Boy from the internet // Payton Moormeier//

||34||

„Jacksone, já..." nebyla jsem schopná slova. Stála jsem tam jak tvrdý Y a pořád dokola zavírala a otevírala pusu. Jacksonovi už došli nervy, chytl mě za zápěstí a začal mě někam táhnout. Byl tak naštvanej, že mi úplně drtil zápěstí. Hrozně to bolelo.
Dotáhl mě až do našeho pokoje a práskl za sebou dveřmi, že to slyšela celá chodba. Opřel se o dveře a zhluboka dýchal. „Jacksone..." „DRŽ HUBU!" Zařval na mě z plných plic. Otočil se na mě, přišel rychle ke mně a vlepil mi takovou facku, až jsem sebou práskla na zem a bouchla se při tom o roh postele. „Jak se opovažuješ? Udělal jsem pro tebe všechno!" „Jo? A co jsi udělal hm?!" Zařvu na něj i na oplátku já a držím si místo na hlavě, kam jsem se bouchla. Naštěstí mi krev neteče. „Dokázal jsem, aby jsi zapomněla na Paytona!" Vykřikne a já se na něj zamračím. „Tak o tohle ti šlo? Abych na něj zapomněla?!" „Ano, přesně o tohle mi šlo, Payton mi vždycky přebíral všechny holky, co jsme měl," dostane ze sebe a já se zasměju. „Možná to bude tím, že je Payton mnohokrát lepší jak ty a nemlátí holky!" Vykřiknu a Jackson celý zrudne. A sakra. „Ty jedna malá svině!" Napřáhne se a já zavřu oči. Čekám na ránu, která ale nepříjde. Pomalu otevřu oči a uvidím za Jacksonem stát mojí mamku, která mu drží ruku, kterou mě chtěl praštit. „Oh...ahoj Carol," usměje se na ní nevinně a mamka mu jednu vlepí. Překvapeně se na ni podívám a pousměju se. „Už se k mí dceři nepřibližuj, rozuměl jsi?" Procedí skrz zuby mamka a Jackson ustoupí. „Nebojte se, s tou děvkou už nechci nic mít," odplivne si a odejde z pokoje. Já si přitáhnu kolena k sobě a rozbrečím se. Mamka ke mně rychle přijde a obejme mě. „Jsi v pořádku zlato, co se stalo?" Zeptá se mamka a já se na ní uslzeně podívám. „Viděl mě, viděl jak se líbám s Paytonem," vydám ze sebe a mamka se na mě překvapeně podívá. „Payton je tady?"
„Ano, bydlí tady v hotelu," odpovím ji a zase se rozbrečím. „Víš, upřímně se mi vždycky víc zamlouval Payton než Jackson," řekne z ničeho nic máma a já se zasměju. „A komu ne žejo," odpovím a obě se začneme smát.

*****

Procházím se po LA už asi 2 hodiny. Je teprve 10 dopoledne a už je tady proud lidí až to není možný. Po tom, co se stalo jsem se musela jít projít. Mamka zůstala na pokoji, chtěla mi nechat prostor a já jsem ji za to vděčná.
Zatočím do nějaký uličky a až po chvilce si uvědomím, kde jsem. Zrychlím krok, až skoro běžím. Doběhnu na konec ulice a zatočím doprava. Zastavím se a zůstanu stát na místě. Tady. Přesně tady se to před 5 měsíci stalo.
Tady v téhle vile, kterou Payton prodal. Pořád nemůžu uvěřit, že to udělal.
Na příjezdové cestě nestálo žádné auto, tudíž usoudím, že nikdo není doma. Chtěla bych se tam jít zase podívat. Naposled. Ale nejde to. Povzdychnu si a otočím se k odchodu, ale najednou se z baráku začne ozývat hudba. Jakoby někdo hrál na elektrickou kytaru. Zaposlouchám se do melodie a po chvilce mi to dojde. To je...ne to není možný. Ani jsem si neuvědomila co dělám a vstoupila jsem do baráku. Zastavila jsem se v předsíni a zatočila se kolem dokola. Vůbec se to tady nezměnilo. Chytnu se zábradlí u schodiště a vydám se nahoru za tím zvukem. Projdu chodbou a zastavím se u dveří, kde se to tenkrát stalo. Kde jsem přišla o pannenství a kde mě Payton podvedl. Pomalu otevřu dveře a vstoupím do pokoje. Na posteli sedí Payton s elektrickou kytarou v ruce a hraje melodii jeho písničky, kterou mi hrál, když jsme se potkali na omegle. Do očí se mi nahrnou slzy. Jak se to mohlo všechno od té doby tak zkazit?
Payton dohraje a podívá se na mě. „Stacy...jsi v pohodě?" Zeptá se mě, když uvidí slzy v očích. Kývnu že jsem usměju se na něj. „Víš, že šmírovat něčí barák je neslušný?" Usměje se na mě Payton a já se nechápavě zamračím „jak to myslíš?"
„Viděl jsem tě, jak jsi na ten barák zírala," objasní mi a mně něco dojde. „Vždyť jsi říkal, že jsi ho prodal, tak proč jsi tady!" Lehce vykřiknu. „Lhal jsem," Payton odloží kytaru a postaví se. „Ale proč?" „Ani nevím," pokrčí rameny a dojde ke mně. „Od čeho máš tohle?" Ukáže na mojí tvář a já se podruhé nechápavě zamračím. Dojdu k zrcadlu a podívám se na mojí tvář. Když to uvidím, vykulím oči. Mám tam modřinu od toho, jak mě Jackson uhodil. Přejedu si po tom rukou a vydechnu. „Udělal to on že?" Promluví znova Payton a já zavřu oči a rozbrečím se. „Moc mě to mrzí," vydám ze sebe a rychle běžím Paytona obejmout. On neváhá ani chvilku a pevně mě obejme. „Ne Stacy, neomlouvej se, nemáš důvod," hladí mě po hlavě a utěšuje mě. „To já bych se měl omluvit, neměl jsem dopustit, aby se se mnou Anet vyspala," řekne a já se k němu ještě víc přitulím. „Miluju tě," vypadne z Paytona a já se od něj pomalu odtáhnu. Kouknu se mu hluboko do očí, abych zjistila, jestli to myslí vážně. A ano, opravdu to myslí vážně. „Taky tě miluju Paytone, strašně moc," řeknu šťastně a okamžitě se mu přilepím na ty jeho úžasný rty. Je to nejdřív jemný polibek, který se změní ve vášnivý a dravý. Objeví se ta touha, kterou jsem oba měli po tom druhým. Oba na nic nečekáme a začneme se svlékat. Když jsme oba jen ve spodním prádle, Payton mě chytne a hodí mě na postel

Pohled 3 osoby

Payton a Stacy se vášnivě milovali po té dlouhé době, co byli od sebe. Oba dva po tom druhým toužili a konečně se zase dali dohromady.
Bohužel oba dva netuší, že se jejich životy brzy změní a už se nikdy v životě neuvidí. Nikdy.

Ahoj, jsem zpět.

Mám nový mobil, takže už zase bud psát a vydávat snad častěji.
Jinak přijímačky dopadli v celku dobře, teď už jen čekat :))

Mějte se hezky

Anett