Šeptala testrálům

Příčná ulice

6. Července 1972

Dnes mi je dvanáct. Je zvláštní, jak ten rok rychle utekl a co všechno se za tu dobu změnilo. Ztratila sem rodinu. Našla sem novou rodinu. Našla sem si přítele. Myslím, že s klidem můžu říct, že se mi v životě vše změnilo k lepšímu.

Dnes by nám měli přijít dopisy. Všichni kromě Peetra mi napsali že doufají že se dnes uvidíme na Příčné. Hrozně sem se těšila na všechny své kamarády.

Seběhla sem schody do kuchyně, odkud se ozýval rachot nádobí a hlasy. Očividně všichni vstali dřív než já. S úsměvem sem vešla do kuchyně a šokem sem oněměla. ,,Všechno nejlepší!" Myslela sem že sem dostala infarkt. Na okamžik sem zapomněla dýchat. ,,Cože? Jakto že víte, že mám narozeniny? Neřekla sem vám, kdy je mám." Smála sem se a nechala sem se od Doree a Charluse obejmout, James mi potřásl rukou a vrazil mi do ní nůž na dort. ,,Zlatíčko. Adoptovali sme tě. Máme tvůj rodný list." Zasmála se Doreea. Já jen nevěřícně pozvedla obočí. Absolutně sem neměla ponětí co je to ten rodný list ale nejspíš tam byl datum mého narození. Přešla jsem ke stolu, na kterém stál krásný dort v červeno zlatých barvách. Barvách mojí koleje. Sedla sem si na židli a s radostí sem sfoukla svíčku. Samozřejmě sem si něco přála. Ale nikomu sem neřekla, co to bylo. Bylo to moje dětské tajemství, ze kterého se později stalo i něco víc.

Po menší oslavě narozenin sme se s Jamesem vydali do našeho pokoje. ,,Notak. Řekni mi, co sis přála." Žadonil James. ,,Neřeknu. To se nesmí. Nebo se to nevyplní." Vyplázla jsem na něj jazyk a šla jsem otevřít okno. Právě v čas. Do našeho pokoje vlétli dvě sovy a každá z nich upustila na jednu postel dopis. Sovy jednou obkroužili pokoj a následně vylétli zase z okna ven. ,,Dobře načasovaný." Zasmál se James a sáhl po svém dopisu. ,,Tak se podívejme, co si pro nás pan ředitel přichystal na tento rok." Usmála sem se a také sem si do rukou vzala svůj dopis.

S upřímnou radostí Vám oznamujeme, že ste byla přijata do druhého ročníku ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Studenti druhých ročníků si budou nově muset pořídit následující věci: Kotlík na hodiny lektvarů. Několik skleněných lahviček velikosti s (pro nešikovné doporučujeme jich koupit více do zásoby). Učebnici lektvarů pro začátečníky druhé vydání, Učebnici Fantastická zvířata a kde je najít pro hodiny péče o kouzlené tvory. Nově Vás také čekají hodiny létání, takže budete potřebovat základní výbavu pro famfrpál. Chrániče, helmu a koště (Koště není povinné, škola umožňuje si koště vypůjčit těsně před hodinou. Nadále budete potřebovat všechny učebnice z minulého roku. Na většinu předmětů zůstává stejná a na některé je pro tento rok nebudete potřebovat. Naopak budete potřebovat pergameny a inkoust do zásoby. Těšíme se na vás 1. Září a doufáme, že ste prázdniny prožila ve zdraví. S přáním klidného prožití zbytku prázdnin: zástupce ředitele Mc. Gonagalová.

,,Není toho zas až tak moc." Usmála sem se a vyběhla sem z pokoje. Svůj dopis sem v kuchyni předala Doree. ,,Skvělé tak už vám přišli. Tak jdi pro Jamese, převlečte se a za deset minut sraz před barákem." Přikývla jsem a opět sem vyběhla schody. Udýchaná sem vběhla do pokoje. ,,Za deset minut sraz před barákem, Převleč se." Otevřela sem svou skříň dokořán a vzala jsem si z ní tmavomodré šaty. Vyběhla sem zase na chodbu a zalezla jsem do koupelny, kde jsem se převlékla. Vlasy sem si dala do jednoduchého culíku, šaty sem si uhladila a šla jsem před barák, kde už byla Doree i Charulus. James přišel těsně po mně a hlasitým prásknutím sme se přemístili.

Objevili sme se uprostřed rušné ulice. Všude pobíhaly děti a s taškami v rukách je pronásledovali jejich rodiče v hábitech všelijakých barev a tvarů.

