IN LOVE WITH VILLAIN (shigadeku) [1]

(20) Obejmi mě...

SHIGARAKI'S POV

,,Co tu sakra děláš?!" Začal jsem hned.
,,Měl jsem divný pocit, tak jsem jel de Snatchem abych si byl jistý že Overhaul dostane co si zaslouží, ale co tu děláš ty?" Vysvětlil. Snatch? To asi myslí toho hrdinu.
,,Já se taky starám o to aby ten šmejd dostal co mu patří, ale nečekal jsem že tu budeš zrovna ty. Jsi v pořádku?" Sklonil jsem se k němu a prohlížel si ho. Byl trochu pomlácený.

,,Neboj se, jsem." Usmál se. Klasický Izuku, nechce aby si o něj někdo dělal starosti a jen se usmívá.
,,Nechtěl jsem ti ublížit, doufal jsem že tu žádní hrdinové nebudou, ale nenapadlo mě že bys tu dokonce mohl být ty." Řekl jsem smutně a opatrně ho pohladil po tváři.

On se s mojí pomocí zvednul, stáli jsme naproti sobě a držel mi jemně ruce.

,,Pojď se mnou." Řekl jsem naprosto vážně.
,,Nemůžu, ze mě prostě nebude záporák." Zakroutil hlavou. Už zase?!
,,Ale notak, nech už toho! U nás ti bude dobře! Rozhodně líp než u těch kreténů co se ti smáli když jsi neměl quirk!" Zařval jsem a kousek poodstoupil. Tohle nesnáším. Proč to prostě nepochopí?!
,,Ale... To nejde. Já nechci." Sklonil hlavu. Kurva už!

,,Shigaraki, musíme jít!" Zavolal Spinner.
,,Ještě chvíli!" Zakřičel jsem.
,,Shi-" Chtěl něco říct Dabi, ale já ho zastavil.
,,Řekl jsem ještě chvíli!" Otočil jsem se zpět k Izukovy a začal jsem si škrábat krk. Všechno mě sere!

,,Já vím že v tobě je i kus z Tenka." Zašeptal a šel zase blíž. Jak...mi to řekl..? Zamrazilo mě když jsem to jméno slyšel a zastavil veškerý pohyb.

,,Ten údajný Tenko zabil celou svojí rodinu!" Zařval jsem a začal se škrábat dál.
,,Neudělal to schválně." Odbyl mě zoufale.
,,To nemůžeš vědět! Tys tam nebyl když jsem nemilosrdně skočil na svého otce a zabil ho! Nikdo tam nebyl! Nikdo mi nepomohl! Nikdo! Jen jeden... Nebýt mého mistra, nejspíš bych se už dávno zabil! Možná že jsem to měl udělat!" Řval jsem dál při vzpomínkách na mojí rodinu.
,,Tohle neříkej... Byla to nehoda..."
,,Já..! Agh! Přestaň už se motat do věcí, do kterých ti nic není! Netýká se tě to!" Křičel jsem naštvaně ale i zoufale, můj krk byl ale asi ještě zoufalejší.

,,Ale týká se to tebe, proto mě to zajímá." Usmál se a přišel ještě blíž.

,,Shigaraki!" Ozval se znova Spinner.
,,Musíš jít." Řekl Izuku.
,,Ne, ještě ne." Podíval jsem se na něj a pak se obrátil k dodávce. ,,Jedtě beze mě!"
,,Cože?!" Zavolal hned překvapený Spinner. To ten ještěr nemůže normálně poslechnout?!
,,To nemůžeš, chytí tě." Vložil se do toho Izuku.
,,Jeďte!" Zopakoval jsem načež všichni konečně naskákali. Dabi mě ještě propálil nechápavým pohledem a odjeli.

,,Co to děláš? Nemůžeš tu zůstat!" Pokračoval Izuku.
,,Neboj se o mě." Odcekl jsem.

Pořádně jsem si povzdechnul a zavřel oči. Musel jsem trochu vydýchat toho Tenka. Co to do něj kurva vjelo?! Jen tak najednou mluvit o mém starém já! Člověk mu něco řekne a on hned útočí na slabé místo!

Na svých rukou jsem ucítil ty jeho. Opatrně mi je chytil a vrátil dolů abych se neškrábal.
,,Hej! Nech toho!" Začal jsem hned.
,,To tě to furt baví si takhle drásat kůži?" Podíval se na mě starostlivě.
,,Jo. Pusť mi ty ruce." Zavrčel jsem.
,,Ne. Nenechám tě, si jen tak ubližovat." Držel je dál a já s nima začal škubat. Marně. Nechtěl jsem do toho dávat moc síly abych se ho omylem nedotkl, a tak jsem ho nakonec nechal.
,,Klid. Nemusíš se přeci pořád tak rozrušovat." Usmál se a nakonec mi je pustil. Konečně.

Zadíval jsem se mu do očí. Zase jsem to viděl. To zklamání.

,,Vážně už bys měl jít, policie tu bude každou chvíli." Řekl sklesle.
,,Já vím." Usmál jsem se, chtěl jsem ho rozveselit. ,,Pamatuješ jak jsme se potkali? Byl jsem zraněný a ty jsi mi chtěl pomoct, když jsem tě ale konečně pustil, ty jsi skočil za mnou. Mohl jsi v klidu odejít, ale kdybys to tenkrát udělal, nestáli bychom teď tady a spolu."

,,Jasně že pamatuju. Znám nazpaměť každý moment s tebou, každý rozhovor co jsme měli, každou tvojí větu." Zadíval se zasněně do země. ,,Jsme spolu tak krátce, ale přesto mám pocit jako bych tě znal už tak dlouho."

