Boy from the internet // Payton Moormeier//

||12||

Oba na sebe koukáme jak vyvoraný myši. Oba dva jsem zticha. Oba dva popadáme dech. A jenom já jediná jsem červená až na prdeli.
„Stacy ty..ty jsi mě políbila? Proč?" Zašeptá Payton nevěřícně a já si zastrčím pruh vlasů za uchu. „No..někde jsem slyšela, že když dostaneš takovýhle záchvat, tak je dobrý zadržet dech, a já jsem tě políbila...abych ti zadržela dech." Vymyslím tu největší pitomost, co mě snad mohla napadnout. Payton tomu ale očividně uvěří, protože mi poděkuje a já se raději rychle zvednu a co nejrychleji opustím jeho pokoj. Zařvu za sebou dveře od jeho pokoje a  opřu se o ně. Vydechnu vzduch ze plic a zavřu oči. Co jsem to sakra udělala.
„Ty tady pořád bydlíš?" Ozve se vedle mě nečekaně a já se na tu osobu vyděšeně podívám. „Ano, bydlím tady stále." Odpovím jí a ona si pouze odfrkne. „Byla bys tak laskavá a odstoupila ode dveří pokoje mého kluka." Nadzvedne obočí a já se od dveří odstrčím a opřu se o protější stěnu. „Děkuju." Usměje se na mě falešně a vstoupí do pokoje. „Ahoj, lásko!" Zvolá a zabouchne za sebou dveře. „Nechápu, jak jí může vystát." Ozve se znova vedle mě a já se znova vyděšeně podívám na osobu, co na mě promluvila. Tentokrát tam stojí Jackson. „To se dneska všichni schodli na tom, že mi udělají infarkt?!" Vykřiknu a Jackson se zasměje. „Promiň lásko." Přejde ke mně a políbí mě, já se pod tím polibkem úplně uvolním a chytnu ho kolem krku. Jackson mě chytne kolem pasu a přitáhne si mě blíž. Tuhle krásnou chvilku nám prostě ale musel někdo překazit. A samozřejmě to byla moje oblíbená Cierra, která zrovna vycházela z pokoje za ruku s Paytonem. Jakmile se můj a Paytonův pohled střetl, uviděla jsem v jeho očích strach a hlavně zklamání. Odvrátila jsem pohled, protože jsem se na to nedokázala dívat. „Oh, promiňte, nechtěli jsme vás rušit." Řekne radostně Cierra a než stačíme cokoliv říct, odtáhne Paytona úplně někam do prdele světa. „Co taky někam vypadnout?" Navrhne Jackson, ale já jsem tak líná, že se mi nikam nechce. „A nemohli bychom prostě zůstat tady?" Udělám psí očíčka a on se zasměje a kývne. Chytnu ho za ruku a odvedu ke mně do pokoje. „Jinak, nevím, jestli to víš, ale zítra odjíždíme s Paytonem zase na light tour nějak na dva týdny." Oznámí mi a já se na něj udiveně podívám „vážně? Že mi Payton nic neřekl." Zesmutním, ale nedám to na sobě moc znát. „Můžeš jet s náma, jestli chceš." Pokrčí rameny a já se na něj zářivě usměju. „Děkuju." Políbím ho a on polibek prohloubí. „Jacksone" oslovím ho, když se od sebe odtáhneme „jak to vlastně mezi námi teď je?" Zeptám se a on znervózní. „No, já...myslel jsem..teda..nechceš být moje holka?" Vysouká nějak ze sebe a já se musím zasmát. „Neboj Jacksone, ráda se stanu tvojí holkou." Usměju se na něj a obejmu ho. Nevím proč, ale cítím se, jako bych podváděla Paytona, i když spolu vlastně nic nemáme. Ale ten polibek. Já jsem to prostě musela udělat, táhlo mě to k němu. Ah bože, teď si připadám jak děvka.
„Stacy...jsi v pohodě?" Vyruší mě Jackson a já se od něj odtáhnu. „Jo, proč bych nebyla" „Protože jsi mě objímala nějak moc dlouho." Zasměje se nervózně a já se v duchu plácnu do čela.

Další den ve 13:00h.

„No tak, Stacy, pojď už!" Zakřičí na mě Payton a já se i s mým kufrem vydám dolů. Payton si ho převezme a dá ho do kufru auta. „Já přijedu a ty odjíždíš." Oznámí Faith a já se na ni usměju „Neboj, za 14 dní by jsme měli být doma z light tour." Zasměju se a Faith mě obejme. „Tak ahoj." Řeknu a usměju se na Faith společně s Joanne. Následně se otočím a sednu si k Paytonovi do auta, který tam už čeká. Hned jak za sebou zavřu dveře se rozjede pryč. „Jak dlouho pojedeme?" Zeptám se a Payton se podívá na navigaci „Hlásí to 5h a 30m pokud nechytíme nějakou zácpu." Usměje se na mě a přidá na rychlosti. Já si opřu hlavu o okýnko a pozoruju krajinu, která rychle mizí.
„Jackson tam už bude?" Zeptám se po chvilce na další otázku, protože to ticho v tom autě mě zabíjí. „Uvidíš ho až zítra na light tour, je úplně v jiným hotelu, než jsme my." Odpoví mi a z jeho hlasu jde poznat, že moc šťastný není. „A Cierra?" „Co s ní?" Nechápe a zamračí se. „Cierra tam bude taky?" Upřesním svojí otázku a Payton si povzdechne „Ano, Cierra tam bude taky." Protočím očima a dál už to neřeším. „Užili jste si výročí?" Vypadne ze mě zase po chvilce a sama sobě se divím. „Ano, užili." Řekne jednoduše Payton a dál se věnuje silnici. „Byli jste dost hluční." Oznámím mu a on vyprskne smíchy a jelikož je jeho smích nakažlivý, tak se začnu smát taky. „Omlouvám se, Cierra je někdy moc hlučná no" Zasměje se a já se na něj lišácky podívám. „Já mluvím spíš o tobě." Mrknu na něj a on na mě hodí rychle nechápavý pohled a potom zase svůj zrak obrátí na cestu. „Počkej, předvedu ti to." Narovnám se na sedačce a zakloním hlavu, pro větší efekt „Ahh, Ahh bože lásko, jo, pane bože, ahhh, řekni kdo je nejlepší, řekni to, jo!" „Přestaň, dost, to stačí!" Zařve se smíchem a plácne mě do stehna. Já tam umírám smíchy a Payton po chvilce taky. No a nějak takhle zábavně probíhala naše cesta až do Georgie.