Marauders legend 2/2 ✓ | KOREKCE

25. 𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀

Těšila jsem se víc na Siriuse Blacka, než na Famfrpál.

Čas plynul jako voda a je to tady. Přežití. Docela se začínám bát, jestli ho vůbec přežiju. Ugh.

Poslední týden se nemluví o ničem jiným, řekla bych, že prváci jsou z toho snad ještě víc nadšený, než my.

Jasně, koná se to každej rok, ale pro prváky to bude poprvý. Když jsem já nastoupila do Bradavic, ještě se to třeba vůbec nedělalo a začalo se s tím až v mým čtvrtým ročníku. Kvůli Vy víte komu.

Včera nám Minnie oznámila, že někdy během dneška pověsí na nástěnku seznam lidí v sedmým ročníku z naší koleje, kde bude připsaná i jejich dvojice.

Merlinžel byl dneska pátek, a tak jsem nemohla ve spolce zakempit na celej den,  ale rozhodla jsem se, že jakmile mi skončí vyučování, už se z ní nehnu. Chtěla jsem vědět s kým budu ještě dřív, než ten dotyčný šťastlivec. (Protože se mnou chce být přece každej.) 

Nejspíš mělo hodně sedmáků podobnej nápad jako já, a proto byla dneska společenka plnější, než obvykle.

Rychle jsem si zabrala místo na jednom z parapetů s polštářkama a čekala. Po chvíli jsem se začala nudit, protože jsem opravdu nedomyslela, že Minnie nejspíš nepřijde v tý chvíli, kdy já si sednu.

Proto jsem doufajíc, že mi nikdo moje místečko nezabere, vylítla do ložnice, kde jsem si vzala nějaký to učení a zase jsem letěla zpátky.

Naštěstí moje místo zůstalo neobsazený a tak jsem se spokojeně znovu usadila a otevřela učebnici formulí. Sice bych měla zkoušet i praktickou část, protože ta se na OVCích hodnotí přísnějc, než písemná, ale nemyslím, že by bylo úplně nejlepší zkoušet nějaký kouzla v přeplněný společenský místnosti. Pořád jsem totiž nezapomněla na to, jak jsme v šestým ročníku se Siriusem v zápalu hádky omylem rozbili zrovna tohle okno. To byly časy...

Zrovna ve chvíli, kdy jsem to čekání chtěla vzdát (za dvě a půl hodiny vás to opravdu omrzí) se odklopil obraz a dovnitř vpochodovala McGonagallová s dvěma dlouhými pergameny v ruce.

Okamžitě se mi rozbušilo srdce, ale hned jsem se vzpamatovala a rychlým krokem zamířila k nástěnce, kde už postával hlouček mých spolužáků.

Minnie nás pozdravila a s doporučením, abysme se neušlapali, kouzlem pověsila pergameny na nástěnku a já začala horečně hledat svoje jméno.

Dřív, než jsem uviděla svoje, přejela jsem pohledem i pár ostatních. Někdo mě upřímně fakt zajímal. Třeba Lily, nebo Bonnie.

V půlce prvního pergamenu opravdu tkvělo Lilyino jméno.

Evansová Lily - Potter James

Byla jsem šťastná i za Jamieho!  Poslední dobou se dokázali snést a dokonce si říkali jmény! Já to doteď tak trochu nepobírám... Silně jsem pochybovala, že  z Lilyiných úst to slovo James vůbec někdy uslyším.

Kousek nad Lily jsem si všimla Mattova jména a to, co jsem viděla, mě trochu zamrzelo.

Mckinnonová Marlene - Cromwell Matt

Doufala jsem, že s Mattem bych mohla být já... Ale třeba těm Brumbálovým stalkerům přišlo, že jsme spolu už tak dost a tak nás rozdělili. Kdo ví, každopádně mě to fakt zamrzelo, ale nějakej důvod to mít muselo. A navíc Marlene je kamarádka, nic by na něj nezkusila...

Na konci prvního pergamenu mě ještě do očí uhodilo Gideonovo jméno a hádejte s kým? Samozřejmě, že s Bonnie! Stálo to tam inkoustově modré na zažloutlém: