Šeptala testrálům

Zvěromág

Leden- Únor 1973

,, Lily, Dorcas, Marleen!" Vběhla sem do naší ložnice a hned sem skočila na postel, na které seděli všechny mé kamarádky.,, Mio!" Zakřičeli všechny najednou a nakonec sme zakončili v objetí takovým způsobem, že kdyby někdo přišel do pokoje nevěděl by kde jedna začíná a druhá končí.,, Taak povídej." Ujala se slova Marleen. A všechny sme si sedli do kroužku.,, Není co povídat. Brllatrix mě chce zabít. Sírius byl v pohodě. Musím si vzít Reguluse. Spím se sestrama Blackovýma v ložnici. A zjistila sem že jejich domácí skřítek Krátura mě má rád." Chtěla sem mluvit dál , ale Lily mě zastavila.,, Kohože si to musíš vzít?" Všechny holky v tu chvíli vyvalili oči.,, Však víte, Reguluse. Toho o rok mladšího Síriusova bratra, ale nemám v plánu to uskutečnit. " Dorcas se plácla do čela.,, Ještě aby jo." Pak začali vyprávět holky, co dělali přes vánoční prázdniny. 

Začátek školy se odehrával v poklidu. Kluci si začínali dělat více vtipů na paní Norisovou, já zase trávila většinu svého volného času ve školních stájích. Tesrtálové už si na mě za tu dobu zvykli tak že mi chodili ve výběhu naproti, já je vždy zavedla dovnitř a pokaždé sem si s nimi povídala o Síriusovi, vlastně o všem. Jednoho dne sem díky Merlinovi mluvila jenom o škole když za mnou přišel právě Sírius.,, Zase šeptáš testrálům?" Usmál se a mě se na rtech hned také objevil úsměv.,, Chtěla bych ti něco ukázat." Řekla sem a naklonila sem se ke své tašce.,, Mám se bát? " Zasmál se.,, Možná." Vyplázla sem na něj jazyk a vyndala sem knihu od Krátury.,, Dostala sem tuhle knihu. A chtěla bych zkusit to kouzlo co v ní je." Podala sem mu knihu a sledovala sem jeho udivený pohled.,, Chceš být zvěromág? Kdo ti tu knihu dal?" Stoupla sem si.,, Chci a dal mi ji Krátura. " Jeho udivený výraz zvážněl.,, Krátura? Ten přece nemá nikoho rád." Praštila sem ho do ramene a zasmála sem se.,, Nebuď zlý Orione, nebo ti tu knížku nepůjčím. Krátura je hodný. Sice občas trochu mrzout, ale zlý není. "
Následně sme se rozdělili a já se vydala do skleníků, kde sem měla v plánu ukrást jeden list mandragory, který sem podle pokynů měla mít v puse celý měsíc. Musela sem s tím začít o úplňku, a ten byl díky Merlinovi právě ten den.
Druhý měsíc jsem musela sehnat kuličku lišaje smrtihlava a stříbrnou lžičku. Schovat kapku rosy na stříbrné lžičce tak, aby se jí po sedm dní nedotklo ani světlo nebylo tak obtížné, schovala sem ji do krabice a tu jsem vložila pod postel. Lahvičku sem získala od Lily.,, K čemu to potřebuješ? " Chvíli sem na ní zůstala jen koukat a následně sem ze sebe vykoktala odpověď.,, Chci si schovat jednu svoji vzpomínku." Tuhle odpověď přijala a ochotně mi lahvičku dala.
Čekala sem až do úplňku. Měla sem štěstí, měsíc byl krásně vidět. Bylo dávno po půlnoci a holky už spaly. Vytáhla sem krabici z pod postele a přešla sem s ní k oknu. Do lahvičky sem při měsíčním světle vyplivla list mandragory, k němu sem přidala kapku rosy, kuličku lišaje a svůj vlas. To se podle návodu mělo schovat na tiché tmavé místo, dokud nebude bouřka, takže sem lahvičku strčila znovu do krabice a pod postel. Od té doby by sem měla každé ráno při východu slunce a každou noc při jeho západu opakovat zaklínadlo :amato animo animato animagus: a při tom sem si musela mířit špičkou hůlky na srdce. Uznávám. To vstávání nebylo vůbec příjemné. Nemusela sem to ale trpět dlouho, bouřka přišla za nějaké čtyři dny. V okamžik kdy se objevil první blesk a zazněl první hrom sem vyběhla z hradu a všem, kteří by mě mohli do té doby vidět sem zmizela z očí v zapovězeném lese. Zhluboka sem se nadechla, namířil sem si hůlku na srdce a se zavřenýma očima sem zopakovala.,, Amato animo animato animagus. " Po vyslovení posledního slova kouzelné formule sem vypila obsah lahvičky. Ano bylo to nechutné.

