Chvilku jsem ještě s Iwaizumim strávil v parku, musel jsem si užít tuhle díru zaplňující situaci, která nastala, z čista jasna. Ačkoliv jsem se cítil divně, že z ničeho nic byl s tou jeho přítelkyní, teď se zase líbal se mnou a dával mi sliby, líbil se mi, to jsem věděl už delší dobu, ale nějak mi to nehrálo. Když jsem se chystal, se zeptat ohledně jí, hned mi to vysvětlil, měl jsem chuť mu dát pohlavek, že mi to měl radši říct, ale i když to nevypadalo, Iwaizumi je velmi pozorný kluk s dobrým srdcem, dal jsem mu tedy jen pohlavek a společně jsme vyrazili domů, ruka v ruce, tak jak jsem už delší dobu chtěl jít.
U jeho domova jsem mu dal letmý polibek na tvář na dobrou noc, s popřáním dobré noci mi dal i on polibek, ale na rty, čímž si získal mou pozornost více, naši romantickou chvilku ale zkazil, když mi řekl Shittykawo, tuhle přezdívku jsem nejvíce od Iwachana nesnášel, nafoukl jsem tváře a lehce se zamračil, on se na mě usmál a šel domů. Cestou co jsem šel i já, jsem zase hleděl na hvězdy a děkoval nebesům, té noci, kdy jsem šel z tréninku, přesně den, kdy mi Iwaizumi řekl o té dívce, kterou jsem vlastně celou dobu znal, jsem si přál, aby se vše vrátilo a já mohl si Iwaizumiho nechat, říct mu ty slova, nenechat ho utéct, prostě si ho udržet, spadla hvězda. S úsměvem na tváři jsem došel domů, kde seděla má podrážděná matka, která už z kuchyně vyzařovala negativní auru, naskočila mi husina a snažil jsem se utéct bez jejího povšimnutí, ta však jak dračice vyskočila a vzala mě za límec, tak jsem ji jen mile pozdravil a z téhle situace se snažil dostat, doslovně se mnou hodila do kuchyně, ale ne že by mě chtěla bít, moje matka je velmi krásná a milá žena, dokud to nepřijde ke známkám a česti. "Volal mi tvůj učitel, že ses za poslední 2 týdny zhoršil v literatuře a písmu, co to má znamenat?" chrlila na mě a já se jen nevinně poškrábal na zátylku, že si to opravím "Do toho ještě mi bylo řečeno, že dívkám způsobuješ problémy, že je prej nějak sexuálně obtěžuješ a když pak vidím, kolik dostáváš dopisů, mám pocit že ti tu tvoji tvář přeoperuji." Jen jsem se na ni podíval, s prosebným výrazem, byl jsem po matce, měl jsem její oči a vzhled, ale vlasy jsem měl po otci, hlavně tedy barvu, hebkost a péči o ně jsem měl po matce, co se týče učení, vždy jsem nějak zvládal, tu a tam byl lepší a někdy horší, ale to co jsem slyšel, že dívky sexuálně obtěžuji, mě celkem dost zarazilo, až jsem zamručel. "Volala jsem s matkou Hajimeho, proč nemůžeš být jako on! Na víkend jdeš k němu a nezájem, on tě aspoň zaškolí, co to je myslet na budoucnost!" usmál jsem se, byla to úžasná zpráva, protože byl zrovna čtvrtek a už od zítřka budu s ním moci být déle než pár hodin, vnímat už úplně jinak jeho, když spí, ta představa byla tak kouzelná! Omluvil jsem se mné matce, za potíže, co jsem udělal, objal ji a šel spát, ta však mě zastavila, že jsem neměl večeři a co by si o ní pomysleli lidi, kdyby svého nádherného syna, kterého má stále pod svými křídly nenakrmila pořádně. Musel jsem se usmát, jak jsem řekl, má matka je velmi krásná, pečující a milá osoba, má ji rád.
Po jídle jsem šel do svého pokoje, blížil se zápas se Shiratorizawou, vytáhl jsem CD jejich nedávného zápasu a snažil se přemýšlet, kde je jejich největší mezera, chtl jsem je porazit tak strašně moc, ale nesmím zapomínat, že jsme tým a nejsem to jen já! Po půl hodině jsem to zalomil u stolu, ještě v uniformě, matka mě jisto jistě zabije, jelikož mi musí vše žehlit, ale to mi bylo jedno, byl jsem i rád, teď už byl den, kdy budu moci být zase s Iwaizumim a vidět ten jeho sladký usměv!
ČTEŠ
Neotáčej se, zůstaň se mnou![IwaOi]
FanfictionZnáte to, žijete si obyčejný život, průměrného japonského studenta, zajímajícího se pouze o volejbal a svou kariéru do budoucna, jenže něco vám chybí. Taková jiskra, která pohání jak lidskou mysl, tak i duši. Občas si neuvědomujeme, co to vlastně p...