Boy from the internet // Payton Moormeier//

EPILOG

O 15 let později

Zrovna stojím v kuchyni a vařím oběd, když prásknou vchodový dveře. „Ahoj mami," vejde do kuchyně Lucy a usměje se na mě. „Ahoj zlato, tak jak bylo ve škole?" Zeptám se a otočím se na ni. Je celá jako její otec. Pokaždý, když se na ni podívám, tak vidím Paytona. Má jeho oči, jeho úsměv a jeho talent. Hraje na elektrickou kytaru a zpívá.
„Jo bylo to skvělý, na večer jdu s Jackem ven," oznámí mi a já se usměju. Pamatujete si na Anet? Jack s Lucy chodí spolu do třídy a jsou nejlepší kamarádi, stejně jako já s Anet.
„Dobře, zachvilku bude oběd," oznámím a ona kývne. „Jasný, půjdu se převléknout a půjdu ti pomoct," usměje se na mě a uteče i s taškou nahoru do pokoje. Usměju se sama pro sebe a dochutím omáčku na špagety, který mi kdysi vařil Payton. Abych pravdu řekla, pořád na něj myslím. Někdy ho uvidím v televizy, je vážně slavný, má spoustu fanoušků. Lucy ho ale nezná. Neví kdo je její otec, vlastně se nikdy nezeptala na svého otce, docela mě to zaráží, ale asi jí to nevadí.

„Mami?" Přijde zaraženě do kuchyně Lucy a kouká do svého telefonu. „Copak?" Zeptám a ona se na mě podívá. „Znala jsi nějakýho Payton Jay Moormeier?" Zeptá se a já celá zmrznu. „No...ano, je to skvělý zpěvák, proč?" Zeptám se a ona se na mě znova podívá. „Přečti si to," podá mi svůj mobil s článkem a já začnu číst.

Článek:

S lítostí oznamujeme, že zpěvák, skladatel a tik toker Payton Jay Moormeir dnes ráno zemřel. Už od narození měl problémy se srdcem a doktoři mu dávali maximálně 10 let. Payton byl ale silný a dožil se 32 let. Až do této chvíle si  užíval život naplno.
„Měla jsem ho hrozně moc ráda, byl to skvělý syn a bratr. Pro svoje blízké byl schopen udělat cokoliv. Budeš nám tady chybět zlato," řekla Joanne, jeho máma. Co nás ale zaráží, byla poslední slova. Než Payton odešel, řekl přesně tohle: „Miluju tě, Stacy." Kdo je tato dívka se neví, ale psal jí milostný dopisy a písničky. Jestli tohle Stacy čtete, přejeme vám upřímnou soustrast a jeho rodině samozřejmě taky. Odpočívej navždy v pokoji.

Celá se rozklepu a spadnu na zem. Začnu nehorázně brečet. Ne, ne neneneneeee. To nemůže být pravda. „Mami?" Klekne si ke mě Lucy a já se na ni ubrečeně podívám.
„Byl to tvůj táta Lucy, Payton...byl to tvůj táta." Tentokrát se na mě vyděšeně podívá Lucy a padne na zadek naproti mě. „To...ne," hlesne a z oka jí steče slza. „Proč...proč jsi mi to neřekla dřív?"
„Nikdy jsi se na to neptala," pokrčím rameny a utřu si mokré tváře. Lucy se ke mě nakloní a obejme mě. Já ji nazpátek taky pevně obejmu a takhle tam spolu sedíme asi dalších 10 minut. Najednou ucítím divný tlak na mém rameni a podívám se tam. Položím na svoje rameno ruku a ucítím hrozný chlad, který se nakonec objeví i na mé tváři. Podívám se nahoru, ale nic nevidím. Jedno ale vím jistě....je tady. Usměju se a řeknu větu, kterou jsem chtěla říct už hrozně dlouho „Miluju tě, Paytone."

Pohled Paytona

Stojím tady. V kuchyni Stacy. Koukám, jak brečí na zemi v objetí naší dcery. Věděl jsem, že mám dceru. Věděl jsem i že má po mě talent. Anet mi všechno vždycky volala. Neměl jsem to Stacy za zlé, myslela to dobře.
Přejdu pomalu k mým holkám a kleknu si před Stacy. Položím ji ruku na rameno a ona se na to místo podívá. Položí tam ruku a já ucítím to její teplo. Nahnu se k ní a dám ji pusu na tvář. Zvedne hlavu a podívá se mi do očí. Nevidíme a já to vím. Usměje se a já se usměju taky. „Miluju tě Paytone," řekne a mě zahřeje u srdce. Ještě víc se usměju a pohladím ji po tváři. „Budu na tebe nahoře čekat, Stacy Moormeier."

Taaak lidi, a jsme u konce této knížky. Chtěla bych všem moc poděkovat, co tuhle knížku četli. Taky moc děkuji za krásný komentáře, který jste mi psaly a dodávali mi energii na psaní.
MOC VÁS VŠECHNY MILUJU <3
Sice nevím, kdy budu psát další knížku, ale budu se na vás těšit.

JEŠTĚ JEDNOU MOC DĚKUJU, MĚJTE SE KRÁSNĚ A MILUJU VÁS!!!

Anett