Mezi Ztrátou A Získáním |FF Psycho Rhyme, Dorian |

21

Děkovně jsem se na něho podívala a mířila k oné skříni kde schoval onen prášek. Pytlíček jsem vytáhla a ukázala ho Davidovi. "Máš jich víc ? A pravdu" mrzelo by mě kdyby mi lhal, už tak jsem měla problém mu vůbec důvěřovat. Překvapilo mě když z šuplíku vytáhl další čtyři a odhodlaně mi je podal. Pomoct někomu kdo se topí v drogách je občas nemožný. Někdo z toho vyplave někdo se v tom naopak utopí. Všechny pytlíčky s tím svinstvem jsem držela v ruce a mířila jsem k záchodové míse. On následoval mé kroky a sledoval jak to svinstvo držím v ruce a splachuju je. "První krok splněn" povzbudivě jsem se na něho usmála a chytla ho za ruku. Jeho oči zkoumali mé rty a já z něho nedokázala vyčíst jediný pocit. "Půjdeme za klukama?" jeho rty se pohybovaly podle slov které mi oznamoval. Já souhlasila a on se mnou ruku v ruce došel do obýváku kde seděl i onen mimozemšťan a můj dredatý bratr. Dejanovi oči se zaměřili na naše propojené prsty a já po všimnutí jak se na nás koukal od Davida odstoupila. "V klidu , tvoje sestra mě chce dostat z drog" jeho hlas zněl tak klidně že jsem si myslela že nás všechny trolí. "Náhodou by jim to i slušelo" onen kluk který nese jméno Vláďa vypustil ze svých úst tyhle slova a já po stočení pohledu na Davida uviděla jeho spokojený úsměv. Začala jsem se ještě víc ztrácet ve všem než jsem ztracena byla. Obzvlášť když Dejan souhlasil s pračlověkem. Věřte nebo ne ale po Dejanově odsouhlasení že by nám to slušelo jsem vyprskla i vodu. Najednou jako bych se uklidnila. Jako Bych už věděla že kdyby se mezi námi něco opravdu stalo že by to Dejanovi nevadilo. David položil svou ruku na mé stejní a motýlci se rozletěli v mém břiše.
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
Upřímně by mě zajímalo jestli ve vás tenhle příběh vzbuzuje nějaký pocity. A jestli ano tak jaké ? A jak si myslíte že jejich cesta skončí ?