19. Kapitola

167 23 1
                                    


Ráno jsem se rozhodl si přivstat, měl jsem pro Iwaizumiho překvapení, respektive aspoň v hlavě, jestli vyjde, to nevím. Šel jsem na druhou stranu od Iwaizumiho domu a šel koupit Taijaki, Iwaizumi to vždy miloval a nemohl se toho nabažit, když je čistou náhodou jednou za století moje matka dělala. Koupil jsem pro každého jeden a spokojeně si to kráčel směr Iwaizumi. Když jsem došel, došel jsem včas a zrovna už čekal, hned co mě viděl, jsem ty jeho dětské oči viděl snad na 30 metrů! Byl ta rozkošný, když o něco žadonil, ale takhle to nepůjde, musím něco po něm chtít, proto jsem se rozhodl trošku se vymluvit. "E-e-e, za újmu způsobenou na mé tváři, chci pusu na tvář!" Myslel jsem si, že jsem ho dostal, on si mě ale přitáhl blíže a svůdnějším hlasem zašeptal "Kdybychom takhle měli fungovat oba dva, musel bys mi dát pusu někam jinam" po tomhle jsem zrudl a nevnímal, jestli si Taijaki vzal nebo ne, potom jsem se z transu probudil a následoval jej. U školy jsem se na chvíli oddělil, chtěl jsem si jen odskočit, zkusit najít Ai a poděkovat ji, bohužel. Když jsem šel do klubovny se rychle převléct, zastavily mě moje fanynky, chtěly se vyfotit a dát mi nějaké sušenky, neměl jsem s tím problém. Chvilku jsem se s nimi zakecal a zničeho nic, když jedna si mě chtěla vyfotit se sušenkou v puse, jsem ucítil bolest na hlavě, byla to rána od míče od Iwaizumiho, který nadával,ať jdu rychle na trénink, beze slov jsem tak udělal a jak provinilé štěně odešel.

Dnešní den se poměrně táhl, možná to bylo mou natěšeností k Iwaizumimu nebo vážně nevím, když konečně zazvonilo na konec, uklidili jsme rychle třídu a šli na trénink, kde jsme hráli proti univerzitním hráčům, ačkoliv to bylo těžší, byla to vážně sranda. Na konci jsme poděkovali za trénink a já s Iwaizumim jsme se rozhodli uklidit. Když jsme odnášeli držák na síť, rozhodl jsem se udělat něco šíleného. Po položení držáku do stojanu, jsem jej hned vášnivě připnul ke zdi, kde jsem jej začal vášnivě líbat, to si nenechal líbit a hned nás přetočil. "Iwa-chan, kde je to místo,kde jsem ti uškodil a chtěl bys políbit?" zeptal jsem se provokativně, on se jen ušklíbl, i když rudý, tak stále a s polibkem na líčko, pravil "Tajemství". Následně se odtáhl, já si projel rukou vlasy a neustále měl na něj upřený pohled. S nemravnými myšlenkami, jsem odešel z tělocvičny do klubovny, kde jsem čekal na Iwaizumiho. Převlékli jsem se a rozešli se směrem k němu domů, když jsme byly dál od lidí, vzal jsem jej za ruku a u jeho domu jsem se chystal jej pustit, nejenom aby mohl odemknout, ale aby taky jeho máma neměla třeba nějaké divné prupovídky, i když mě všechny matky milovali, stále Iwaizumi byl pro mě snad nejdražší osobou, které jsem nechtěl dělat problémy. Hned co odemkl, stále držící moji ruku, jsem se chtěl zeptat, že co to dělá, že by nás někdo mohl vidět. Nestihl jsem doříct, protože uprostřed věty, mě za dveřmi začal vášnivě líbat, mě bylo jasné, že to jen tady neskončí.

Neotáčej se, zůstaň se mnou![IwaOi]Kde žijí příběhy. Začni objevovat