Jenže doma si uvědomím, že si o tom potřebuju s někým promluvit a Will to být nemůže, protože do toho stále tahá tu svou medicínu a neumí být nestranný, ani se do toho nedokáže vžít a protože jsem si, opět to zmíním, poštval proti sobě zbytek rozvědky, tak mi nezbývá nic jiného než se obrátit na Erin. Ale otálím s tím, pořád k tomu sbírám odvahu. K tomuto kroku se odhodlám až za pár dní a ještě si na to trochu přihnu. A na Erin čekám před jejím domem, sedím na schodišti a ucucávám pivo. Erin dojde do hodiny."Ahoj, Jayi, co tady děláš?" zeptá se. "Ahoj... Můžu na chvíli?" zeptám se. "Jo jasně pojď. Vidím, že už sis sebou přinesl i občerstvení." Kývne Erin k lahvi. "No tak trochu..." Přikývnu a jdu za ní do bytu. Kde se pak usadíme v obýváku. "Čemu vděčím za takovou vzácnou návštěvu?" zeptá se. "Potřebuju si s někým promluvit o sobě..." Nadechnu se z hluboka. "...Protože ty víš co mi je, že jo?" zeptám se a podívám se jí do očí. Erin přikývne a sedne si ke mě. "Poznala jsem ho hned první den, po vyšetření, co ses ukázal v práci, byl jsi takový jiný... jako vyměněný, prostě mimo. A teď už ti to říct můžu, přišel za mnou i Will, řekl mi co ti je a taky to, abych ti domluvila." Řekne Erin. "Jo... To jsem myslel, že udělá, zrádce jeden." Ušklíbnu se. "To neříkej, chce ti pomoc..." Řekne Erin. "Jo já vím... Všichni mi chcete pomoc... Já nejsem srab, nebo sem ale bojím se. Vím, co mě čeká... Zažíval jsem to s mamkou, když u všech klesla a měli jiný zájmy - Will šel za kariérou a otec za flaškou a děvkama... Já jim to za zlý nemám, teda Willovi nemám, taky jsem si budoval kariéru, ale otci ne, ubližoval ji už od našich mladých let, ale stejně měl Will raději jeho... S mamkou jsem byl až do poslední chvíle a sledoval co to s ní dělá... Ale Rozhodl jsem se i když mi to trvalo dlouho... Nevzdám to bez boje, ukážu, že na to mám ty koule, ať je nenosím jen pro okrasu, vzdát to můžu pak kdykoliv, ale teď ne..." Řeknu. Erin se ušklíbne. "Jayi... i když to nebude jednoduché zvládneš to a tvá volba je správná. Nic není lepšího než život i když je to někdy svině." Pronese Erin. "Jo to máš pravdu, ale my se nedáme." Dodám. "To je správný přístup a to s rozvědkou se vyřeší taky, hold v posledních dnech ses choval špatně..." Řekne Erin. "Já vim, všechno vim... Až skončim, řeknu to všem a omluvím se.. Jenže ono to celkem začalo, nevinně... Nejdřív mě bolela hlava, pak mě občas potrápil zrak, přidali se nevolnosti, agrese... Vědel jsem, že to není ok, ale doufal jsem, že tak jak se to rychle objevilo, tak to i zmizí, jenže to bylo horší a horší... Teď beru léky, které ztlumují příznaky... Ale jsou to v podstatě narkotika.... Neměl bych sloužit...." A sotva to dořeknu, zaslechneme venku zvuky, které připomínaly střelbu. "To byla střelba..." Pronesu pro formu, abych se ujistil, že nemám i slyšiny. "Jo byla..." Přikývne a oba naráz vytáhneme zbraně a vydáme se z bytu...
Když se dostaneme z domu, zaslechneme ještě výstřel. Zaostříme zraky na tmu a potom si všimneme těla na silnici. Rozběhneme se tam, když v tom zahlídnu postavu, mihnoucí se pod světlem. "Chicago pd stůjte!" rozeběhnu se za ním a on po mě najednou vystřelí. Opětuju palbu a zasáhnu ho. Ještě z napřaženou zbraní se vydám k tělu a zkontroluju životní funkce. V tom dojde Erin a volá ambulanci. Ohledávám ho, kvůli zajištění zbraně, ale nenajduji u něho. "On... on nemá zbraň..." Skoro to vykoktám a Erin po mě šlehne pohledem. "A sakra..." Prohlásí. Opravdu v ještě prekérnější situaci jsem být nemohl...
První na místo přijede hlídka a když se toto dozví, tak je oprávněna a samozřejmě je její povinností přivolat vnitřní záležitosti, kteří se v tom budou opět dopodrobna rýpat a oba i se zbytkem rozvědky budeme mít pěkné problémy. K našemu, spíše mému štěstí na místo dorazí dříve rozvědka v čele s Voightem a poté ambulance.
Voight přijde k nám. "Co se tu stalo?" zeptá se. "Slyšeli jsme výstřely, když jsme vyběhli ven ležel na přechodu mrtvý muž. Jay zahlídl muže a vydal se za nim. Já pak uslyšela výstřel, tak jsem se rozeběhla za nimi a pak byla slyšet Jayova opětovná palba. Když jsem dorazila byli tu takhle a ten kluk neměl zbraň." Řekne Erin. Voight si pohraje s jazykem a sjede nás s pohledem. "Halsteade jet s klukem do špitálu, cestou ho vyslechni, ať jsme o krok napřed než vnitřní. Zařídím ti zástupce, přijede za tebou do nemocnice." Řekne Voight. Přikývnu a jdu do ambulance. "Voighte, pojedu za nima." Řekne Erin. "Proč? On to zvládne. Tady budeš účinnější." Řekne Voight. "Jo, ale já u toho byla taky, Jaye tam sedřou z kůže, když budeme na ně dva, bude to lepší." Namítne Erin. "No dobře, jeď, pokusím se je tu zdržet." Řekne Voight a Erin mu poděkuje a nasedne do auta a rozjede se do nemocnice také.
Vnitřní záležitosti si také pospíší, jak jde o rozvědku a o to, aby Voighta srazili na kolena, tak samozřejmě nelení. V čele vyšetřovací komise si to přižene ta nejhorší osoba a to vyšetřovatelka Schrankmann, nepřesná kopie Platt a povahově ještě asi 50x horší. "No to mě po..." Prohlásí Óčko. "Jdu volat Halsteadovi." vzdálí se.
YOU ARE READING
Chicago PD - Soul of darkness - Duše v temnotách
AçãoCo se stane když člena rozvědky postihne vážné onemocnění?