Human Zoo | Vmin

16.

Týden na to jsem se už jel podívat na první byt. Jel se mnou i Jungkook, který nerozuměl tomu, proč jsem to udělal. Nevěděl že to dělám kvůli Jiminovi. Řekl jsem mu, že si jen přeji mít už své vlastní bydlení. Byl zmatený, ale já vím že kdybych mu řekl o pravém důvodu, snažil by se mi to rozmluvit a nepomáhal by mi. Každopádně teď jsem stál v jednom z bytů. Byl krásný, malý a útulný. Akorát pro dva. Byla zde jedna ložnice, jedna koupelna a obývák spojený s kuchyní. Bylo to malé, ale dalo by se tu krásně žít.

,,Takže tenhle se ti zatím líbí?'' usmál se na mě Jungkook. ,,Ano. Tady se mi líbí.'' přikývl jsem a zapsal jsem si místo do sešitu. Ještě jsem měl v záloze 3. ,,Jediný co je tu blbý jsou tyhle popraskané zdi.'' ukázal Kook na jednu zeď v ložnici. ,,To je sice pravda ale to by se dalo opravit.'' usmál jsem se na něj. On přikývl. ,,Ale byly by to další náklady.'' pokrčil rameny. ,,To nevadí. To už je jen takovej detail.''

Opravdu mě tento byteček nadchl, ale dnes jsem si měl jít prohlédnout ještě jeden. Nasedl jsem tedy na Kookovu motorku a vydali jsme se k dalšímu z bytů.

Tenhle byt mě ale neskutečně zklamal. Byl sice velký a kuchyň byla od obýváku oddělená, ale všude byla plíseň a smrad. Prach poletoval po bytě a divná zatuchlá atmosféra mi naháněla mráz po zádech. Vypadalo to tu jak opuštěný byt po vraždě. ,,Hádám že tohle ne.'' šklebil se Jungkook. ,,Ne, to opravdu ne.'' vydechl jsem a rychle jsme byt opustili. Byl akorát čas na oběd a tak jsme se s Kookem stavili na kimchi.

Doma jsem si lehl do postele a opět jsem přemýšlel nad tím malým a roztomilým klukem. Přemýšlel jsem i o tom jestli mi to za to stojí. Třeba mě nebude mít rád. Co když se mě bude bát? Myšlenek ohledně toho, jsem měl opravdu hodně, ale nezbývalo nic než to vyzkoušet.