Po našem polibku s Iwaizumim jsem do konce pauzy zůstal na lavičce, příjemně si užívající vítr pofukující mi do vlasu, zanášející kvítky, které i když už opadly, nádherně voněly, jak z pohádky. Neustále jsem na to myslel, nechtěl jsem si to připustit, ale teď bych možná vážně měl, Iwaizumiho polibek byl vážně úžasný, i když se možná dotkl hlavně omylem a neohrabaně, byl to asi nejlepší polibek, co jsem dostal.
Po zazvonění jsem se dostavil na své místo, upnutý místo na látku hodící se mi do zkoušek na univerzitu na záda Iwaizumiho, nemohl jsem jej dostat z hlavy, všechno se mi mlžilo a já měl konečně pocit volnosti. Po náročných hodinách, kdy se na mě tu a tam Iwaizumi podíval, jsem se vždy na něj jemně usmál, vypadal ustaraně, tak jsem měl lehce i obavy. Následoval odpolední trénink, zajímá mě, jak se Iwaizumi bude chovat.
Při převlékání jsem radši byl potichu, neměl jsem ani co říct, jen se mi tu a tam mihl úsměv na tváři, nikdo nenarušoval moje přemýšlení až na Kindaichiho, který při odchodu do tělocvičny mi jen řekl něco, co mi měl vzkázat od trenéra. Dnes jsme měli mít trénink s univerzitními hráči, že budu postaven do jejich týmu, protože jejich nahrávač je nemocný, neměl jsem s tím žádný problém. Možná nejsem tak geniální a nejtalentovanější jako Tobio, ale být skutečně nejlepším nahrávačem vyžaduje vytáhnout z hráčů a především někoho, kdo dokáže udělat nějaká procenta navíc, klidně i 120%! Trénink byl celkem náročný, hlavně ne kvůli ne-synchronizaci s univerzitním týmem, ale hlavně protože už víceméně můj tým znal styly jakými nejspíše budu hrát, i tak jsme vyhráli. Po tréninku jsme poděkovali za hru, uklidili a já si šel ještě zchladit hlavu, začalo se totiž v ní hromadit hrozně moc hříšných myšlenek, které by byly snad skvělý návrh na pornografii, co by ne, takovéhle úžasné nápady můžou napadnout jenom úžasnou osobu a to jsem já!
Když jsem se zrovna vracel, ostatní odcházeli, perfektní načasování, můj plán může projít. Přišel jsem do klubovny, chytil jsem zrovna Iwaizumiho u toho zavírat si skříňku, tak jsem jej hned k ní přirazil, jemně, tak aby nemohl však utéct "Yohoo Iwa-chaan~" zašeptal jsem něžně avšak s dostatečným vzrušením v hlase, moje hlava mohla explodovat, natáhl jsem se k vypínačům a nechal, ať na nás dopadá měsíční svit spojený s lehkým osvětlením ze schodů u klubovny. Využil jsem romantického momentu překvapení, těsně před jeho rty zašeptal, že není jediný, kdo tuhle hru chce a umí hrát a začal jsem jej vášnivě líbat. Poddal jsem se mu, nemohl jsem udělat absolutně nic, měl nade-mnou kontrolu a já jediný, po čem jsem toužil byly ty jeho naprosto božské rty, takhle tedy chutná polibek plný chtíče z obou stran? Po našem přetočení jsem mu prsty začal zajíždět k lemu košile, abych ji dal nahoru a dostal se takhle k jeho nádherně vypracovanému tělu, na kterém makal i mimo tréninky, to šlo hned poznat. Nějaké náznaky toho, že chtěl postoupit i on jinam tam byly, proto jsem se rozhodl jít pomalu i níže, avšak to ho zastavilo, odpojil naše rty, já na něj s pohledem plným vášně mrkl a dal mi už jen letmý polibek s tím, že následně utekl. Nenaháněl jsem jej, měl jsem v plánu si brzy vzít více, proto jsem se v klidu převlékl a myšlenky nechal ať si utíkají za tím, co se teď právě stalo.
Po mém příchodu domů jsem si šel dát tentokrát vanu, potřeboval jsem něco v příjemnější pozici než ve stoje promyslet, ujasnit a ano, bylo to ohledně něj. Brzy se nám blížil jarní turnaj, náš poslední, ale zároveň i zkoušky, mám v plánu nepatrně zjistit, kam přesně on se chce hlásit na univerzitu, chtěl bych jej následovat nadále, jako nejlepší přítel na akce, skvělý spoluhráč v týmu a.. možná i skvělý milenec v posteli? Při téhle myšlence jsem se lehce začervenal a potopil se do teď už skoro studené vody, neuvědomil jsem si, že tímhle přemýšlením jsem strávil hodinu. Postavil jsem se, postaral se o svou pokožku a vlasy jak jen mohl a šel si lehnout. Můj drahý Iwaizumi, kéž bys jen věděl, co mi teď děláš. Zavřel jsem oči, objal deku a se slovy "Učiním tě mým, jen co otevřu oči" jsem také usnul.
ČTEŠ
Neotáčej se, zůstaň se mnou![IwaOi]
FanfictionZnáte to, žijete si obyčejný život, průměrného japonského studenta, zajímajícího se pouze o volejbal a svou kariéru do budoucna, jenže něco vám chybí. Taková jiskra, která pohání jak lidskou mysl, tak i duši. Občas si neuvědomujeme, co to vlastně p...