Šeptala testrálům

Nečekaná návštěva

31. Srpna 1972

Z hlubokého spánku mě probudil zvuk zvonku. Někdo stál u vchodových dveří. Vůbec jsem nedokázala uhádnout, kdo by to mohl být. Bylo hodně brzo ráno. Slunce ještě nevyšlo a náš pokoj pohlcovala tajuplná temnota. Slyšela sem, jak někdo otevřel dveře a slyšela sem i nějaké hlasy. Hlasy byli ale tlumené. Osoby nejspíš šeptali. Po chvíli hlasy utichli úplně a dveře se zavřely. Opět sem usnula.
Po druhé sem se probudila už když svítilo slunce. James už byl vzhůru. V pokoji totiž nebyl. Převlékla sem se a vydala sem se po schodech směrem do kuchyně. Ve vzduchu šli cítit lívance se sirupem. Měla sem hlad jako vlkodlak a šeptali sem Merlinovi že Doree dnes udělala tak výbornou snídani.,, Dobré ráno. " řekla jsem se zívnutím. Rozhlédla sem se po místnosti a zarazila sem se za chlapci který seděl vedle Jamese.,, Síriusi? Co tady děláš?" Byla sem zmatená. Chlapec s bouřkovýma očima se na mě usmál.,, Dobré ráno Mio. " Do kuchyně v tu chvíli vešel Charlus a rozcuchal mi pracně rozčesané vlasy.,, Dobré ráno má nevlastní sestřičko. Dnes se k nám na poslední den prázdnin připojí náš velmi dobrý kamarád Sírius. Přisedni k nám a dej si tuto skvostnou snídani." Sírius se rozesmál a málem se polil mlékem, které měl ve sklenici.,, Proč mluvíš tak divně?" Byla sem rozespalá, hladová a vůbec sem nevěděla, proč mluvil tak divně. Oba se smáli a topili mlékem najednou. Jen sem nad tím nechápavě zavrtěl hlavou a sedla sem si na své místo u stolu. Na talíř sem si nandala tři lívance a polila sem si je sirupem.
Po snídani sme se všichni tři vydali do našeho pokoje.,, Takže mluv.!" Rozkázala jsem. Sírius se podíval na Jamese a následně na mě. Sednul si na kraj mojí postele a povzdechl si. Matka mě nazvala krvezrádcem a pokusila se na mě použít mučící kletbu. Povedlo se mi utéct. Věci jsem měl už díky Merlinovi zabalené." S Jamesem sme si oba sedli vedle něj. Každý z jedné strany a oba sme mu položili ruku na rameno.,, To nás mrzí Síriusi." Přikývla sem.,, Chceš tady už zůstat? Jamesovým rodičům by to určitě nevadilo. " Zakroutil hlavou.,, Ne až skončí další školní rok budu se tam muset vrátit. I přes to že nechci. Nevím, co všechno by ta ježibaba zvládla udělat. Nedej Merline, že by ublížila mým kamarádům. Byla by toho schopna. Sami jste to viděli." Z nevysvětlitelného důvodu mé zabolela tvář.
Nějakou tu chvíli sme byli zalezlí v našem pokoji. Pomohli sme Síriusovi snést z půdy madraci, aby měl kde spát a nemusel být v obývacím pokoji na gauči.
,, Jamesi jdeme si zahrát famfrpál?" Zeptal se z nenadání Sírius a James samozřejmě přikývl. Oba dva bez váhání popadli košťata a vyběhli z domu.,, Super. Děkuju, že jste se zeptali, jestli nechci s vámi. Povzdechla sem si. Šla jsem zpátky do pokoje. Nakrmila sem Frenka, který sem mi začal lísat k ruce. Podrbala sem ho a klec sem mu nechala otevřenou. Sedla sem si za stůl. Vzala sem si papír a brk. A začala sem psát.
Milá Lily.