,,No... Poprvé jsme se viděli když jsme zaútočili na USJ, to už docela doba je." Uchechtl jsem se.
,,Máš pravdu, ale nemůžu úplně říct, že by ses mi tenkrát zrovna líbil, přeci jenom, chtěl jsi zabít Aizawu a moje spolužáky." Povzdechl si.
,,Ehm, jo, to máš pravdu." Odvrátil jsem radši pohled.

,,Počkat! Co to děláme?! Nemůžeš se tu se mnou vybavovat o tom jak jsme se potkali, na to bude čas jindy, teď musíš odejít!" Vyšiloval. Ach Izuku, ty to nechápeš, viď? Já už se rozhodl...

DEKU'S POV

,,Obejmi mě." Řekl Tomura. Koukl jsem na něj trochu nechápavě. To mě vůbec neposlouchá? Přesto jsem ho ale objal. Bylo to příjemné, moc příjemné, bylo to takové upřímné a milé, ale něco mi tu celé nehraje.

,,Nemám nic proti obejmutí s tebou, ba naopak, ale ty na tohle úplně nejsi. Co se děje?" Zeptal jsem ho a on mě stále nepouštěl.
,,Chci si to pamatovat." Řekl jednoduše.
,,Eh?" Nechápal jsem. On se odtáhl a zadíval se mi s úsměvem do očí.
,,Izuku... Já neuteču, už ne." Řekl a znovu mě objal. Cože?! Ne! To ne!
,,Tomuro! To nemůžeš! Jestli tě chytí, už nebudeme moct být spolu!" Vykřikl jsem a pevněji se ho chytil.
,,Proto si to chci zapamatovat." Odvětil.
,,Ne! Ne! Ne! Ne! Já vím, že jsem řekl ať jsi hodný, ale tohle jsem nechtěl! Nechci o tebe přijít!" Začal jsem brečet. ,,Proč?!"
,,Nemůžu se pořád dívat do těch tvých utrápených očí. Vidím jak se vždy trápíš protože jsem záporák. Sice už nebudeme spolu, ale alespoň nemusíš být smutný, že dělám něco špatného." Řekl mile. Mluvil najednou tak klidně a něžně. Proč? Proč mi to dělá? ,,Nechám se chytit. Můžeš to brát jako takové moje očištění pokud chceš." Zasmál se trochu. Jak? Jak mu může být do smíchu? Jeho stisk se ještě zvětšil. Tohle si chci zapamatovat. Tu lásku co mi dává. Toho Shigarakiho, se kterým jsem se náhodou potkal na ulici a zjistil jsem, že v něm je dobro. Toho Tomuru, který se opil a já ho tahal domů. Toho svého Tenka, který mi otevřel své srdce a svěřil se mi. Na to nezapomenu. Nikdy...

SHIGARAKI'S POV

Snažil jsem se nebrečet. Bylo to těžké, hodně těžké, ale chci to udělat, chci mu ukázat, že se ve mě nezpletl a to, že ve mě věřil mělo smysl. Vždy jsi věřil, že je ve mě dobro Izuku, je na čase ti ukázat, že jediné dobro co ve mě je, jsi rozdmýchal ty.

Otevřel jsem oči a spatřil blikající světla. Policajti jsou tu.
,,Jsou tady." Řekl jsem a pustil ho. Podíval jsem se mu do očí a chytil ho za ramena. ,,Neříkej jim nic o tom, že jsem tě znal, jsem pro tebe jen záporák od vidění, který vás napadl a teď ses se mnou náhodou setkal, když jsem přepadl policii s Overhaulem. Nic víc." Řekl jsem naprosto vážně. Utřel si slzu, ale stejně brečel dál.

,,Miluju tě, Tomuro." Řekl sladce.
,,Taky tě miluju, Izuku." Usmál jsem se. ,,Hraj to, ano? Řekl jsem a šel k němu ze zadu.

Čtyřmi prsty jsem ho chytil pod krkem a za chvilku přijela policie. Vyskákali z aut a rozestavili se okolo nás do kruhu.
,,Shigaraki! Nemáte kam utéct, okamžitě propustě toho chlapce!" Zavolal jeden.
,,Uteč mi." Pošeptal jsem nenápadně Izukovy. Ten provedl nějaký chvat či co a najednou byl fuč. Šikovný kluk.

Utekl se schovat za policisty a ty samozřejmě okamžitě namířili zbraně na mě. Trochu jsem zavrčel.
,,Vzdejte se!" Zavolal znovu. Rozhlídl jsem se naštvaně okolo, je jedno, že se chci nechat, stejně je to kurva nepříjemný, myslel jsem si, že se do takovýhle situace nikdy nedostanu a nakonec jsem v ní dobrovolně. Pomalu jsem zvedl ruce nad hlavu a pohled zabodl do země. Fajn. Tak se jde na to. Právě mě se nechám zatknout policií. Po tom všem. Po tom co jsem byl tak blízko a měl tak skvělý plán. I přesto všechno. Je to pro Izuka. Dělám to jen kvůli němu.

Nasadili mi speciální pouta a posadili mě do auta. Viděl jsem roztřesenou ubrečenou Brokoličku. Nebylo to nápadné, šlo mu o život, jeho reakce je normální i když je hrdina, snad ho nebudou podezřívat.

Promiň Izuku.

Neeeee, no tak je to tady! Zítra si to zakončíme ještě pořádně poslední kapitolou. Doufám hlavně, že vás takovýhle konec moc nezklamal. Asi deset minut jsem se přemlouvala ať jí vydám, protože se mi prostě nechce věřit, že už je konec. Takže zítra naposledy zatím u poslední kapitoly! Ale ještě předtím si přečtěte prosím i další kapitolu, děkuji. A teď mi tak došlo, jsem jediná kdo si při tomhle vzpomněl na Rychle a zběsile? XD

~1463 slov~