsme si vyříkali. Už jste s Kookiem nachystaní?" zeptá se a já kývnu. "Ano, už čekáme jen na tebe a Yoongiho." zasměju se. " A teď mě tak napadlo. Kde jsou ostatní kluci?" zeptám se, když jdeme do jídelny. "Trénují v tělocvičně." řekne a já kývnu. V jídelně už čekají kluci. Nasnídáme se a vyjdeme z domu. Nasedneme do auta a vyrazíme do nákupního centra. " Co tohle tričko? Nevypadám v tom jako blbec?" zeptá se Kookie a já si skousnu ret. Úplně z něho taju."Právě naopak Kookie. Vypadáš v tom strašně sexy." zavrním a přijdu k němu. Zahledím se mu do očí. Vidím v nich věrnost a lásku. Dám mu pusu na tvář. Jungkook se na mě sladce usměje a zatáhne mě k sobě do kabinky. Sundá si tričko a pověsí ho na ramínko. Pak se zase zadívá na mě." Kačí já tě tak miluju, že bych pro tebe i zemřel." vydechne a já mu položím dlaně na místo, kde mu bije srdce. "Já tě taky miluju tak, že bych si i srdce z těla vyřízla." oplatím mu jeho vyznání a rychle ho políbím. Kookie si ještě asi půl hodiny zkouší oblečení a pak se vydáme k pokladně. Tašky dáme sluhovy a vydáme se do auta, kde chceme počkat na Viv a Yongiho. Jsme už jen asi dvěstě metrů od auta, když v tom před nás skočí nějaký dvacetiletý kluk a v ruce drží pistoli. Jsme tak šokovaní, že se ani nepokoušíme křičet o pomoc. Ten kluk na mě tou pistolí zamíří a nechutně se zasměje. Podle toho smíchu poznám svého bývalého přítele. "Tak a teď už nemáš kam utéct. Máš to spočítané ty mrcho! Já ti dám se semnou rozcházet!" vykřikne, chytí pistoli pevněji a prst dá na spoušť. Stane se ale něco, co jsem viděla jen v těch nejhorších nočních můrách. Kookie mi pustí ruku, za kterou mě doposud držel a skočí přede mně. Ozve se výstřel. A pak ještě jeden. Zavřu oči, protože nechci tu strašnou scénu vidět. Ozve se tlumená rána těla, které dopadne na zem. "Kookie! Neeee!" vykřiknu se stále zavřenýma očima. Začnu nekontrolovaně brečet. V hlavě mi koluje jediná myšlenka. ' Kookie je mrtvý.'

Zdravím všechny. Je tu další kapitola. A poprosím o jednu věc. Než mě budete chtít ukamenovat, počkejte si na další kapitolu. Vše vysvětlím slibuju😅😊. Doufám, že se vám tato kapitola bude líbit 💝. Ps: omlouvám se za případné chyby 😊.