XXI.

353 16 0
                                    

,,Nicku?" Zašeptala jsem téměř neslyšně, ale on mě slyšel.

Zvedl hlavu a podíval se na mě. Přiběhla jsem k němu a pevně ho objala.

,,Zpackal jsem to," zašeptal.

,,Nezpackal," oponovala jsem. ,,Nechytal si špatně, prostě to jen nevyšlo. A nemůžeš za to jen ty, může za to celý tým."

,,Díky," zamumlal.

,,Není zač," naznala jsem a posadila se vedle něj. Jen tak jsme pozorovali osvětlené město, které se rozprostíralo před náma. Byla to nádherná chvíle. ,,Nechtěl bys to utrpení zahnat šálkem čaje?" Zeptala jsem se, když mi začala být zima.

,,Moc rád," usmál se a zvedl se z lehátka na kterém celou dobu seděl.

xxx

Čaj jsme si nakonec nedali. Leželi jsme u mně v posteli a povidali si. Zjistila jsem o něm celkem dost věcí. Čím více jsem věděla, tím více jsem po něm toužila.

,,Pustíme si nějaký film?" Zeptal se, když jsme vyčerpali téma.

,,Určitě," řekla jsem a začala listovat v seznamu.

Pi chvilce jsme se oba schodli. Pustila jsem to a lehla si vedle něj. Nechala jsem se objemout a uživala jsem si jeho přítomnost.

,,Jak moc by ti vadilo, kdybych tu přespal?" Zeptal se z ničeho nic.

Byla to trochu divná otázka.

,,Nevadilo, však tu spal i Pářa," usmála jsem se a otočila se k němu.

,,A taky předemnou utečeš k Hugovi?"

,,Myslím si, že dnes ne," usmálá jsem se a na jeho tváři se po celém večeru úsměv objevil také.

Double troubleKde žijí příběhy. Začni objevovat