Neotáčej se, zůstaň se mnou![IwaOi]

25. Kapitola

S Iwaizumim jsem teda vyšel a tak začal naše zkouškové období, které jsme museli zvládnout. Neřekl jsem mu, na kterou školu se chci poté přihlásit, neřekl jsem mu ani ň, chtěl jsem to zatajit jak jen to šlo. Testy se sázeli, jako body od smečaře pro jeho tým a já měl pocit, že umřu, každý den, ráno vstát, příprava, testy, po škole trénink a večer usnout a to zamé 5x týdně! Aspoň tady vždy byla odpolední pauza, která chránila naši křehkou lásku s Iwaizumim, pokaždé jsme společně snědli naše obědy, smáli se, mazlili se a líbali se, bylo to vážně úžasné, taková odměna za to, že jsem do testů dal 100%.

Náročný týden byl už díky bohu u konce a s Iwaizumim jsme se rozhodli strávit víkend společně, v pátek večer jsem jej pozval na jídlo, do ramen restaurace, kde jsem byl s Makim a Matsukawou, bylo to tam vážně dobré a příjemné, příjemná obsluha, která i když mě poznala, nebyla jak zbytek fanynek, které mě pronásledují, brali ohled i na mé soukromí a to jsem zkrátka cenil. Iwaizumiho jsem vždy nenápadně chytal za ruku, bylo už tepleji, takže jsme se nemuseli obtěžovat s kabáty a podobně, stačily lehčí mikiny, za kterými se to sice blbě skrývalo, ale šlo to. Když jsme šli do restaurace, šli jsme kolem zlatnictví, zahleděl jsem se okem dovnitř a uviděl něco, řekl jsem Iwaizumimu ať jde počkat před chrám a sedne si tam na lavičku, nechápajíc jen kývl a šel. Mezitím jsem zašel do zlatnictví a koupil nám prstýnky, na kterách zrovna z vnitřní strany byly T a H, jak romantické. Když jsem se vracel k Iwa-Chanovi, byl ke mně zády, došel jsem tichými kroky k němu a dal mu malý polibek na krk, za což jsem chytl facku, protože se lekl. "Iwa-chan, jestli mi věříš, zavři oči a dej mi tvojí ruku" nechápající zavřel oči, ohrabaně mi podal ruku a já vytáhl z kapsy krabičku, kde byly naše prstýnky, dal jsem mu s písmenkem T, jako Tōru a sobě dal s písmenkem H, jako Hajime, když otevřel oči, usmál se, tak jsem hned než stihl cokoliv říct, začal mluvit.

"Tak, jako měsíc nemůže být bez svojí drahé paní noční oblohy, tak já nemůžu být bez tebe. Od té doby, kdy jsme se poprvé políbili, jsem přemýšlel, co se to děje v mojí hlavě a teď už vím, Hajime Iwaizumi, můžu být poctěn a staneš se mým partnerem? Oficiálním partnerem?" položil jsem ruku na tu jeho a naše prsteny se dotkly, zničeho nic jsem Iwaizumiho viděl brečet "Možná už chápu všechny ty holky, které si dostal, protože tohle dostalo i mě!" rýpl do mě a objal mě "Samozřejmě ty idiote" řekl a dal mi pohlavek, na což jsem zamručel "Iwa-chan! Teď jsme partneré, myslel jsem, že budeš teď už jemnější!" nafoukl jsem tváře a dělal uraženého, ale nevydrželo mi to dlouho. Ruka v ruce jsme vyšli k jídlu, oba jsme byly vyhládlí.

Po jídle jsme šli ke mně, má matka Hajimeho milovala, tak se vyptávala, kdy konečně přijde. Když jsme přišli, hned si ho vzala k sobě, jak jsem říkal, miluje ho jako svoje vlastní dítě, hned si začala stěžovat, jaký jsem idiot, bez-mozek, sexuální predátor a kde co, tak jsem se kolikrát bránil, oba to otočili proti mě. Zašel jsem radši mezitím do koupelny, když jsem se vrátil, dveře do mého pokoje byly otevřené a u mého stolu stál Hajime, hledící na můj úkol, co mám odevzdat v pondělí. "Je něco v nepořádku, můj drahý?" objal jsem jej zezadu kolem krku a políbil na ouško, on se však zamračil a řekl, že to mám celý špatně, začal jsem tedy dělat jakoby slzičky, že jsem dal do toho tolik úsilí a on to zkritizuje, chtěl jsem prostě pozornost. Pomohl mi to opravit, poděkoval jsem mu a společně jsme lehli do jedné postele, má matka mi nikdy nechodila do pokoje, takže jsem měl výhodu. Přitulil jsem se blíže, hlavu položil na jeho rameno a ruku s prstenem dal na místo, kde leží jeho srdce "Tōru" řekl jsem lehce a čekal na Iwaizumiho odpověď, která došla po chvilce "Hajime". Pochopil to, ode dneška, nechci nosit ničí jméno, než to jeho, dal jsem mu své jméno a on mi dal to své, je něco, co může být krásnější, než tohle?