XXXV.

292 13 0
                                    

,,Už jsem z toho zoufalá," řekla jsem frustrovaně."

,,Z čeho?" Nechápal Hugo.

,,Z toho, že jsem tu zavřená a nemůžu jít s Nickem, třeba do města na procházku," zamumlala jsem.

,,Jo, to mi taky docela chybí, je to na pendrek," zamumlal. ,,Ale jestli ti můžu něco doporučit, běžte třeba k tělocvičně na terasu. Tam budete mít klid."

,,To je vlastně taky fakt," usmála jsem se. ,,Díky Hugo."

,,Pro tebe cokoliv princezno," usmál se a pořádně mě objal.

xxx

Seděla jsem s Nickem na terase a pozorovali jsme západ slunce. Bylo to moc hezké a já si to užívala.

,,Dokázala by jsi udržet vztah na dálku?" Zeptal se Nick z ničeho nic.

,,Snažila bych se to nějak zvládnout, protože když mi za to ten kluk stojí, musím překonat hodně překážek."

,,A myslíš, že já ti za to stojím?"

,,Myslím si, že ano," usmála jsem se.

,,To jsem moc rád," zamumlal.

,,Proč jsi se vůbec ptal?"

,,Víš je tu taková jedna věc, kterou by jsi měla vědět," zašeptal.

,,Jaká?" Zajímala jsem se hned.

,,Je tu možnost, že bych po mistrovství zůstal tady v Kanadě s Myšákem a tak," řekl.

,,Co to znamená pro mě?"

,,Chtěl bych zkusit zda nám to bude fungovat i tak," naznal.

,,Hokej je tvoje věc Nicku a já tě budu podporovat i když budeš přes celý svět," usmála jsem se.

,,Opravdu jsem nemohl potkat nikoho lepšího než jsi ty Sári," řekl a opravdu dlouze mě políbil.

Měla jsem strach, že všechno mezi náma skončí, ale nechtěla jsem si to přiznat.

Milovala jsem ho a rozhodla se, že si ho udržím za každou cenu.

Double troubleKde žijí příběhy. Začni objevovat