59.

186 19 0
                                    

Tae:

Ano, bylo to tu! Přesně to, co jsem hledal. Číslo jeho matky. Ihned jsem to vytočil. Začalo to vyzvánět. Potily se mi ruce, zároveň se klepaly a břichem se prohánělo hejno motýlů. ,,Park, prosím?'' ozval se jemný ženský hlas. Nechtělo se mi věřit, že mluvím s matkou mého Jimina.

,,Dobrý den, já jsem Kim Taehyung a chtěl bych vás o něco poprosit.'' snažil jsem se znít klidně, ale moc jsem se tak necítil. ,,Ano? O co jde?'' zněla tak jemně. Bylo až k neuvěření, že taková osoba opustila svého syna. ,,Chtěl bych s vámi mluvit o vašem synovi. Park Jiminovi.'' mnul jsem si volnou rukou tepláky. ,,Oh, o co jde?'' najednou zněla smutně. Lítostně a mně jí bylo také líto. ,,Já... Potřebuji, abyste si ho vzala zpět domů.'' kousl jsem se do rtu. Musí to vyjít!

,,Pane Kim to, to asi nebude možné. Já-'' ,,Ale no tak, jste jeho matka! Nemůžete ho tam nechat! Víte co mu provádí?'' rozčílila mě. ,,Nevím. A asi to ani vědět nechci. Bohužel. Nemohu si dovolit-'' ,,Prosím poslouchejte mě.'' opět jsem ji skočil do řeči. ,,Já... Vašeho syna miluju a on miluje mě. Musíte mu pomoct. Jste jediná, komu ho dají. Bez vás tam zůstane a budou ho trápit dál. Já... Mám pro vás nabídku!'' ona mlčela. To ticho mě rozhořčovalo ještě víc.

,,Jakou?'' tiše vydechla do telefonu. ,,Pokud... Pokud ho od tamtud dostanete, nechám si ho a veškeré peníze za něj, půjdou na můj účet. Jen mi ho prosím vraťte!'' můj hlas se prolomil v beznaděj. ,,Kdo vlastně jste?'' nedůvěřivá slova byla pro mě bodavá, i když se nebylo čemu divit. Neznala mě a měl jsem si vzít jejího syna. Jediné co jsem nechápal, byla souvislost, proč jeho dala bez problémů tam a nechtěla ho zpět, ale mně se ho bojí dát. Zasloužila si ale znát pravdu.

Human Zoo | VminKde žijí příběhy. Začni objevovat