Boy from the internet // Payton Moormeier//

||17||

POHLED PAYTONA

„Pořád tam něco nesedí." Povzdychnu si a sednu si do křesla. Jsem v nahrávacím studiu, kde tvořím "melodii" do mojí písničky, ale pořád k tomu něco chybí. „Hm...počkej, něco mě napadlo." Řekne Benny, přítel co to dělá a otočí se ke svým počítačům. Chvilku na nich něco dělá a potom se na mě s úsměvem otočí a zapne to. Hned jak to uslyším se do toho zamiluju. „To je skvělý, co jsi s tím udělal?." Vstanu rychle z křesla a přejdu k počítači. „Jen jsem přidal bicí." Pokrčí se smíchem rameny a já se na něj otočím. „Benny, ty jsi skvělý!" Plácnu si s ním a pořád si to pouštím dokola. Už se nemůžu dočkat, až to moji fanoušci uslyší, až to Stacy uslyší. „Mimochodem, co ta nahrávací společnost Awal? Podepíšeš to?" Zeptá se mě na otázku, která mi vrtá hlavou už strašně dlouho. Asi před třema dněma mi napsali, abych s nima podepsal smlouvu, ale já nevím, jestli to chci udělat. Nikomu jsem to ještě neřekl, teda, kromě Bennymu. „Nevím." Pokrčím rameny a napiju se mého energiťáku. „Já bych to bral, přeci jen, málo komu to nabídnou." Poplácá mě po rameni a odejde z místnosti. Já tam ještě chvilku sedím a přemýšlím, než se taky zvednu a vydám se zpět do hotelu.

Odemykám dveře od našeho pokoje a vstoupím dovnitř. Docela mě překvapí, když tam uvidím Stacy, jak si balí nějaký věci do tašky. Vyděsím se. „Co to děláš?" Zamračím se a přejdu rychle k ní. Ona se na mě podívá a když zjistí, že to jsem já, pokračuje ve své činnosti „Dneska přespím u Jacksona, takže si balím pár věcí na ráno." Uff. Díky bohu. Počkat. „U Jacksona?" Ujistím se a ona kývne. „Počkej...Stacy." Chytnu ji za ruku ale ona se rychle vyprostí a zavře si tašku. „Nesahej na mě." Zavrčí a já ji znova chytnu i přes její protesty. „Nikam nepůjdeš." Podívám se jí hluboko do očí. Nechci aby šla spát k Jacksonovi. Bůh ví, co spolu budou dělat. „Nebudeš mi rozkazovat, co můžu a co ne." Vykřikne a já ji pustím. „Fajn, když půjdeš píchat k Jacksonovi, tak já si sem půjdu zapíchat se Cierrou." Usměju se výtězně ale hned toho zalituju. Vážně Paytone? Proč tohle vůbec říkáš? „To snad nemyslíš vážně." Podívá se na mě ublíženě a já pokrčím rameny. „Proč ne, je to přece moje holka." Tohle jsem neměl říkat. Stacy se napřáhne a dá mi facku. Udiveně se na ní podívám, napřáhnu ruku, abych otevřel mini ledničku a vyndal si z ní led, jenže ruku natáhnu tak rychle, že se Stacy lekne a skrčí se. Já hned povolím a smutně se na ní podívám. „Ty si myslíš, že bych tě uhodil?" Zašeptám zlomeně a ona se na mě se slzama v očích podívá. „Já nevím." Zvlykne. Co jsi to zase provedl. „Stacy...já bych ti nikdy neublížil, to přece víš ne?" Ujistím se a pohladím ji po vlasech. „Jo vím." Sklopí zrak a následně rychle odejde z pokoje. Já tam ještě dobrých 5 minut stojím, než se odeberu k telefonu a zavolám Cierre. Potřebuju se nějak odreagovat.

Trochu krátká kapitola, já vím, ale lidi!! CO ŘÍKÁTE NA NEVERMIND?!! Já tu songu milujuu a pouštím si jí pořád dokola!
Hlavně jsem na Paytona strašně hrdá, že to dotáhl tak daleko a podepsal smlouvu s AWAL! To je úplně neskutečný. Pořád si ho pamatuju, jak vydával jenom videa na tik tok a dělal Light tour. Ale teď? Teď je z něho umělec, to je strašný.

No, doufám, že se vám kapitola líbila a u další zatím AHOJ!

Anett