Šeptala testrálům

Válka?

Leden 1975

Od vánoc mezi všemi panoval jakýsi děsivý klid. Možná bych to mohla přirovnat i ke klidu před bouří. Takové to kdy vyjdete ven a jediné, co vidíte sou šedé mraky na obzoru a jediné, co cítíte je vůně deště i přes to že ještě nespadla jediná kapka. Cítíte jak si statická elektřina hraje s vašimi vlasy.

Po návratu do školy sem jako první navštívila Brumbála. Návštěva byla velice krátká, ale přesto sem se dozvěděla spoustu důležitých informací, jako například to, kdo má tento zmatek na svědomí. Jeho jméno bylo Tom Rojvol Raddle. Dříve to také býval studen v Bradavicích a podle Brumbálových slov byl moc dobrý. Na konci našeho rozhovoru mi byla jasná jedna věc. Válka bude. A bude mít hodně obětí. Pokud budeme chtít vyhrát tak budeme potřebovat co nejvíce hůlek.

Večeře byla opět výtečná. Stejně jako pokaždé, když sme do Bradavic přijeli. Po ní se naše parta osmi lidí odebrala společně do nebelvírské společenské místnosti. ,,Až všichni ostatní usnou, tak se sejdeme tady. Třeba v půl jedné ráno. To by už mohli ostatní spát. Něco vám musím říct." Rozhlédla sem se po celé naší partičce přátel. Všichni souhlasili. Sírius ke mě přišel a usmíval se. Úplně přesně sem tušila co chce udělat. Zakroutila sem na něj hlavou, ale on dělal že to neviděl a stejně mi dal pusu. Sice jen na tvář, ale dal mi ji předevšema. ,,Dobrou noc krásko." James se začal smát a všichni ostatní na nás koukali s otevřeným pusami. ,,Dobrou noc blbče."

Samozřejmě sem se po příchodu do pokoje nevyhla výslechu. ,,Takže Ross mluv! hned !" Byla sem zahnána do kouta. ,,Jak dlouho to spolu táhnete?" Zeptala se Lily. ,,Jak to, že se k němu hodíš víc než kdokoliv jinej? Jakoby ste si byli souzený?" Řekla Marleen a nebezpečně se ke mě přiblížila. Já se začala smát a všechny sem od sebe odstrčila. ,,Dejte mi trochu prostoru." Zasmála sem se. ,,Od toho vánočního večírku. Měla sem menší neshody s jeho matkou a tak nějak se tam prokeclo to že k němu něco cítím. No a po návratu k Potterovým se ukázalo že to cítil stejně, takže sme spolu od štědrého dne dá se říct. A jestli se k sobě hodíme? To asi sama takhle nemohu posoudit." Zasmála sem se. ,,O čem byla ta vaše neshoda?" Zeptala se Dorcas. ,,Ta neshoda byla o tom o čem chci mluvit s vámi všemi."

Čas sme zabily tím že sme hrály řachavého Petra. Celkem dost sme se u toho všechny zasmáli. Když se na budíku ukázalo deset minut před půl jednou ráno, tak sem se všechny vydali do společenky. Lily zapálila oheň v krbu a posedali sem si do křesel a na gauč. Netrvalo to dlouho a dorazili i kluci. Všichni sme si posedali tak nějak aby to všem bylo pohodlný a já začala mluvit. ,,Takže. Sme tady proto, že sem vám chtěla něco říct. A to něco je to, že se blíží válka." Na chvíli sem se odmlčela, aby to zvládli vstřebat. ,Válka?" ozval se jako první Remus. ,,Ano Reme. Válka. Je tu jeden hodně mocný kouzelník, který se jmenuje Tom Raddle a ten se rozhodl že chce mezi kouzelníky opět jen čistokrevné. Chce vyvraždit všechny křížence a mudlorozené. Myslím že je vám jasné, že se tohle bude týkat nás všech." Všichni přikývli. ,,Co budeme dělat? Řekla si o tom už Brumbálovi?" Zeptala se Lily a já přikývla. ,, byla sem u něj hned jak sme přijeli. Nemohla sem s ním mluvit moc dlouho, ale řekl že se pokusí zařídil aby sme měli na obranu někoho z ministerstva, nejspíš nějakého bystrozora a že se budeme více věnovat praktické výuce." Sírius mě chytil za ruku a já mu věnovala malý úsměv. Možná by se mohlo zdát že ve svých čtrnácti letech beru tuhle záležitost až moc vážně, ale měla sem hodně špatné tušení, že se stane něco, co změní životy nás všech.