Najdou se mé tělo ocitlo v bolestech podobných pocitu, když na sebe převrhnete hrnec vařící vody. Uslyšela sem svůj vlastní tep dvojitě. Vyděsilo mě to. Moje tělo se náhle proměnilo do zcela jiné podoby. Byl únor a tak sem pod sebou cítila studený sníh. Byla sem v podobě většího šedého psa. Podle délky srsti a mohutnosti tlap sem si odvodila, že to bude nejspíš podoba huskyho. Převzala sem všechny psí schopnosti. Slyšela sem, jak v korunách stromů veverka loupe semínka z šišky. Cítila sem pach jednorožce, který tudy prošel chvíli předemnou. Ve chvíli kdy se ozval hrom moje uši utrpěli. V tu chvíli sem se zamyslela nad svou lidskou podobou a ve chvíli, kdy se spustil ten největší déšť jsem už běžela po svých lidských nohách k hradu a celá promoklá jsem vběhla do vstupní haly. Vrazila sem do někoho takovou silou, že sme oba skončili na zemi. ,,Co se tak směješ Molly? " Regulus. Úsměv sem mu oplatila a pomohla sem mu vstát.,, Také tě zdravím Regulusi. Miluju bouřky, byla sem venku. Proto ten úsměv." Pokýval hlavou.,, Jasně. Chápu. " Zakroutil hlavou a odešel do velké síně, vzhledem k tomu že tam šli úplně všichni mi došlo, že je čas večeře.
Chtěla sem si sednout k naší skupince, ale z nějakého důvodu byli rozdělení. Marleen, Dorcas a Lily seděli nakonci kolejního stolu a Remus, James, Petr a Sírius seděli uprostřed. James vypadal smutně a Lily naštvaně. Sedla sem si ke klukům.,, Co se tady pro Merlina stalo? Byla sem pryč ani ne hodinu. " Zeptala sem se směrem k Jamesovi a Petr se v tu chvíli zahyhňal. Schytal pohlavek od Remuse. Tak tohle sem nečekala. ,, James chtěl pozvat Lily na rande." Můj nechápavý výraz se nezměnil. ,, A to je problém? " Remus zakroutil hlavou zatímco Sírius něco šeptal Jamesovi a Petr se tiše chechtal. ,, Nebyl by to problém, kdyby to neudělal před celou školou. Lily to přišlo trapné a dětinské a dala mu to jasně na jevo." Tohle mi nepřišlo od Lily hezké. ,, Takže teď mám dělat co? To budu jako střídat místa? Jamesi! Začni reagovat.!" Zvýšila sem na něj hlas.,, Já reaguju. " Řekl pomalu neslyšně.,, Ne nereaguješ. Nech ji chvíli, ať to zpracuje. Určitě na tebe nechtěla být zlá. " James najednou ožil.,, Jo máš pravdu. Musím jí dát najevo, že to myslím vážně." Zakroutila sem hlavou.,, Ne takhle sem to nemyslela." Bylo pozdě. James se postavil na stůl a já s ostatními na něj jen vyděšeně koukala.,, Lily Evansová! Já se tě nevzdám! Stejně vím, že mě miluješ. " Nezbývalo nic jiného než si zakrýt obličej a dělat že ho neznám. Z druhé strany se ozvalo pouhé :,, Sklapni Pottere." A od našeho místa se zase ozval Sírius.,, Uklidni se Evansová! " Za tohle si odemě zasloužil kopnutí do holeně.,, Si normální?" Nestihl ani odpovědět a James odešel od stolu.,, A kam si jako ty myslíš, že jdeš?" Zavolala sem na něj.,, To je překvapení. " Otočil se za běhu na mě a narazil do dveří. Promnula sem si oči.,, Merline za co mě trestáš?" Remus se zasmál.,, Mio! " Sírius na mě najednou vrhl zvědavý pohled.,, Síriusi? " Povytáhla sem obočí. ,, Povedlo se ti to? " Plácl sem se do čela.,, Úplně sem zapomněla. Jo zvládla sem se proměnit. " Sírius si se mnou plácl.,, Proměnit? Mio? Co si provedla? " Vyvalil na mě oči Remus a Petr jen zvědavě poslouchal. Naznačila sem jim ať jdou blíž k sobě.,, Jsem zvěromág. To kouzlo fingovalo. " Remus se plácl do čela.,, Víš, že sis mohla ublížit! Proč si to udělala? " Pokročila sem rameny a podívali sem se na Síriuse s Petrem.,, Budu s tebou trávit úplňky. Kluci se ke mně potom přidají a nebudeš sám. Bude to pro tebe jednodušší. " Usmála sem se na něj.,, To je od vás sice moc hezké, ale nemusíte to dělat. " Sírius se zasmál.,, My víme, že nemusíme, ale mi chceme. " Remus nám všem daroval úsměv s téměř s uslzenýma očima. ,, Děkuju vám lidi. Ste vážně ti nejlepší přátelé, které mám. "
Když sem přišla do ložnice holky už spali. Převlékla sem se a také sem se uložila. Poslední myšlenka byla to, že sem zvěromág.