Přišli jsme s Hugem na jeho pokoj, všichni tam byli nakvartýrovaný a pařili hry.
,,No konečně," zamumlal Míňa. ,,Asi to muselo být divoký."
,,Debile," vykřikla jsem a nezapoměla mu ukázat prostředniček.
,,Tak co jste tam tak dlouho dělali?" Zasmál se Myšák.
,,Připravovali jsme věci aby jste dostali skvělé služby," usmál se Hugo.
,,Dobře," pokrčil Myšák rameny a dál se věnoval hře.
Já se tam cítila divně. Vždy jsem se mezi klukama cítila lépe, ale teď na mě divně koukali golmani.
Chvíli jsme to přetpěla, ale nakonec jsem se rozloučila a odešla zpět na svůj pokoj. Po nějaké chvilce někdo zaklepal a když jsme otevřela, byla jsem mile překvapená.
,,Co potřebuješ?"
,,Hele už od té doby co jsme přistáli, mě nějak bolí rameno. Nemohla by jsi mi ho trochu protáhnout?"
,,Umm tak pojď dál," usmála jsem se a ukázala na lehátko. ,,Triko dolů," zamumlala jsem.
,,Dobře," zamumlal a sundal ho.
Trošku jsem ho protáhla dokud mu v tom pořádně nekřuplo.
,,Je to lepší?" Usmála jsem se.
,,O hodně," zamumlal a zvedl se. Pak se na mě ještě podíval. Jeho očí se vpíjeli do mích. ,,Můžu mít otázku?"
,,Zkus to," odpověděla jsem.
,,Ty s Hugem tvoříš pár?"
,,Bože jenom to ne," zasmála jsem se. ,,Jsme nejlepší kamarádi Nicku."
,,Díky za upřímnost Sáro a taky za to rameno, třeba se konečně i vyspím," řekl a otevřel dveře. ,,Tak dobrou noc."
,,Dobrou Nicku," odpověděla jsem a pořád se usmívala. Nevěděla jsem proč, ale i s úsměvem jsem usínala.
Konečně jsem navázala kontakt s golmanem a táta mi v tom nebrání.
Chyba?
Možná ano, ale já stále doufám, že ne.
ČTEŠ
Double trouble
Fanfiction,,A teď vážně," řekl chlapec a nasadil svůj nejvážnější obličej. ,,Co si o mně myslíš?" ,,To, že jsi ten největší idiot na světě," zamumlala dívka. ,,Takže kdybych se tě snažil pozvat na rande, tvoje odpověď by byla ne?" Zajímal se aby jsi v tom ud...
