Chicago PD - Soul of darkness - Duše v temnotách

Soul of darkness - Duše v temnotách 30

Po pěti hodinách co je Jay na sále si Will sedne k Erin a podá ji kafe. "Silný černý s cukrem, nevěděl jsem, zda to piješ, ale je to ideální na probrání i na dodání síly." Řekne Will. "Nepiju, jen bez cukru, ale dnes udělám výjimku... Jak dlouho to bude ještě trvat?" zeptá se. "Nevim... Je to složitý zákrok... Snad moc dlouho už ne..." Pokrčí Will rameny. "Kdyby se něco stalo, tak nám to řeknou, viď." zeptá se Erin. "Jo řeknou, neboj..." Odvětí a rozprostí se ticho...

Od ono ho rozhovoru, uplynuli další tři hodiny. Jay už je na sále 8 dlouhých hodin a zdá se, že už se operace nachýlila ke konci. Ze sálu se začne zdalovat nějaký personál, který tam byl do počtu. A za dalších pár minut vyjde specialista doktor Morton a ošetřující lékař Flat a je na nich vidět zjevná únava. Osum hodin je hold osum hodin. Will s Erin se postaví. "Tak kolego, Váš bratr má operaci. Zákrok proběhl až na pár komplikací zcela standartně. Byl veden skrz nosní dutinu a normálně skrz šef. Nádor se nám podařilo odstranit skoro celý. Víme o několika ložiskách, která byla hluboko. Pokusily jsme se je odebrat, ale při tom došlo k masivnímu krvácení z mozkové žíly. A po uvážení, že bezpečné odebrání není možné, tak jsme zbylá ložiska nádoru zkautetrezizovaly. S čím jsme přirozeně zvýšily otok mozku. Uvidíme zda bratra vezmeme ještě na jeden zákrok až otok oplaskne a nebo to dořešíme jen chemoterapií a ozařováním...

Jak jistě víte, bude pár dní pod sedativy a jak dlouhá narkóza a i otok způsobí to, že bude bratr mimo náš svět. Může trpět halucinacemi, ztrátou paměti atd. Za chvíli ho převezeme na JIPku, kde stráví pár následujících dní a kde bude 24 hodin pod dozorem. Jinak by se měl z narkózy probudit do hodiny až dvou. Návštěvy povolím až za 4 dni.Vy jako kolega máte výjimku teda..." Řekne Morton. "A kdy se pozná, že nemá žádné následky?" zeptá se Erin. "Až opadne otok mozku. A následky se poznají až po testech, ale už prvotně se to pozná již obyčejnou komunikací." Vysvětlí lékař. Erin přikývne a poděkuje. "Bude lepší, když teď půjdete domu." Řekne Flat. "Já bych ještě počkala." Řekne Erin. "Zůstanu s ní a pak půjdem domu." Řekne Will. Flat přikývne a s Mortonem odejdou. "Jestli ho budeš chtít vidět, tak můžeš přes sklo JIPky." Navrhne jí Will. "Ne... to asi ne... Já nevim..." Řekne nerozhodně. "Dobře, kdyby sis to rozmyslela, tak klidně za sestrou jdi, řeknu jí to." Řekne Will a odejde na Jayův pokoj. Sedne si k Jayovi a čeká, až se probere. To se začne dít tak za necelé dvě hodiny.

....Začínám vnímat zvuky kolem.... Nejdřív je to nějaké pípání zdálky, je to jako alarm auta, ale je to pravidelné.... Nevím co to je, nenapadá mě, co by to mohlo být... A když se chci pohnout, tak to také nejde moc dobře... Sice nohy a ruce cítim, ale hlavu mám jak zalitou v betonu a o tom, že v ní mám úplně duto a nevim zda si rychleji na něco vzpomenu nebo se mi rozkočí... K tomu všemu se i hůře dýchá... A nakonec konečně otevřu ztěžklá víčka. Nad sebou vidím opět jen bílo. Až po chvíli se nade mnou skloní něčí hlava. Zaostřim na ní zrak. "Vidíš, říkal jsem ti, že to zvládneš." Řekne a přijdou i další dva lékaři. "Jo...? Kdo jsi? Tykáš mi... měl bych tě znát...?" huhlám. "Jo měl... Jsem Will... Tvůj bratr..." Řekne a pohladí mě po hlavě. "Mám ji? Nebo mi ji sebrali?" zeptám se tupě. "Máš ji..." Ušklíbne se. "Akorát ji máš v límci a ve svěráku, kvůli poloze a otoku." Odpoví. Na chvíli přivřu oči a pak je zase otevřu. Dělá se mi nějak zle. "Jsi jistě unavený... Potřebuješ po výkonu odpočívat... Už tě nechám..." Řekne Will. "....Je mi zle..." vysoukám ze sebe. "Zle? Jak zle? Chce se ti zvracet?" pronese několik otázek Will. Jenže to už nevnímám. Upadnu do takového zvláštního opojení a zvrátím zrak na horu a cítím jak se mírně prohnu v hrudní oblasti a pak už jen v puse cítím kyselé šťávy...

Lékaři mi do úst zasunou něco jako odsaváčku a co odsávačka nepobere, poslouží miska a ubrousky, které se mi snaží nacpat kamkoliv to jde, jen abych to neměl všude. Jediný štěstí je to, že žaludek byl prázdný a měl v sobě jen přebytečný žaludeční šťávy. A potom co se toho zbavím, tak zůstanu ve stavu nezájmu a polospánku.

Lékaři a i Will mě pak nechají už být a Will si všimne, že Erin byla za sklem. Projde za ní skrz dveře dohlížející sestry. "Pojď půjdeme... Reagoval a komunikoval akorát převládá amnézie. Ale i to ustoupí... Teď co jsi viděla, bylo způsobeno dlouhou narkózou, nic to nevypovídá." Řekne Will.

"A ty svěráky kolem jeho hlavy?" zeptá se a kouká po Jayovi. "Sundají mu to do týdne, je to kvůli stabilitě, hm? Pojď, odvezu tě domu." Řekne Will. "Ne... Ještě musim do práce." Řekne Erin. "Teď večer? Je 6, určitě už jsou všichni doma." Namítne Will. "Aha... Vlastně.... A nebudou doma, jsou u Molly, půjdu za nima..." Řekne Erin a Will ji řekne, že půjde s ní. U Molly to všichni zapijí a až dlouho v noci se rozejdou domů... A Jaye vždy pravidelně každý den navštěvují a když zrovna nespí, což není moc často, snaží se s ním komunikovat...