Mezi Ztrátou A Získáním |FF Psycho Rhyme, Dorian |

11

Nevím z jakého důvodu, možná strachu, jsem si lehla na Davidovu hruď a nechala ho aby mě obejmul. Tohle byla asi první chvíle kdy jsem ho nechtěla zabít ,naopak jsem byla ráda za jeho společnost. Jeho ruka se pohybovala nahoru a dolů po mých zádech a vytvářela příjemné teplo. Po očku jsem koukala na jeho teď už roztomilou tvářičku která se zadívala na film a na tváři se mu rýsoval úsměv který mu slušel víc než cokoliv jiného. "Heeej" se smíchem pronesl tohle slovo tak roztomile hned po tom co si všiml jak se snažím na něho nenápadně koukat. Mé oči nabrali růžovou barvu a já zabořila svou hlavu do jeho hrudi. Jeho ruka, která je větší než ta moje,vplula do mých hnědých vlasů a začal mě vískat. Někde v zadní části mého mozku mi projela myšlenka že takhle ho mám radši a dokázala bych ho i vystát. Sáhl mi na čelo a koukl na mě ustaraným pohledem. "Zkus se ještě prospat, celá hoříš" vlepil mi polibek do vlasů a já mu jen kývla na souhlas. Zavřela jsem oči a přemýšlela jsem kdo je tenhle člověk a co se stalo s Davidem kterého jsem poznala včera. Nevím jak jsem usnula a jak dlouho jsem spala ale jediné co vím že jsem nebyla vyrušená žádnou noční můrou ani ničím jiným. Teď už ale sedím na posteli a vedle mě se nachází Dejan. Sedím se sklopenou hlavou a jemu na tváři hraje pobavený úšklebek. David se radši někam vypařil a já ho za tohle opět nenáviděla. Nechat ve štychu holku je velmi ušlechtilé. "Brácho, nebylo to tak, jak to vypadalo" snažila jsem se z toho vykroutit jak nejlíp se dalo a on se tomu jen smál , což mě vyvedlo z míry. "Hej, Hej klid. David mi psal co se stalo" aspoň po téhle větě jsem se uklidnila a byla vděčná za to že mu to David napsal. "Půjdu se za ním podívat" on jen kývl na souhlas a já byla rozhodnutá mu jít poděkovat. Přišla jsem ke dveřím a zaťukala. Chvíli jsem počkala a poté vlezla dovnitř. To co jsem ale viděla ve mně vyvolalo bolest. 
♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪♪
Co si myslíte že Am viděla když to v ní vyvolalo bolest?