Mezi Ztrátou A Získáním |FF Psycho Rhyme, Dorian |

18

Otevřela jsem dveře našeho útulného bytu.Hned v naší malé bílé chodbičce jsem zahlédla jedny boty navíc které nepatřili klukovi malého vzrůstu který nosí na hlavě červené dredy ani od kluka kterého zdobí tetování po celém těle.Nehodlala jsem se tím úplně zabývat proto jsem se rozešla směr Davidův pokoj. V mém činu mě ale zastavila osoba která se nacházela v obýváku a horlivě s klukama probírala nějaké téma. Jen jsem se zatvářil smutně a poté nahodila falešný úsměv. "Ahoj sestřičko, představuju ti Vláďu našeho kameramana" onen klučina který vypadá jako by přišel z jiné dimenze a který vypadá jakoby nikdy neviděl reálnou holku si stoupl a natáhl ke mně ruku. Nedůvěřivě jsem se na něho podívala ale i přes ten pocit nesympatiky jsem mu svou ruku svěřila do té jeho. "Amálie, sestra Dejana" nahodila jsem ten nejfalešnější úsměv který jsem uměla a potřásla si s ním. Onen kluk který má na hlavě kohouta se posadil zpátky na své místo. Já se musela smát nad pojmenováním jeho tvarů vlasů.Všichni na mě hodili tázavý pohled,já jen zakroutila hlavou a vydala se do kuchyně. Můj žaludek se už ozýval na náznak že bych mu už mohla dopřát pořádný jídlo. Vytáhla jsem si kuřecí maso,zeleninu,rizoto a já se rozhodla udělat rizoto. Jenže to bych nemohla být já kdybych se při krájení masa neřízla. Bytem se ozval můj výkřik a následné sténání bolestí. Do místnosti ve které jsem se právě nacházela vstoupil vysoký potetovaný kluk ke kterému jsem uchovávala city. Jeho ruka chytla tu mojí a mnou projela jakási elektřina. Nevím kde se v něm objevila taková starostlivost, ale sám od sebe se mi rozhodl pomoct. Jeho ruka hladila mé narůžovělé líčka. Sklopila jsem pohled a mě se zmocnil pocit že ho nutně potřebuju obejmout. Proto jsem své ruce omotala kolem jeho těla a nasála jeho vůni.