IN LOVE WITH VILLAIN (shigadeku) [1]

(16) Těší mě...

DEKU'S POV

,,Tak, co teď?" Zeptal jsem se po dlouhém společném odpočinku na lavičce. Včerejší večer byl pěkný, tak proč by nemohl být i tenhle. Bylo sice příjemné, mít zavřené oči a užívat si teplo z jeho těla, ale stejně jsem se chtěl zeptat.
,,Asi nic." Pokrčil rameny, najednou se ale šibalsky usmál. Co máš za lubem Shigaraki? ,,Vlastně... Co kdybych tě dneska vzal do ligy a oficiálně tě představil jako mého přítele? Alespoň se s ostatníma trochu poznáš."
,,Hm... To zní dobře, ale nebude jim vadit, že jsem hrdina?" Napadlo mě hned. Ten nápad se mi zamlouvá, ale nechci tam zbytečně dělat rozruch.
,,Ale prosimtě, nedovolí si na tebe když jsi se mnou, a kdyby ano, ihned mi to řekneš, jasné?" Hodil na mě vážný pohled.
,,Dobře!" Vyjekl jsem. Ačkoli to byli záporáci, tak nějak jsem se těšil až je poznám, přeci jenom, je to prakticky Tomurova rodina.

Po nějaké době, kdy jsme ještě seděli a občas si povídali, vytáhl mobil a napsal Kurogirimu. Hned na to se kousek od nás vytvořil obvyklý černofialový portál a my šli. Objevili jsme se u dveří, tyhle jsem ještě neviděl, ale došlo mi, že vedou do baru.

SHIGARAKI'S POV

Chytil jsem za kliku a na chvíli se zastavil. Otočil jsem se zpět na Izuka, který vypadal trochu nervózně, proto jsem mu věnoval ještě povzbudivý úsměv a nakonec prudce otevřel dveře.

Naším směrem se obrátilo několik pohledů. Ano, dneska tu byli všichni, dokonce i Toga a Twice co se vyplížili z Yakuzy.

,,Nazdar všichni, pro ty, co to ještě neví, tohle je Izuku." Ukázal jsem na něj a on rozklepaně zamával, prostě klasický Izuku. ,,Ano, je to ten, kterého jsem chtěl zabít, ale teď je to jinak, nikdo na něj ani nesáhne a nezkřivý mu jediný vlásek na hlavě, pokud ano, osobně ho na místě rozložím a vychutnám si to. Jednoduše, chodíme spolu." Sjel jsem všechny varovným pohledem, ale vypadali, že to chápou, doufám, nerad bych aby mě Kurogiri donutil vyluxovat pár 'nechtěných' hromádek prachu.

Nasadil jsem spokojený úsměv a sednul za bar. Všechno vlastně vypadalo vcelku v klidu, jak Izuku, tak i celá liga.

Kurogiri okamžitě bral flašku aby mi nalil, ale slib je slib.
,,Promiň Kurogiri, dneska nepiju." Zastavil jsem ho, než stihnul vzít panáka.
,,To nevadí, vlastně jsem rád. Co tak najednou?" Podivil se.
,,Máme jeden takový stupidní slib." Protočil jsem očima. Sice je tohle už druhý den, ale včera jsem se v baru skoro ani neobjevil, takže ještě nic neví.
,,Dobrá, chceš něco jiného?" Zeptal se.
,,Zatím ne, až potom." Mávnul jsem rukou a otočil se zpět k ostatním, kteří už stihli to nevinné stvořeníčko zatáhnout mezi sebe a představovat se mu.

,,Ahoj Izu! Já jsem Toga, i když mě už znáš!" Zaječela hned a on se jen nervózně usmál, jasně, Togy se bojí, je hold trošku psychopat.
,,Zdravím, za to my se ještě neznáme, Mr. Compress jméno mé." Uklonil se Compress.
,,Izuku Midoriya, těší mě." Potřásl si s ním rukou.
,,Spinner." Kývnul z rohu, koukám, pozdrav styl Dabi.

Jen jsem seděl, pozoroval je a občas prohodil pár slov s Kurogirim. Bylo hrozně fajn vidět jak se dokáže se všemi tak v klidu a uvolněně bavit.

Toga se k němu často lepila ale vždy když se otočila a viděla můj pohled, zase toho nechala a jen si s ním povídala. Twice se snažil nějak normálně bavit, ale stejně pořád mlel věci dvakrát a úplně jinak. Compress do toho občas vložil pár chytrých ale i vtipných řečí a Spinner se ho vyptával na Staina a celkově souboj v Hosu. Já se do konverzace nezapojoval, nechal jsem je, ať se poznají sami a bavil se s Kurogirim.

Jediný kdo se k němu neměl byl Dabi, ale za to jsem byl snad i rád, je jen dobře když se od něj ten debil drží dál. Pořád jen seděl a nic neříkal, ty jeho otravný kecy mi ani trochu nechybí, ale ten divný pohled, kterým ho pořád sleduje mi neunikl, nevím na co myslí, ale pokud se to týká Izuka, může na to rovnou zapomenout.