23. Kapitola

152 21 14
                                    


Víkend s Iwaizumim utekl jako voda a já věděl, že to co mezi námi, není jen ukojení potřeby, ale vážná láska. Ačkoliv tohle vše byla skvělá příležitost, abychom neustále se dotýkali každého centimetru kůže toho druhého, přeci jen jsem tam byl kvůli otázkám na univerzitu, čehož jsem se držel, ale zároveň si užíval sladkou nevědomost Iwaizumiho.

V neděli podvečer jsme se rozloučili, rozhodl jsem se jej trošku potrápit, jen jsem mu zamával a odběhl směr domov, nastalo přemýšlení, koho jsme nakonec vlastně potrestal, jestli mě nebo jeho. Co se týče mých označení, s pomocí půlhodinového sledování různých videí a následné hodinové provádění experimentů na mém těle, se nám podařilo mi moje maskáče na krku sundat, zbyly jen od ramen dolů, lehce na stehnech a na zádech, tam jsem si to vše chtěl nechat, aspoň chvilku než to přírodně zmizí, chtěl jsem si ten víkend pamatovat, jako kdybych měl brzo umřít. Usmál jsem se na pomalu zapadající slunce, když v tu chvíli jsem z ničeho nic uviděl jen světla aut, a pak ticho a nic.

Neotáčej se, zůstaň se mnou![IwaOi]Kde žijí příběhy. Začni objevovat