𝗢𝗨𝗥 𝗙𝗘𝗘𝗟𝗜𝗡𝗚𝗦

2.

Melissin nový pokoj byl větší než ten, ve kterém strávila dětství a ve kterém měla spoustu vzpomínek. Ale velký pokoj ji nezalichotil, připadala si spíše tak, jakoby si jí chtěl Richard koupit.
Odložila si své věci na podlahu a koukala se kolem sebe. Měla ráda útulnost a pořádek, ale jak by si z tohoto pokoje mohla udělat příjemný prostor sama pro sebe? Byla tu dvojlůžková postel, velká okna s bílými a skoro průhlednými závěsy jako pro princeznu. U jednoho okna měla psací stůl a prázdnou knihovnu. Mezi postelí a psacím stolem bylo tak veliké místo, že by si tam klidně mohla dát nějakou menší pohovku. Třeba tu, co měli v jejím opravdovém domově. Na druhé straně místnosti bylo dlouhé zrcadlo a skříň na oblečení. Jako bych měla tolik oblečení, abych zaplnila alespoň polovinu prostoru, pomyslela si Lissa, když tu skříň otevřela.
Za ní se ozvalo zaklepání na otevřené dveře a Melissa se podívala na svou matku. „Dozvěděla jsem se, že Zack nepřijede."
Aspoň bude o jednoho rádoby sourozence méně, řekla si v mysli, ale nahlas z ní vyšla jiná odpověď: „Jak to?"
Paní Collinsová pokrčila rameny. „Není ze mne nadšený a rozhodl se, že zbytek léta stráví s přáteli nebo tak něco."
„A ten druhý?"
„James je stejně starý jako ty. Asi je o pár měsíců starší, ale také mu je osmnáct. Což znamená, že chodíte do stejného ročníku a budeš mít tak aspoň společnost ve svůj první školní den." Paní Collinsová věnovala své dceři vlídný, velký a upřímný úsměv a Melissa se ho pokoušela opětovat, ale moc jí to nešlo. „Přijď za hodinu dolů do kuchyně, ano? To už budou mít stěhováci svou práci hotovou a my si můžeme udělat něco na jídlo. Mám jít nakoupit nebo si něco objednáme?"
„To je jedno,"
„To jsem ráda. Nechce se mi vařit. Objednám čínu."
Jakmile paní Collinsová zmizela z Lissiného pokoje, Melissa sebou plácla do postele, jenž byla opravdu měkká a prostěradlo hedvábné. Paní Collinsová musela svému Richardovi prozradit, že její dcera miluje hedvábí v posteli a zvlášť v létě. Lisse přišlo, že se Richard až moc snaží. A lezlo jí to na nervy.
Stěhováci přinesli několik krabic i k Melisse do pokoje a protože se nechtěla dívat, jak s jejími vzpomínkami ti dobře placení lidé hází, rozhodla se, že tento dům aspoň prozkoumá. Stejně neměla co dělat. Do školy se připravovat zatím nemusela, zbýval jí poslední týden prázdnin, a tady neměla žádné povinnosti. Alespoň prozatím.
Vešla do dveří naproti jejímu pokoji. Objevila se v prostorné koupelně, jenž byla moderně zařízená. Byla tu vana i sprchový kout, což Lissa uvítala. Doma měli jenom sprchu a občas zatoužila po horké koupeli. V koupelně byly ještě jedny dveře, které vedly do dost jasně zařízeného klučičího pokoje. Nebyla si jistá, zda pokoj patří Zackovi nebo Jamesovi, ale bylo jí jasné, že to brzy zjistí. Vyšla z pokoje na chodbu a vydala se do další místnosti, která patřila také jednomu z jejích rádoby bratrů. Tento pokoj vypadal více osobitě. Byly tu poháry, medaile a v rohu místnosti ležely věci na cvičení.
Který z těch kluků mi bude lozit do koupelny přes jeho vlastní vstup a který z těch kluků bude cvičit polonahý před mýma očima?, ptala se sama sebe napůl zhrozeně a napůl... nadšeně, ale nepřiznala by to, přestože ještě ani jednoho na své vlastní oči neviděla.