Už se nemohu dočkat, až se zase uvidíme. Chybíš mi. Ale to není důvod, proč ti dnes píši. Tím důvodem je Sírius. Dnes ráno se objevil na našem prahu. Matka ho chtěla mučit. Díky Merlinovi utekl dřív, než se něco stalo. Je mi ho líto. Mrzí mě, že já se dostala k Jamesovým rodičům, ale on se zase bude muset vrátit na Grimauldovo náměstí. Cítím se hrozně provinile. Přijde mi to vůči němu nefér. Ach jo Lily. Co si počnu? Předci jen je mi dvanáct. Nezvládnu mu nijak proti jeho matce pomoct.
Omlouvám se ti za své vylité srdíčko potřebovala sem se někomu svěřit. Jenom ve vlaku nedávej najevo, že o tom víš. S láskou tvá dobrá kamarádka Mia Molly Rose.
Dopis sem vložila do nadepsané obálky a tu sem vložila do zobák své která seděla na okně.,, Pospěš si. Chci, aby to dostala ještě dnes. " Pošeptala sem jí a ona v tu ránu byla pryč. Lehla sem si na postel a znuděně sem pozorovala strop.
,,Doree? Můžu se jít prosím projít?" zavolala jsem do kuchyně, ze které se ozývalo cinkání nádobí.,, Jistěže Mio. Ale nechoď daleko. " Sama pro sebe sem se usmála.,, Neboj. Ahoj. "Ani sem nepočkala, jestli se se mnou rozloučí nebo ne a nazula sem si boty. Největší rychlostí jakou mé nohy zvládli jsem se rozběhla z baráku přes celý Godrickův důl. Byl teplý letní den. Hrozně sem se těšila do Bradavic, ale i tady sem měla pár míst, kde sem se cítila víc jako doma než právě doma. Jedním z těch míst byla mýtinka uprostřed místního lesa. Osídlilo ji menší stádo testrálů. Celé dva měsíce prázdnin mi trvalo získat si jejich důvěru natolik, aby dospělý dovolili mláďatům vzít si odemne syrové maso. Byl to úžasný pocit, když si odemne poprvé ten malý tvoreček podobný koni vzal maso z ruky. Od té doby mě mezi sebou nechali chodit bez toho, aby ze mě byli nějak ve stresu. Brala sem to jako poctu. Předsi jen. Komu se zaštěstí že ho stádo testrálů přijme skoro až mezi sebe? Hádám, že moc lidem ne.
V lese sem strávila asi dvě hodiny. Jediné co sem při tom dělala, bylo to, že sem pozorovala ta nádherná stvoření.
Domů sem dorazila v čase oběda. Když sem vešla do předsíně domem se rozléhala vůně pečených brambor a hlasy. V tu chvíli sem si přišla opravdu jako bych byla úplně někdo jiný. Někdo kdo má skvělou rodinu. A i když se mi ji Potterovi snažili nahradit, nebyli má pravá rodina. V tu chvíli se mi zastesklo po mém starém domově. Po mém pokoji. Ale jakmile se mi do mysli vetřela myšlenka na mou matku byla sem vděčná, že můžu být tady.
Zula sem se a rovnou sem se vydala do kuchyně. Ozýval se odtamtud smích. Sama pro sebe sem se také usmála, když sem tam vešla a uviděla sem Doree jak patlá na Jamese a Síriuse čokoládu určenou na dort, který měl být dezert.
Po obědě sme všichni včetně Charluse přešli do obývacího pokoje a odpoledne sme strávili koukáním na televizi. Bylo to hezké rodinné odpoledne a dovolím si říct že Sírius možná na chvíli přestal přemýšlet nad jeho matkou a uzival7si chvíle strávené s Potterovími stejně tak jako já.
Ten den sme šli všichni tři spát vcelku brzy. Ani jeden z nás se nemohl dočkat, až bude zpátky v Bradavicích.