Boy from the internet // Payton Moormeier//

||24||

„Ale notak, podívej se na mě." Zasměju se, protože jsem Paytonovi navlíkla takovou čelenku. „Já tě nesnáším, víš to?" Řekne mi se založenýma rukama, ale já vím, že lže, jde to na něm poznat. „Taky tě miluju." Poplácám ho po tváři a odejdu z pokoje. „S kým, že to jdeš dneska ven?" Zeptá se mě a jde za mnou. „S Beatrix, potkala jsem ji na tom Light Tour a napsala mi, že je v LA, takže jdeme ven." Vysvětlím mu a on se zamračí. „Copak?" Dojdu k němu a dám mu ruce na tváře. „Budeš celý den pryč a já si chtěl užít." Udělá roztomilý kukuč a já si povzdychnu. „Můžeme si užít teď." Políbím ho a on si mě vysadí na sebe. Odnese mě do pokoje a položí mě na postel. Lehne si nade mě a připevní moje ruce tou svou nad mojí hlavou. Druhou rukou jede pomalu dolů pod moje kalhotky. Lehce vzdychnu, když mi po ní přejede. On na nic nečeká a surově do mě strčí rovnou tři prsty. Vzdychnu, protože to byl příjemný pocit. Začne těma prstama rychle pohybovat a já se můžu zbláznit. „Už- už budu." Vydám ze sebe asi po 10 minutách a Payton najednou přestane a vytáhne ze mě prsty. Nechápavě se na něj podívám „děláš si prdel?!" Zakřičím na něj a on si poupravý vlasy. „To máš za ten včerejšek zlato." Mrkne na mě a odejde z pokoje. Já přísahám bohu, že ho jednou zabiju.

••••

„Paytone, tak já jdu ano?" Sejdu rychle schody dolů do obýváku, kde sedí Payton na gauči a hraje nějaký hry na televizi. „Jo jasně, zavolej kdyby něco." Řekne, ale ani se na mě nepodívá. Protočím očima a opustím barák. S Beatrix jsme si daly sraz na jednom náměstí u fontány a od "mého" baráku to je teď 10 minut cesty, takže pohoda. Dojdu na náměstí k fontáně a sednu si na její okraj. Beatrix tu ještě není. Najednou mi začne vibrovat mobil. Vytáhnu ho z kapsy a kouknu se na display. Volá mi neznámé číslo. „Halo?" Řeknu, když ten hovor zvednu. „Stacy?" Ozve se z druhé strany a mě hned zamrazí na zádech. Ten hlas. „Co chceš?" zeptám se vyděšeně a začnu poklepávat nohou z té nervozity. „Chci se s tebou sejít." řekne upřímně a mě se ulevý, protože jsem v LA a on tady není. „Já jsem v LA," usměju se sama pro sebe a on se zasměje „To já taky, proto se chci sejít." Kurva. Tohle mi moc nevyšlo. „Ale já nechci," řeknu rozhodně, ale neměla jsem to dělat. „Já si tě najdu." Zavrčí do telefonu a já se celá napřímím. „Hodně štěstí." Vykoktám ze sebe a hovor rychle típnu. Tohle ne. Proč. Proč zase já? Proč nemůžu mít klid?
„Stacy.?" Ozve se vedle mě a já leknutím nadskočím. „Ah, ahoj Beatrix." Zvednu se a obejmu ji. „Promiň, nechtěla jsem tě vylekat." Zasměje se a já nad tím mávnu rukou. „Tak, kam půjdeme?" Zeptám se jí a ona se uličnicky usměje. „Nedaleko odtud je pouť a jsou tam skvělý horský dráhy!" Vykřikne a já zasměju její dětský radosti. „Dobře, tak jdeme!"

•••••
„Na pouť už v životě nepůjdu." Řeknu unaveně a prásknu sebou na lavičku v parku. „Vždyť to byla zábava!" Sedne si vedle mě pořád nahypená (čte: nahajpená) Beatrix s úsměvem od ucha k uchu. „Pro tebe to možná zábava byla, ale zkus se přecpat cukrovou vatou a potom jít na horskou dráhu." Zamumlám a chytnu se za břicho. „Jo, to muselo být nepříjemný," uzná „no každopádně já už budu muset jít, tak zase někdy, ahoj." Vyskočí z lavičky a odběhne pryč dřív, než se s ní taky stačím rozloučit. Nechci tu být sama, protože se začíná stmívat, proto se zvednu a taky se vydám domů.

Přijdu nějak kolem sedmý hodiny večer, venku už je tma a mě je blbě z té cukrové vaty. „Jsem zpátky!" Zakřičím a prásknu sebou na pohovku. Zamračím se, protože mi stále Payton neodpověděl. „Paytone?" Zakřičím znova a zvednu se z pohovky. Vyjdu schody nahoru a projdu všechny pokoje, nikde není. Tohle je divný, kam by tak pozdě šel? Vytáhnu z kapsy telefon, abych mu zavolala, ale najednou uslyším vchodový dveře. Seběhnu rychle schody dolů a uvidím Paytona, jak si zouvá boty. „Kde jsi byl?" Zeptám se a Payton sebou polekaně cukne. „Doprdele, Stacy, tohle mi už nedělej." Oddychne si a já se zasměju. „Promiň," dojdu k němu a políbím ho „tak kde jsi byl?" Zopakuju svojí otázku a zakřením se na něj. „Jenom jsem byl něco zařídit ohledně hudby." Chytí mě kolem pasu a políbí na čelo. „Cestou zpátky jsem objednal pizzu." Řekne a     jde si sednou na pohovku v obýváku. „Oh, to jsi hodný, ale já asi jíst nebudu, byla jsem s Beatrix na pouti a přejedla jsem se cukrovou vatou." Řeknu a Payton se zasměje. „A je mi z ní špatně, takže si půjdu lehnout." Oznámím mu a on kývne. Přejdu k němu, dám mu pusu a potom odejdu nahoru do pokoje. Vysprchuju se a zalezu si do postele. Ani ne do 10 minut jsem tuhá. Po chvilce mě jen probudí, jak si někdo lehá vedle mě a objímá mě kolem pasu.
„Dobrou noc, Stacy." Zašeptá mi do ucha a já  celá ztuhnu. To není Payton.