𝔸𝕝𝕔𝕙𝕪𝕞𝕚𝕖 ｢Dramione 40+｣

(２１) Cruciatus

-v minulé kapitole-

„Co jsi mu provedl?" zavrčel skrze zuby, přitlačil kouzlem údržbáře do stěny ještě více, „co mu je?" tlačil víc a víc, naopak Scorpius sebou čím dál víc a víc házel. Draca polilo horko, co by měl dělat? Vrhnout se k synovi? Ale jak mu má pomoci?

Draca Malfoye zachvátila zloba, zatemnila jeho mysl a vetřela se do jeho očí, z šedých duhovek se stala hrozivá bouře, chladnější než mráz přicházející s mozkomory.

-nyní-

„Crucio," zavrčel kletbu, která se nepromíjí a údržbář se začal v okamžiku kroutit v urputných bolestech, pustil láhev s krví, roztříštila se o podlahu a rozlila se po celé podlaze umývárny. To vneslo Dracovi do mysli ještě větší zlost a zintenzivnil mučivý účinek zaklínadla.

„Expelliarmus!"

Dracovi vyletěla hůlka z rukou a za zvuku dřeva vyloudila cinkavou melodii, jak dopadla a skutálela se po keramické podlaze. Údržbář se přestal svíjet bolestmi a sesunul se po stěně na zem. Draco překvapeně pohlédl ke vchodu, odkud přišlo zaklínadlo na jeho hůlku. Stála tam Hermiona, vyhledala je díky lokalizačnímu kouzlu, které jí Harry poslal, aby je našla. Vystrašeně hleděla do tváře Draca, která se stáhla do zmučeného výrazu. Tohle neměla vidět.

V oříškových očích se mihlo odsouzení, ztvrdly při pohledu na světlovlasého čaroděje. Zažehnuté plameny v jejich duších počaly uhasínat, magické spojení již natolik složité se pomyslně zkroutilo do ještě spletitějšího uzlu.

Tak takhle mučil své oběti v rodinném sídle? Byla kletba Cruciatus pro něj všední kouzlo vyčarované z jeho hůlky?

Hermiona nevěděla, co se tu stalo, ale vidět podlahu plnou krve, to se jí hrůzou rozbušilo srdce. Spatřila Rose klečící u bezvládného Scorpiuse, tohle si nepřála, tohle by si její dcera neměla zažít. Celý život se ji snažila udržet od hrůz, které si prožila ona sama a nemohla popřít, že to na její duši nezanechalo šrámy, nechtěla proto, aby to stejné prožívala dcera. Prohlédla si tváře všech, kteří byli stejně tak poznamenáni od dětství válkou a strachem z temnoty.

Draco pootevřel pusu, ale dolní čelist se mu zatřásla a tak čelisti znovu pevně zatnul. Chtěl jí něco říct, ale bylo vůbec co? Už si nezasloužil se na ni ani podívat, za to co udělal, natož na ni vůbec promluvit. Pohlédl na své boty ve velké kaluži synovi krve, přesunul se ke Scorpiusovi, vzal ho za ruku, „jeho krev," vyloudil ze sebe konečně nějaké slovo. Prožíval obrovský strach o své jediné dítě.

„Musíme ji dostat zpátky do něj," vyhrkla Rose, ani si neuvědomila, jak silně svého kamaráda tiskla.

„Ne, je tu něco jiného," zakroutil Harry hlavou.

„Máš pravdu," souhlasil s ním Draco, stiskl dva prsty na Scorpiusově zápěstí a zavřel oči, jen on může nejrychleji zjistit, co se všechno stalo s jeho synem. Ucítil magii, zaklínadlo, které na něj ještě stále působilo, „kde je jeho hůlka?" poodhrnul synovi hábit, zjistil, že hůlku nevytáhnul.

„Nepoužil ji," podotkl Harry s uznáním v hlase.

„Tuhne mu krev," uvolnil Draco tvář, ihned pochopil, jaké zaklínadlo na sebe Scorpius použil a znovu zavřel oči, stále držel svého syna za zápěstí, „sanguio fluide," zašeptal a otevřel oči, aby nadějně pohlédl do jeho tváře. Proud jeho krve se obnovil, krapet se mu navrátila barva do tváří a srdce se silně rozbušilo. Harry mu vyléčil drobné řezné ranky po těle a Draco si dovolil obdařit se úsměvem na tváři, když jeho syn otevřel velké modré oči. Dal mu svoji dlaň na tvář, aby syn cítil, že už je v bezpečí, již jsou všichni u něj.