𝗢𝗨𝗥 𝗙𝗘𝗘𝗟𝗜𝗡𝗚𝗦

8.

Melissa byla ze svého prvního dne na nové střední škole nervózní, ale nějak jí uspokojovalo, že je v posledním ročníku a neměla problémy se zkouškami, které by ji, kdyby neuspěla, dovedly zpět do třeťáku.
Těšila se na nové předměty a nové učitele. Ale co se týkalo spolužáků... tak to si nebyla jistá. Jen doufala, že budou v pohodě, ale bylo jí jasné, že k nim nebude mít tak blízko jako k těm svým bývalým. Přeci jen s nimi nevyrostla a neznala je od školky.
Tohle bude jiné a moc se jí to nelíbilo.
James Lisse slíbil, že jí odveze o půl osmé a proto si Melissa dala budík na půl sedmé, aby vše perfektně stíhala. Včera večer si nachystala oblečení, ve kterém dnes půjde, a připravila si vše potřebné věci do tašky.
A dnes, když už byla učesaná, lehce nalíčená, oblečená a najezená, si udělala seznam věcí, co potřebuje stihnout za celý den. Jedna z věcí bylo převzatí klíčků od její skříňky a poslední bylo dokoupení učebnic. Jakmile byla se svým seznamem spokojená, podívala se na hodiny na jejím telefonu. Ukazovaly za patnáct minut půl osmé. A jelikož neslyšela žádný pohyb z pokoje Jamese, vydala se k němu a lehce zaklepala.
„Hm," ozvalo se zpoza dveří, které Melissa následně otevřela.
James se zrovna oblékal. Lépe řečeno byl právě na půl cestě k tomu, aby si zapnul opasek od kalhot.
„Promiň, myslela jsem, že jsi spal. Neviděla jsem tě, že bys jedl a ani jsem neslyšela kroky..." snažila se vysvětlit svůj vpád do jeho pokoje, ale při tom mluvení neodtrhla oči od jeho krásně vypracovaného břicha. Měl snědší pleť díky opálení a kdyby se postavila na špičky a pozorněji se dívala na lem jeho kalhot, uviděla by jeho pravou barvu kůže. Celá se rozechvěla, když si uvědomila, že skoro slintá a neustále ho sjíždí pohledem. „Říkal jsi něco?" zeptala se nervózně.
„Jo," zasmál se a přešel k otevřené skříni, ze které vytáhl triko, aby si ho následně oblékl. „Že jsem vstával asi dříve než ty. Šel jsem si zaběhat, dát si snídani, sprchu a pak jsem prostě ležel v posteli."
„Aha," řekla tiše. „Ještě jednou promiň," to už se otočila, aby na něj nemusela koukat a mohla odejít.
„Když jsme oba přichystaní, nechceš zajet pro kávu nebo tak něco?"
S úsměvem se na něj otočila. „Moc ráda,"

—

Seděli spolu v kavárně a oba popíjeli svůj nápoj. James měl zelený čaj a Lissa si objednala caffè latte. James tvrdil, že škola je odsud jen pět minut autem, takže když vyjedou za deset minut, budou to stíhat tak akorát.
„Fajn, tak co nejhorší na SLS?" zeptala se.
„Naše střední není tak hrozná." snažil se bránit. „Ale nejhorší předměty jsi právě vyjmenovala." usmál se na ni. Jejich střední škola měla název Highschool of the Science, Languages and Skills a přesně na tyto věci se zaměřovala.
„A kromě předmětů?" chtěla vědět. „Musím mít tušení, do čeho jdu."
„Nikdo z nás nevěděl, do čeho jde, když šel na tuto školu, Mell." odvětil jí. „Ale dávej si pozor na učitele dějepisu. Pan Drake je neúnosný. A taky učitelka Fitzgeraldová... Ta učí jazyky a je docela přísná."
„A ostatní? Jako spolužáci?" vyptávala se.
„Uvidíš. Dneska tě představím svým kámošům. Ale Cortney je trochu mrcha. Bude žárlit, že přivádím mezi nás novou tvář." usmál se na ni.
„Vy spolu chodíte nebo...?" chtěla vědět.
Zakýval nesouhlasně hlavou. „Nikdy jsme spolu nic neměli a vztah už vůbec ne. Ale je dost ochranářská."
Na víc se už raději neptala, jen dopili své pití a nasedli zpět do auta.
Celou cestu hrálo rádio, protože Melissa neměla na povídání náladu. Byla nervozitou bez sebe a potřebovala se aspoň trochu uvolnit. Jenže jakmile zaparkovali na školním parkovišti, nedokázala se z auta vyhrabat. Viděla před sebou jen tu velkou zrenovovanou budovu s velikými okny a lidmi okolo.
„Neboj," usmál se na ni James. „Budu ti dnes dělat společnost."
Lissa přikývla, ale v hlavě slyšela jen to slovíčko dnes. A co zítra?, ptala se sama sebe.