Jak Brumbál řekl tak se i stalo. V Bradavicích sme měli několik seminářů s lidmi z ministerstva. Učili sme se jak obraná, tak i bojová kouzla. Samozřejmě že první ročníky brali věci vhodné pro ty mladší, ale i jejich výuka se změnila. Hodiny obrany náhle byli více o procvičování kouzel než o tom, že sme se učili jejich historii a vznik. Můj a Síriusův vztah se s každým dnem prohluboval. Naši přátelé to vzali dobře. Dokonce i Mrleen i když zrovna od ní sem to nečekala. Přála nám to.

Ale i přes to, že sem všichni věnovali všechen svůj volný čas učení se ve vzduchu vznášeli nevyřčené otázky. Kdy ta válka přijde? Přežijeme? Jak bychom mohli v boji pomoc? A v tom mě to napadlo. ,,Mám to !" Řekla sem nahlas. ,,To jsem velmi potěšen slečno, ale příště si to nechte pro sebe." 5ekl náš učitel lektvarů a já se div nepropadal do země. Sírius do mě strčil loktem. ,,Co máš?" Podívala sem se jestli učitel věnuje svou pozornost stále mě, nebo už se zaměřil na někoho jiného. Stál u Lily a tak sem se v klidu natočila k Síriusovi. ,,Mám to jak bychom mohli pomoct při té válce." Usmála sem se. ,, Tak povídej." Pobídl mě. ,,Seženeme co nejvíce lidí, kterým by se dalo věřit. Naše přátele. A budeme dělat něco jako zvědy pro Brumbála. Budeme jeho uši mezi studenty. Na sto procent se tu dříve či později objeví někdo kdo se bude chtít přidat na tu temnou stranu." Sírius o tom přemýšlel. Rozhlédl se po třídě a pak mi opět věnoval svůj pohled. V jeho bouřkových očích zaplál plamínek vzrušení. ,,To je úžasný nápad." Usmála sem se na něj. ,,Chtělo by to abychom se nějak jmenovali." Můj úsměv se ještě více rozšířil. ,,Na to sem taky myslela. Fénixův řád. Budeme si říkat Fénixův řád." Sírus je přikývl. Víc neřekl, protože se k nám začal blížit Křiklan. ,,Neříkala ste slečno že to již máte? Koukám, že vám chybí ještě dvě otázky." Podívala sem se na svůj papír. ,,Přehlédla sem je." Zalhala sem. ,,Tak se na ně rychle vrhněte, hodina bude za okamžik končit." Jen sem přikývla a hned sem své chybějící odpovědi vyplnila.

Po hodině sem odchytila všechny z naší party a sdělila sem jim svůj nápad. Všichni souhlasili. Dokonce i Petr, který s námi poslední dobou moc slov neprohodil. Jako další sme do našeho Fénixova řádu přibrali Alici a Frenka. Ti z toho byli snad ještě více nadšení než já sama.

Během hodiny bylinkářství do skleníků přiběhl školník Filtch a řekl madam Prýtové že si mě nechal zavolat Brumbál. Samozřejmě sem dostala povolení odejít z hodiny a za doprovodu funění kulhajícího školníka sem se dostala opět před to točité schodiště. ,,Heslo je cukrová vata. Doufám že budete mít nějaký trest." Usmála sem se na něj. ,,Také vám přeji hezký den."

Zaklepala sem na dveře a při zaznění :dále: sem vešla dovnitř. Fawkes hned při mém příchodu radostně zamával křídly. ,,Také tě ráda vidím." Zasmála sem se a přešla sem k Brumbálovu stolu. ,,Chtěl ste mě vidět pane? " Přikývl. ,,Ano slečno Ross. Chci znát jména všech, který si o blížících se událostech řekla." Lehce sem znervózněla. ,,Ráda bych předem upozornila že sou to všechno lidi, kterým z celého svého srdce věřím. Jsou to Sírius Black, James Potter, Petr Pettigrew, Remus Lupin, Lily Evanssová, Marleen Mckinonová, Dorcas Meadowesová, Frank Longbottom a Alice Prewettová. To jsou všichni." Vyjmenovala sem všechny své přátele a Brumbál jen celou dobu kýval hlavou. Vypadalo to že ví něco, co já ne. ,,je něco špatně pane?" Zakroutil hlavou. ,,Ne. Vše je v pořádku. Máš jméno?" Jeho otázka mě zarazila. ,,Samozřejmě , že tvé jméno znám, myslel sem jméno té vaší skupinky." Věnoval mi úsměv a vložil si do úst lékořicový bonbon. ,,Chceme si říkat Fénixův řád." V ten moment mezi námi vznikla nevyslovená dohoda, která měla platit až do konce války.

/Po dost dlouhé době nová kapitola, radujme se veselme se :D .Dnes žádné výmluvy na školu. Budu upřímná, jednoduše se mi do toho psaní vůbec nechtělo. Tak doufám že se vám to alespoň líbilo a i za vás doufám že nová kapitola vyjde dříve než za měsíc :D . /