,,Kam jdeš?" Zeptal se mně otec, když jsem otevřela vchodové dveře.
,,K Hugovi," odpověděla jsem.
,,Neexistuje," řekl mi táta a já si hluboce povzdechla.
,,Budeme tam jen my dva tati, kluci odjeli domu, přeci jen se za dva dny odlétá," zamumlala jsem.
,,Pojď semnou do kanceláře, promluvíme si," rozkázal a já i když neochotně ho následovala.
Sedla jsem si do křesla na které jsem sedávala vždy. Táta chodil po místnosti sem a tam, nejspíše přemýšlel jak začít.
,,Poslední dobou jsi úplně jiná, můžeš mi říct proč?" Zeptal se a opřel se o stůl.
,,Protože mi nevěříš tati. Vždy jsem byla poslušná holčička, ale ty mě omezuješ čím dál tím víc. Mrzí mě to," zašeptala jsem.
,,Rozhodl jsem se s tím přestat Sáro. Alespoň přes mistrovství. Budeš se s těma klukama bavit se všema. Říkám to nerad, ale i golmani budou patřit do tvé společnosti," zakroutil hlavou.
,,Nevím proč máš s golmanama takový problém," řekla jsem vytočeně.
,,Nechci aby ti ublížili," řekl a podíval se na mě s obrovskou vážností. ,,Nevíš o čem si v kabině povídají, ale já ano."
,,Tati se vší úctou trochu přeháníš. Když mě nějaký kluk odkopne, budu mít zlomené srdce, ale pak budu silnější. Nechraň mě prosím kvůli vlastní chybě. Vím co jsi udělal mámě," řekla jsem a tentokrát si povzdechl táta.
,,Dobře budu ti věřit," usmál se a poplácal mě po rameni. ,,A teď už jdi ať Hugo dlouho nečeká."
Bylo to jednodušší, než jsem čekala, ale byla jsem za to neskutečně ráda.
Byla jsem ráda za to, že pochopil, že jsem dospělá a že mě nemůže hlídat napořád.
ČTEŠ
Double trouble
Fanfiction,,A teď vážně," řekl chlapec a nasadil svůj nejvážnější obličej. ,,Co si o mně myslíš?" ,,To, že jsi ten největší idiot na světě," zamumlala dívka. ,,Takže kdybych se tě snažil pozvat na rande, tvoje odpověď by byla ne?" Zajímal se aby jsi v tom ud...
