Neotáčej se, zůstaň se mnou![IwaOi]

4.kapitola

Potom, co mě Oikawa opustil, jelikož jsme dorazili k mému domu, jsem celou noc přemýšlel nad tím, co vlastně řekl. Na jednu stránku, něco ve mně říkalo, jdi si pro to, zkus to, takový ten vnitřní chtíč, ale ta racionální část říkala, že tohle je prostě tabu. 

Zázračným způsobem se mi k ránu povedlo usnout, což jsem bral aspoň jako lehčí výhodu z důvodu ranního tréninku, přeci jen máme teprve úterý a já si nesmím dovolit být na dalším tréninku jak smyslů zbavený, už jen kvůli vystřídání, ale taky kvůli OIkawovi, když jej tak vlastně vzpomínám, vzpomněl jsem si na jeden sen, který se mi  zdál a mám takový pocit, že do činění v tom snu měl i Oikawa. Po úplném probuzení jsem šel do koupelny si dát sprchu a mezitím mi zase na myšlenky šel Oikawa, jeho tělo, to co včera říkal, nemohl jsem popřít že mi to neudělalo husinu "zatracený Shittykawa, sere se do věcí, po kterých mu má být nic a pak to tak dopadá" ponadával jsem si nahlas a dosprchoval se. Po sprše nastala má rutina, následně mě vyzvedl Oikawa a šli jsme spolu. Dneska jsem byl více zamlklejší než obvykle i přes to, že mě Oikawa provokoval více, než včera, nechápu co tomu uřvanci zas hučí v klacku.

Přišli jsme před školu, dnes žádný hlouček Oikawových fanynek, takže jsme šli rovnou do klubovny se převléct na ranní trénink. Při převlékání jsem už neudržel Oikawův pohled na mě a zeptal jsem se jej "Shittykawo, kde ty jsi nabral takové zkušenosti nebo možná spíše tyhle všechny řeči ohledně orientace? Já..já vážně tomu nerozumím, zníš jako kdybys to měl už zažité" Oikawa se na mě podíval, lehce se poškrábal na týlu, ale nevypadal nervozně. "Takže zaprvé, řekneš mi jinak, než Shittykawo, jinak ti nic nepovím!" řekl uraženě a já jen jemně zašeptal "Tōru", tohle bylo pro mě fakt stupidní se tomuhle namyšlenému bezmozkovi vnucovat. Až mě jednou přijde navštívit smrtka a ukáže mi všechny trapné momenty, za tenhle moje hrdost dostane dvojitý infarkt. Oikawa se usmál a donutil mě to říct nahlas, učinil jsem tedy tak, ale se značnou agresí v hlase "Hodný kluk Iwa-chan~" ušklíbl se a přitáhl se ke mně blíže "Přemýšlíš nad tím, že ano?" vzal mě za bradu a podíval se do mých očí tak, jako já do jeho, jen s rozdílem, že se díval jen jako kdyby četl z mých očí, něco ve mně mi říkalo, ať se pohnu hlavou blíže k němu, ale ta druhá stránka jej chtěla odkopnout, Oikawa se sám přiblížil a v nebezpečné blízkosti mých rtů mi zašeptal, že se mu jen tu a tam něco zdá, nebýt tehdá našich spoluhráčů, kteří už ze schodů křičeli, kdo ví, jestli by můj první polibek byl odebrán právě jim. Nyní mám v hlavě ještě větší zmatek, snaží se mě Oikawa o něčem přesvědčit, či snad sám má chtíč? Která myšlenka je dobrá, ochutit jeho už na první pohled dobře vypadající rty a možná pohřbít naše přátelství, jen kvůli mé nevědomosti, nebo snad nastavit hranice mezi ním a mnou s tím, že bych předstíral štěstí v partnerství s dívkou, která by mi pomohla se zbavit myšlenek o něm? Skvělé Hajime, začínáš se poznávat a prvního, koho si na své experimenty vybereš, je tvůj nejlepší kamarád, tleskám ti.