XXIII.

337 18 0
                                    

,,Můžeš mi vysvětlit co se ráno u tebe dělo?" Zajímal se Hugo u snídaně.

,,Nic zajímavého," pokrčila jsem rameny

,,A jak mi tedy vysvětlíš, že stál Nick v půl osmé u nás na balkóně?"

,,Tak to vůbec nevím, třeba vás chtěl překvapit," navrhla jsem.

,,Jasný přes balkón," uchechtl se.

,,Dobře, spal u mně, ale ráno nás přepadl otec a tak musel nějak zmizet," zamumlala jsem.

,,Byl u tebe přes noc?" Vyvalil oči. ,,A bylo něco?" Vyzvídal.

,,Sakra Hugo, jsi normální? Je to golman, stále se snažím držet odstup," vysvětlila jsem.

,,Ale moc se ti to nedaří," zamumlal.

,,Jo to máš pravdu," řekla jsem a konečně se pustila do svého jídla.

xxx

Odpoledne jsem měla zase plný pokoj. Jeden potřeboval kalhoty, druhý rozmasírovat a někteří tam byli jen proto, že si chtěli popovídat.

Bylo to příjemný a po všem tom stresu z rána, mě to velice uklidnilo.

,,Chci taky ty kalhoty, když vidím jak si to Najmič užívá," zařval přes celý pokoj Klikorka.

,,Dobře, ale vydrž, ještě je musí mít deset minut," zamumlala jsem.

,,Dobře," naznal a posadil se na postel.

Vše to trvalo asi 3.hodiny, ale zvládla jsem to. Byla jsem vyčerpaná a tak jsem hned padla na postel.

,,Vyčerpaná?" Zasmál se Hugo, který seděl v křesle v masážních kalhotech.

,,Hrozně," zamumlala jsem a došla ke dveřím na které někdo klepal. Do pokoje vešel Pářa. ,,S čím ti mohu pomoct?" Zeptala jsem se ho.

,,Nějak mě táhnou třísla, mysliš, že bys mohla," začal, ale já ho domluvit nenechala.

,,Opravdu nemohla a teď vypadni," zamumlala jsem a vystrčila ho z pokoje.

Otočila jsem se na Huga, který zadržoval smích.

,,Vole," zamumlala jsem.

,,Říkal jsem ti to, že to tak dopadne," vybuchl.

,,Drž pusu a uvolni se, nebo to bude k ničemu," napomenula ho a skočila zpět do postele.

Double troubleKde žijí příběhy. Začni objevovat