V davu sem zahlédla chlapce s černými vlasy. ,,Myslím, že vidím Síriuse." Řekla sem a otočila sem se na Doree. ,,Tak utíkejte. Za hodinu buďte u děravého kotle. My si vás tam vyzvedneme." Oba sme přikývli a s úsměvem sem se rozeběhli k onomu černovlasému chlapci. ,,Sírusi !" Zakřičela jsem a chlapci sem skočila zezadu kolem krku. ,,Si blázen?" Ozval se onen chlapec a mě rázem došlo, že to není Sírius. ,, Regulusi. Promiň. Ze zadu si vypadal jako" ,,Jako ten krvezrádce? Tos mě teda potěšila." Zatvářil se lehce arogantně a najednou zpoza rohu vylezla jeho matka. ,, Dobrý den paní Blecková." Jenom se na mě podívala a chytla svého syna za paži. ,,Co sem ti říkala o mluvení s takovými lidmi?" Dala mu pohlavek. ,,Ale to ona mě oslovila první. Spletla si mě se Síriusem." Valbugra se otočila na místě a vrátila se rychlím krokem zpátky ke mně. Nechápavě sem pozorovala jak se ke mě blíží. a najednou sem jen ucítila štípavou bolest na tváři. S otevřenou pusou sem si tvář zakryla dlaní. ,,Už nikdy nemluv na mého syna ty mudlovská šmejdko." S vytřeštěnýma očima sem zírala na to jak od nás znovu odcházela. James ke mně rychle přiběhl a chytil mě za rameno. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal se mě. Nejistě sem zakývala hlavou. ,,Asi jo. Jenom nevím, co sem provedla." Najednou sem zaslechla svoje jméno a otočila jsem se doprava, odkud ten hlas šel. Běžel k nám Sírius. Tentokrát už to byl vážně on. ,,Jsi v pořádku? Viděl sem co ti ta čarodějnice udělala. Kdybych přišel hned ještě bych to zhoršil. Omlouvám se. Takovýhle dárek si nezasloužila." Objal mě a Následně i Jamese. ,,Všechno nejlepší k narozeninám Mio." Usmál se a do rukou mi vložil malou krabičku. Otevřela sem jí a okamžitě sem ho musela znovu obejmout. ,, Děkuju. Jak si věděl, že mám ráda zrovna tohle zvíře?" Byl to řetízek s přívěskem testrála.. ,,Nevěděl. Jenom sem doufal že se ti bude líbit, když máš tak ráda ta kouzelná stvoření." Usmála sem se. ,,A doufal si správně. Moc se mi líbí. " James do mě vrazil loktem. ,,Hele vidím Lily a Marleen." Začal skákat a mávat rukama. Holky si ho okamžitě všimli a hned nám začali také mávat. Marleen se k nám okamžitě rozeběhla . Lily šla v klidu s lehkým úsměvem na tváři za ní. James zaječel jako holka a já se nehorázně moc lekla. Remus mu sáhl nečekaně zezadu na ramena. Všichni sem se rozesmáli a náš smích zastavila až Lily která k nám konečně došla. ,,Tak co kam máte v plánu jít?" Objala sem ji a stejně tak Remuse a Marleen. ,,Asi si budete chtít nejspíš koupit věci do školy. Takže bych napřed obešla obchody a pak bych to zakončila v děravém kotli co vy na to?" Všichni nadšeně souhlasili a tak sme začali obcházet všechny různé obchůdky. Jako poslední sme navštívili Krucánky a kaňoury. Vedle kterých stál stánek s tou nejlepší zmrzlinou v Londýně. Udělali sme si společnou fotku. Byla dokonalá. Všichni sme se smáli a užívali si prázdniny. v Děravém kotli sme si dali dýňovou limonádu a čokoládové košíčky. Přesně v čas pro nás přišli Jamesovi rodiče. Objala sem Síriuse na rozloučenou. ,,Mrzí mě, že se tam musíš vrátit." Usmál se. ,,Nemusí. Já to zvládnu." Objala sem se s holkami a potom i s Remusem. Tentokrát sme se přemístili letaxem.

Když sme se dostali domů byl akorát tak čas na oběd. Měli sme smažené rybí file s bramborami.

Po obědě sem si odnesla svou část věcí do pokoje a rovnou sem si je úhledně poskládala do kufru. Fotografii sem si přilepila vedle té první na zeď nad postel.

vzala sem si do rukou krabičku s řetízkem od Síriuse a dala jsem si ho na krk. Testrál se krásně leskl. Až by někomu mohlo připadat, že se zvířátko pohybuje. Byl to ten nejkrásnější dárek k narozeninám.