Ještě jeden nový začátek - Quickhawk CZ

Kapitola 33.

(Berte prosím v potaz, že mezi hlavní a vedlejší dějovou linkou je momentálně téměř týdenní rozdíl)

PS: upozornění před slabým yaoi

Brunet s hlasitým naříkáním dopadnul zády do měkkou matraci svého gauče. Po celém dni chození venku v zimě jej už bolely nohy a připadal si trochu jako rampouch. I tak byl ale neskutečně spokojený a nelitoval, že se Stevem kdy někam šel. Vlastně i přes všechny protesty nechával na své tváři spokojený poloúsměv, a to i ve chvíli, kdy se voják přihnal do společného patra s protesty, že by si už měl jít mladší lehnout a že ponocování není zdravé pro jeho oslabený organismus. Prohlížel si jej od hlavy až k patám přes jeho vždy sčesaný účes, otravně usměvavou nebo naopak otravně autoritativní tvář, silné svaly hrudi a břicha i vypracované nohy. Možná za to mohl fakt, že teď trávil s americkým symbolem téměř veškerý svůj čas, možná to, že se o něj Steve tak hezky staral a byl velice pozorný, možná za to mohl náznak alkoholu v jeho těle po výtečném obědě, nebo nejpravděpodobněji pouhá pravda, že Kapitán byl zatraceně sexy, ale tak jako tak se Stark momentálně držel zuby nehty gauče, aby neprovedl nějakou pitomost. Blondýn už svlečený z teplého oblečení dokonce tak důkladně, že mu chybělo i tričko, ho nenechával chladným. „Já vím, já vím, už jdu spát, ok?" Zvednul ruce nad hlavu ve znamení, že se vzdává a pomalu co největší oklikou okolo staršího namířil své kroky do ložnice. „Dohlídnu na to, že si lehneš Tony, nemysli si, že jsem až tak blbý." Modré oči starostlivě ale i přísně následovaly brunetovy kroky do velké ložnice, což nižšího jen více iritovalo. Jeho sebekontrola byla vždy velice slabá, byl zvyklý, že jej vyprovokuje kde co a ostatní pak po něm jeho přešlapy musí žehlit, teď by ale neměl kdo za něj chybu opravit a tak se snažil, jak jen to šlo. „Kam jdeš?!" Medově oříškové oči laxně těkaly po pokoji, zatím co miliardář pochodoval kolem velkého okna, aby se uklidnil. „Jdu ti nachystat teplou vanu? Musíš být zmrzlý až po špičky prstů, viděl jsem, jak ses venku klepal." „To je v pohodě, zahřeje mě peřina." Mladší mávnul rukou a hleděl si oblékání domácího volnějšího trička, ve kterém poslední dobou spával, aby se před stereotypním puntičkářským vojákem nepromenádoval „nevhodně odhalený", jak jej Steve sám nazval. „Ani nápad, chceš snad proležet další tři dny s teplotou?" Starší blondýn si vůbec neuvědomoval, jak mladšího týrá, když se v takové blízkosti přetahuje o kus látky. „Naval to zpátky!" „Nedám. Padej do té vany." „Rogersi! Vrať mi to podělaný tričko!" Stark frustrovaný a uražený, že jej vyšší přepral, s rudou tváří pomalu výhružně vyšel naproti vojákovi. Ten jakmile viděl brunetův nahněvaný nebezpečný výraz, stáhnul polekaně pomyslné uši k hlavě. „Nedám! Musíš se umýt!" „Nic nemusím, nejsi moje matka!" Další dva kroky rychlé jako frekvence Stevova srdce. „Správně! Ale cítím se tak ty jedno přerostlé dítě." I od se odvážil postavit proti útočící šelmě. Vypadali teď jako dokola kroužící líté bestie jdoucí si navzájem po krku. „Padej z mý ložnice stará fosilie, než tam ten tvůj zmražený zadek nakopu!" „Ani se nehnu, dokud nevlezeš do tý vany!" „Ty!" Steve chytnul Tonyho za stříbrný přívěsek, jež se mu houpal na krku. Byl to sotva pozorovatelný křížek, co mu kdysi dala Pepper. Tenkrát si ho nevážil a se smíchem typického ateisty jej schoval do šuplíku, od její smrti jej však z krku ještě nesundal. Byl to teď pro něj nejcennější talisman, drahá vzpomínka na milovanou osobu. Byli si teď tak blízko, ostré pohledy se navzájem střetaly, až šla téměř cítit ve vzduchu síra a kouř, Jedna ruka silně tisknoucí stříbrný šperk, další dvě onu paži ve snaze útočníkovi ublížit. „Padej do tý vany!" Jejich obličeje dělily jen centimetry, kdy spolu vedli tichou hádku zraků a bodavě ostrou smršť hádek. „Přinuť mě." Miliardář se výsměšně zašklebil. Snad možná právě to drobné gesto vyvolalo dlouho kryté napětí mezi oběma muži. Jejich rty se střetly v tvrdém krátkém polibku, kde oba bojovali o převahu všemi svými prostředky. Brunetovy ruce pustily staršího paže a přemístily se na blondýnův pas, za nějž si