Neotáčej se, zůstaň se mnou![IwaOi]

26. Kapitola

Krásný den zlatíčka! Dnes je první den školy a já doufám, že všichni to zvládnete, chtěla jsem vydat i KurooKen, ale jelikož nám odpojili elektřinu, uvidím, jak to budu stíhat, všem přeji pěkný den! <3

Náročný týden jsme s Oikawou společně zvládli, přihlášky byly podány a vlastně jsem se jej ani neptal, kam jde na školu, věděl jsem, že tímhle se zničí náš vztah, ale tohle jsem si nechtěl připouštět, budu mu to muset říct, až dostaneme výsledky, ale proč to tak řeším, když spolu ani nejsme?

Večer jsem měl jít s Oikawou na jídlo, následný víkend jsme měli strávit společně u něj, rád si popovídám s jeho matkou, byla to vážně skvělá žena! Hlavně, budu moci být s Oikawou, to mi bohatě stačilo. Radši bych sekl s tou školou, zařídil si společné bydlení s ním a třeba bychom si adoptovali někoho, byla to krásná představa. Z mého přemýšlení mě vytrhl Oikawa, najednou jsem necítil jeho teplou dlaň u té mojí, řekl mi, že jestli na něj nepočkám u chrámu, jen jsem kývl, ale zmatení v mé tváři jsem nemohl skrýt. Posadil jsem se před chrám, zavřel oči a začal se modlit k bohu, děkovat za štěstí a modlil se za ještě více takových dnů, aby byly relativně v klidu, také abychom konečně porazili Shiratorizawu. Seděl jsem tak soustředěně, že když jsem ucítil jemný dotyk na mých rtech, rozmáchl jsem se a omylem i tak tu osobu praštil, byl to Oikawa, ten idiot mi vážně lezl na nervy. Řekl mi, ať zavřu oči a nastavím ruku, trochu s odstupem jsem tak udělal a ucítil jemný stud na mém prstu, jako kdyby zlato nebo něco takového. Když jsem otevřel oči, nemohl jsem uvěřit, s Oikawou jsme měli společné prstýnky, bylo to romantické, jsem rád, ale že Oikawa něco řekl, nemohl jsem ze svého hrdla nic dostat. Při jeho slovech, se mi začaly brát slzy do očí a už ted jsem věděl, že toho idiota miluji. Jeho nabídku jsem přijal a společně už pyšně ruka v ruce, jsme vyšli vstříc jídlu, byl jsem hladový.

Po jídle jsme šli k němu, hned mezi dveřmi mě vítala jeho matka, krásná, inteligentní žena, bohužel jediné co po ní Oikawa zdědil je její krása. Jeho matka si začala stěžovat, jaký je to úchylák, že je úplně vymetený, nemohl jsem nic namítat, měla pravdu. Jakmile ale Oikawa odešel do sprchy, začala říkat, jak je šťastná a pyšná, že je její syn a že kdyby se mu něco mělo stát, asi zemře. Oikawova matka ho milovala z celého srdce, jen to nechtěla říkat nahlas, protože jej chtěla připravit na tvrdý svět, stále to ale byla milující matka. Rozhodla se jít si lehnout, popřál jsem jí dobrou noc, dala mi pusu na čelo a já odešel k Oikawovi, kde mu na stole ležel úkol, ten idiot si nic z mého výkladu neodnesl. Jakmile došel, nechal jsem jej ať mě obejme, ale nic to nemění na tom, že jsem jej trošku seřval za ten úkol, začal trochu být uražený a smutný, takže jsem radši to za něj celé opravil, následně jsme si šli lehnout, byly jsme ospalý, nebo aspoň já. Lehl jsem si za ním a nastavil ruku, ať si může lehnout, lehl si a ruku s prstenem dal na moje srdce. I když byl o trochu větší, stále to byl malý idiot v mých očí, který si chce plnit sny. Zničeho nic slyším z jeho úst "Tōru", chvilku mi trvalo pobrat, co se děje, ale nakonec jsem pochopil. Chtěl ať mu řeknu svým jménem a on mi řekl tím svým, jen jsem se usmál a řekl mu svým jménem, nádherný večer plný romantiky, byl jsem v tom až po uši.

Ráno se mi naskytl pohled na Oikawovo tělo, které se přede mnou převlékalo, opatrně aby si mě nevšiml jsem šel k němu, pohladil ho rukou po páteři a pak na zadek "Dobré ráno" usmál jsem se a políbil jej na rameno. Jen se usmál a lehce ohnul, měl zadek přímo na mojí chloubě, která pomalu, ale jistě se z jeho pohybů začala probouzet, musel jsem se trochu začervenat. "Dobré ráno, pane neodolatelný, kdo je tady zvrhlík?" rýpnul do mě a znova se trochu pohnul zadkem, chytil jsem ho zezadu za čelist lehce a stáhl si ho do polibku s tím, že rukou jsem mířil zase k jeho rozkroku, který jsem lehce promnul "Neškádli moc, nebo si zase nesedneš, brouku" Plácl jsem jej silně přes zadek a mířil si to do koupelny, hned v úterý budeme mít náš hlavní a možná poslední zápas, trochu mě to stresovalo, ale dám do toho všechno.