IN LOVE WITH VILLAIN (shigadeku) [1]

(12) Tomuro...

DEKU'S POV

Vzbudil jsem se v Shigarakiho objetí. Hlavu jsem měl zabořenou v jeho hrudníku zatímco on mi dýchal na vlasy. Bylo to jedno z nejlepších probuzení co jsem kdy zažil. Na to že jsem spal na základně Ligy záporáků, která několikrát útočila na mojí školu a třídu se mi spalo opravdu dobře.

Jak už je u mě zvykem, podíval jsem se na noční stolek abych zjistil kolik je hodin, překvapivě tam Shigaraki měl budík taky, ale pochybuju, že ho někdy používal. To co jsem viděl mě úplně nepotěšilo. To už je půl osmý?! Tak to těžce nestíhám! Normálně stávám v sedm a to se ještě musím vrátit na koleje, nachystat se a rychle doběhnout do školy, ve které bych měl být alespoň v 8:50!

Když jsem se snažil rychle vyhrabat z postele, nemotorně jsem sebou ošíval a navíc mi v tom docela bránilo Shigarakiho sevření. Zničeho nic jsem se vyprostil a spadnul na zem. Au.

Vyhrabal jsem se alespoň na kolena a podíval se na zpět na postel. Ani to s ním nehnulo, spokojeně spal dál. To je teda lenoch.

Tak krásné a roztomilé stvoření by byla obrovská škoda budit, ale já vážně musím už jít.

Opatrně jsem do něj šťouchnul. Nic se nestalo, mohl jsem to čekat, když se neprobudil do teď, tohle nejspíš ani necítil, já jenom prostě nechci být hrubý.
,,Vstávej, musím do školy." Zkoušel jsem to dál, ne že by to fungovalo. Zatřepal jsem s ním víc a zmáčknul mu rameno.

,,Haló!"
,,Potřebuju jít."
,,Heeej"
,,Shigaraki."

Spal si v klidu dál. Nemůžu říct, že by se mi takhle nelíbil, byl naprosto nádherný, když jen tak v klidu oddechoval, kdybych nemusel tak bych ho nebudil, ale já prostě musím.

Začal jsem si ho zase prohlížet. Od čeho má asi tu jizvu na oku a na rtu?

Pohladil jsem ho po tváři, nic jiného už mě nenapadlo. Rozespale otevřel jedno oko a cosi zamručel. Konečně! Strávil jsem jeho buzením už alespoň deset minut.

Když si mě jeho červené očko prohlédlo trochu se usmál a zase ho zavřel. Jako vážně?!

,,Notak, vstávej prosím." Pohladil jsem ho po hlavě, on se otočil zády ke mě.

,,Musím zpátky abych se ještě stihnul prevlíct a připravit do školy, už tak to stíhám jen tak tak." Řekl jsem už o něco zoufaleji.
,,Tak si vem moje oblečení..." Zamumlal.
,,To nemůžu, zaprvé je mi moc velké a za druhé musím udělat i jiné věci než se jenom oblíct." Protočil jsem očima.
,,Faaajn, tak běž za Kurogirim, převlíknu se a za chvíli přijdu." Mávnul rukou. Hádám, že to mělo znamenat něco ve stylu vypadni už já chci spát, ale co hold nadělám, snad zase neusne.

S dlouhým povzdechem jsem tedy sem do baru, to tam někdy nemůžeme jít společně, většinou jsem zatím šel sám. Doufám, že tam nebude moc lidí.

Pomalu jsem otevřel dveře a uviděl Kurogiriho s Dabim, není to nic moc, ale mohlo to být mnohem horší.
,,Dobré ráno." Pozdravil jsem.
,,Ahoj Izuku." Pozdravil nazpět Kurogiri, já šel blíže k baru a sednul si.
,,Co že jsem včera neslyšel žádný vzdychání Midoriyo? Koukám, že prdel tě taky nebolí, takže nic nebylo?" Usmál se Dabi. Ehhhh... Fuj. Úchylák jeden.
,,Dabi! Nech toho!" Okřikl ho hned Kurogiri, já jsem se to snažil ignorovat, ale stejně jsem celý zrudnul.

,,Tomura ještě spí?" Podíval se zpět na mě.
,,Ano, já musím co nejdřív do školy, ale on říkal, že mám jít sem, že za chvíli přijde." Usmál jsem se.
,,Tak to tě asi zklamu, vsadím se, že teď už dávno zase spí, jestli chceš dneska vůbec někam jít, měl bys ho jít ještě jednou pořádně vzbudit." Zasmál se Kurogiri. Jasně. Prostě jenom chtěl klid aby mohl nerušeně spát.
,,Ahhhhhhh, tak to ho jdu radši zase vzbudit, nehodlám přijít kvůli jeho lenosti pozdě do školy." Zvednul jsem se otráveně a slyšel ještě malý smích směrem od baru.