Boy from the internet // Payton Moormeier//

||33||

Nemohla jsem spát. Pořád a dokola se mi v hlavě přehrával ten incident v té koupelně. Proč jsem na malou chvíli místo Jacksona viděla Paytona. Vždyť já ho už ráda nemám, moje city k němu zmizely, teď je chovám k Jacksonovi. Nebo, alespoň si to myslím.
Nebudu lhát, docela ráda jsem ho viděla, přeci jen, to on mi vzal panenství.
Podívala jsem se z okna a uviděla Slunce, jak pomalu vychází. To jsem vážně nespala celou noc?
Nedá mi to, vymaním se z Jacksonova sevření, navleču na sebe mikinu a opustím pokoj. Vyjdu na obrovskou terasu. Dojdu až k zábradlí, o které se opřu. Východ Slunce v LA je nádherný, vždycky bylo. Jemné paprsky se dotknou mé tváře, zavřu oči a užívám si to. Vypnu úplně mozek a na nic nemyslím.
„Je to nádhera co?" Ozve se za mnou a já se rychle otočím. Asi 5 metrů ode mě stojí Payton s rukama v kapsách u tepláků a ranním rozcuchem ve vlasech.
„Co tady děláš?" Zeptám se nechápavě, protože jak vím, má tady v LA vlastní vilu. „Bydlím tady v hotelu," odpoví mi, stoupne si vedle mě a kouká na východ Slunce. „Ale proč, nemáš náhodou vlastní vilu?"
„Prodal jsem ji," otočí se na mě s úsměvem a já nedokážu uvěřit tomu co řekl. Prodal ji. Ale proč. „Neptej se prosím," dodá, jakoby četl mé myšlenky a já kývnu a otočím se zpátky ke Slunci, stejně jako Payton. „Chodím sem každý ráno, přemýšlím nad tím, co všechno se stalo a kolik jsem toho zažil," usměje se sám pro sebe. V záři vycházejícího Slunce vypadá neodolatelně, to musím uznat. „A co tady děláš ty?" Otočí se na mě a já se na něj letmo podívám. „Nemohla jsem spát, vlastně jsem nespala celou noc," přiznám a povzdychnu si. „Je toho na mě moc, moje máma se mi snaží vynahradit všechno, co mi za 16 let dělala, s Jacksonem jsem skoro každý den, někdy mi to leze na nervy," zasměju se „všichni se prostě snaží být skvělý, ale já to nechci...ať se snaží sebe víc, nikdy nezapomenu na to, co mi oba dva udělali." Vydechnu a utřu si jednu slzu, která mi stekla po tváři. „Já jsem ti taky udělal strašnou věc, a přesto tady stojíš a svěřuješ se mi," odpoví mi a já se na něj podívám. Kouká na mě s lítostí v očích. Nemám ráda, když na mě takhle někdo kouká. Obzvlášť on. Ať se na mě usmívá, vypráví mi, co se mu za 5 měsíců stalo, hlavně ať není smutný.
„Protože mám tendenci ti odpustit, nevím proč, ale je to tak. Možná to bude tím, že jsi mě tolikrát už zachránil. Změnil mi život, ukázal mi, že i hodní lidi existují. Naučil si mě zase jak se smát a ne jenom brečet každý den zmlácená v koutě pokoje." Vydám ze sebe a čekám na jeho reakci. Po jeho tváři teče slza. Ale notak, to ne. Natáhnu se k němu a slzu mu otřu. Když chci ruku stáhnout zpátky, chytne ji do svojí ruky a přitiskne si ji ke tváři. Zmrznu na místě a koukám na svojí ruku, která se dotýká jeho kůže. Vydává takové teplo, cítím se v bezpečí. Víc jak s Jacksonem. 
„Prosím Stacy, už mě znovu neopouštěj, já jsem se změnil,"  usměju se a přistoupím k němu blíž. Koukáme si navzájem do očí a já se v těch jeho můžu utopit. Payton se usměje a to je poslední kapka. Já to už nevydržím. Nahnu se rychle k němu a mýma rtama narazím do těch jeho. Je to jemný a vášnivý polibek, který mi Payton oplácí.  Chytne mé kolem pasu a obejme mě. Tenhle pocit jsem dlouho neměla. Motýlky v břiše.
Po chvilce se od sebe odtáhnem, protože nám docházel kyslík. „Doprdele Stacy," vydá ze sebe udýchaně Payton a já se zasměju. Opřu si čelo o to jeho a šťastně vydechnu. „Hádám, že moje telefoní číslo stále máš, že?" Zeptám se a on s úsměvem přikývne. „Tak mi zavolej, už se budu muset vrátit, než se Jackson vzbudí," naposled ho políbím a vydám se pryč. Odejdu z terasy a zatočí  do chodby, kde narazím do něčí hrudi. „Omlouvám se," vydám ze sebe a zvednu hlavu. Stojí tam Jackson a naštvaně mi kouká do očí. „Jak Payton líbá, hm?"
A sakra...

Ahoj lidi, jsem zpátky.

Chci vám jenom oznámit, že teď nebudu mít nějakou dobu mobil, protože  mi spadl do záchoda a nefunguje :(
Tohle píšu na tabletu, ale jak je velký, tak se to špatně píše, tudíž další kapitola výjde asi až za měsíc jak tak hádám.

Každopádné v pondělí píšu přijímačky a jestli je tady někdo se mnou, tak ti přeju hodně štěstí a  ať ti to výjde.

Mějte se hezky.

Anett