ho silně přitisknul k sobě. Steve byl zmatený, unešený a nezkušený, už tak dlouho nikoho nelíbal, že nevěděl, co vlastně dělat. Nechal se poddat dominanci brunetova polibku a položil své ruce na ramena nižšího skláněje se trochu níž, aby mohl miliardář klesnout patami na zem. „I tak si dáš tu vanu." „Nemel a lehej." Tony přerušil hrubý polibek a rty se přemístil na odhalený krk staršího, jeho nenechavé dlaně chytly kapitána za pozadí ve snaze podvolit si tělo vyšší své vládě. Steve byl rudý až za ušima, klepala se mu kolena a vzduch mu drhnul v hrdle. Měl problém nevykřiknout překvapením, kdy cítil pevný stisk svých hýždí a extatický pocit proudící od kousanců na krku po celém těle. Už chápal, proč o Strakovi tolik psali v bulvárních plátcích jako o idolu nebo bohu sexu, na vlastní kůži mohl cítit jeho dominanci, která byla tak uzemňující, že se jí nedalo odporovat. Tony nespokojeně zamručel a začal strkat vyššího pozpátku do své postele. Potřeboval si vydobýt pocit nadřazenosti, a to se mu s jeho výškou nedařilo. „Vím, že se ti to líbí Stevie, tak mi to ukaž." Přejel jednou svou dlaní po délce blondýnovy páteře nechávaje za sebou jemnou značku po nehtech současně nepřestávaje okusovat bílou kůži na blondýnově krku. „T-tony počkej, to-ahh." Silný stisk levé půlky a jeho jazyk na svém uchu účinně zamezil protestům. „Ani nevíš, jak dlouho jsem tohle chtěl udělat." „D-dokážu si to představit, podle tvých současných činů, ale v-vážně bys měl p-přestat. Tonyyy, hmmm, p-prosím čekej." Steve se snažil rozmrkat mžitky hrnoucí se do jeho zorného pole a odstrkoval bruneta dál od svého hrudníku. Starkův frustrovaný pohled v ten moment by si zasloužil titulní stránku Daily News, jak skvostně v tu chvíli vypadal. Měl načervenalý nos, napuchlé rty a pocuchané vlasy, přivřenýma očima se snažil soustředit na to, co mu Steve říká a čistil svou zamlženou mysl. „Proč? Líbí se ti to, ne? V čem je problém?" „Nechci, aby to skončilo takhle, já nejsem jako ty holky, se kterýma spíš. Ano, dlouho jsem si tohle přál, ale nechci, aby tohle nic neznamenalo, chápeš?" Modré oči se plaše prolínaly s medovým pohledem dlouhé desítky sekund, kdy ani jeden nic neříkal, nic nedělal. Stáli stále v těsné blízkosti jeden druhého a nastala chvíle rozmyslu, kdy se ukáže, jak dál. „Co ke mně cítíš Steve? Pochop, že já nejsem zrovna vztahový typ, nemůžu ti slíbit, že tohle vydrží. Jestli ode mě čekáš, že se společně budeme procházet venku, že budeme spát společně v jedné posteli a cukrovat jako dvě holubičky, tak to raději ukončíme. Já nejsem rodinný typ, nebudu tě vodit do kina a do restaurací, nepořídím si psa, kočku a už vůbec ne dítě. Pracuju do noci v dílně, vstávám pozdě a bez kafe jsem na ránu. Neposlouchám na slovo ani nedodržuju stanovená pravidla, ale nepodvádím. Tak co ode mě čekáš ty?" Starkův stisk pomalu ochaboval, jako by se brunet vzdával společně s vyjasňující se myslí. Stál o Rogerse, cítil se s ním dobře jako dlouho ne, problém byl v tom, že se znal. Věděl, že ho zklame, že bude voják nešťastný a raději se vzdal dřív, než aby se nakonec pohádali a rozešli ve zlém. „Já nevím. Všechna ta otevřenost k tomuhle, pokrok dnešní doby, stále mě to trochu děsí. Nestojím o veřejné přiznání světu, jen něco malého s někým, koho bych měl rád a kdo by mě podpořil, byl se mnou v těžkých chvílích." Kapitánova tvář byla jasnější, než dozrálé rajské jablko, celý obličej mu hořel studem a očekáváním, dlaně se mu potily a klouby bělaly, jak ze strachu zatínal prsty v pěsti. „Pokud jde jen o to..." dvěma prsty se dotknul horkých tváří a sjel jimi po hladké oholené tváři na bradu, kterou pozvednou trochu výš nutě tak vyššího k přímému pohledu. „...tak bychom si mohli dát tu koupel spolu."

He he, pardon, pokud jsem někoho odradila. Já nevím, pokaždé mi přišlo, že píšu samé sladké yaoi, tak že pro jednou bych mohla zkusit takový ten impulzivní pud, víte co myslím? Bývá to v přihlouplých amerických filmech a já si to vždycky chtěla zkusit, tak jsem se taky dočkala. Doufám, že se kapitola líbila a nějak hezky mi ji ohodnotíte. nezapomeňte i na moje ostatní knížky! V oneshotech už je jak Stony, tak Quickhawk!

Vaše Tiranis!