𝗢𝗨𝗥 𝗙𝗘𝗘𝗟𝗜𝗡𝗚𝗦

28.

Stála před jeho postelí, ruce překřížené přes sebe a oči upnuté na ty jeho. Zack stále ležel a tlumené světlo na jeho nočním stolku vytvářelo na jeho tváři naprosto bezchybný pohled. Vypadal úžasně, jako ten kluk, kterého vidíte ve filmu nebo o něm čtete v knize – zkrátka dokonalost sama. Jenže nikdo není perfektní a to veliké mínus, co Zack měl, bylo jeho charakter. A to i přestože se Melisse líbilo, jak se prezentuje a jaké pocity v ní dokáže probudit, jenže to by nahlas nepřiznala.
„Tak co se děje, koťátko?" zeptal se jí tiše, ale naprosto srozumitelně.
Jeho hlas byl hrubý, chraplavý a způsobem, jakým šeptal, naprosto neodolatelný. Zackův hlas v ní vyvolal vzpomínky na dnešní ráno a na to, jak si byli blízko. Jenže tuto myšlenku musela zahnat, jinak by se jí rozbušilo srdce a měla by slabost v celém svém těle, dokud by mu nepropadla.
„Nemám ráda, když mi tak říkáš." řekla a neodpověděla mu na otázku. „Nenávidím to."
Zašklebil se. „Proč, koťátko?"
„Nejsem žádné koťátko," odvětila.
Pokrčil rameny a řekl: „Pro mne jo,"
Melissa si odfrkla a přišla k němu blíže. „Nepřišla jsem sem, abys mne provokoval."
„Já bych řekl, že vždycky, když jsi blízko mne, tak si přeješ, abych tě provokoval." odvětil jí a Lissa si uvědomila, že je to tak trochu pravda.
Všechny konverzace se Zackem byly pod rouškou nevinnosti a pocítěného vzplanutí.
„Ale jestli tu nejsi proto, abychom si hráli, tak proč tady jsi?" zeptal se a předklonil se.
Sledoval každý její pohyb, vnímal řeč jejího těla a nejspíše proto si připadal, jako kdyby ji znal nejlépe ze všech.
„Proč jsi řekl Jamesovi o mne a Cameronovi?" zeptala se ho tišeji, než celou dobu mluvila pro případ, kdyby je James i tak mohl slyšet, přestože to bylo více než nepravděpodobné.
Zack se uchechtl. „Takže problémy v ráji?" zeptal se a u toho měl svůj klasický šklebící se pohled. „To mne fakt mrzí," dodal ironicky.
„Ne, já a James jsme v pohodě, jen jsem si o tobě nemyslela, že jsi nějaká drbna, jako umí být holky na střední. Myslela jsem si o tobě, že jsi víc na úrovni. Ale nejspíš nejsi o nic víc vyspělejší než mé spolužačky. Vysoká z tebe asi neudělá chlapa." řekla mu a u toho se tvářila jako vítěz.
A taky si tak připadala, jelikož se Zack zamračil. Jeho úšklebek zmizel a on jí věnoval jen a jen naštvaný pohled. Dotkla se ho, poznala to na něm, ale na tom jí nezáleželo.
„Je mi jedno, co si o mne myslíš." odvětil jí příkře.
„Já jen chtěla vědět, proč vykládáš všechny sračky všem na potkání."
„Co ti je do toho?" už nešeptal a jeho hlas byl tvrdý, přímý a bojovný.
„Hodně," Odvětila a odfrkla si. „Ty se mne a Jamese snažíš rozeštvat a já jen chci vědět proč. Vím, že mne nemáš rád, což chápu, ale nemůžeš mne nemít rád v tichosti a na koleji na vysoké?"
„No, když tě asi nemám rád, tak nechci, abys byla s mým mladším bratrem, ne?"
To sice dávalo smysl, ale Melissa věděla, že to není ta pravá a upřímná odpověď. Jenže se tomu už ani nedivila, bylo ji jasné, že upřímnost není Zackova silná stránka. Byl ten typ člověka, který se vás snaží odehnat, přimět, ať ho nenávidíte a snaží se vás jakkoliv poštvat proti sobě jen proto, abyste mu neublížili.
„Jdi si raději lehnout, koťátko." poradil jí a opřel se o konec postele. Vzal si do rukou svůj MacBook a položil si ho do klína.
Lissa se chtěla otočit a odejít do svého pokoje, ale měla pocit, že by měla ještě chvíli zůstat. Jeho naštvání jí dodávalo sebevědomí, protože v něm probudila jiný pocit, než byla lhostejnost či odměřenost. Probudila v něm vztek a přestože měla pocit, že by se měla bát a stáhnout se do pozadí, cítila se nad věcí a uspokojená.
„Nebo bys mi už jednou mohl odpovědět jako normální člověk," řekla mu Melissa a při každém slovu se k němu o kousek přiblížila.
Zack se na ni nedíval. Své oči měl připnuté k MacBooku a předstíral, že někdo jako Melissa Collinsová neexistuje.
„Chápu, že ten tvůj postoj ,jsem král světa a holky mi padají k nohám' není naprogramovaný na upřímnost a všechny pocity s tím spojené, ale pro jednou bych fakt chtěla vědět odpověď." Teď už stála přímo u jeho postele a tyčila se nad ním jako sloup.
Zack konečně odepnul oči od svého MacBooku a opět ho zavřel. Díval se na ni a v jeho očích se mu mihlo něco neidentifikovatelného.
Chvíli to vypadalo, že ztratil řeč, ale nakonec otevřel ústa a řekl: „Fajn, máš jen jednu otázku, Melisso. Jen jednu a odpovím ti na ni naprosto popravdě, ale pak ode mne neočekávej nic víc."
Tohle Lissu zaskočilo, ale tuto nabídku naprosto brala, jenže když má jen jednu možnost se zeptat a dostat odpověď, jaká otázka by to měla být? Proč ji nenávidí? Proč tady chce zůstat celý týden? Proč se míchá mezi ní a Jamese? Proč to Jamesovi řekl? Proč se je snaží rozeštvat? Nebyla si zkrátka jistá, na co se zeptat a tak se rozhodla si tuto možnost uchovat.
„Fajn," přitakala. „Až budu vědět, na co se chci zeptat, řeknu ti to."
„Takže teď najednou nemáš žádné otázky?" podivil se a opět nasadil typický pohled Zacka Kingsleye.
„Mám jen jedinou možnost, koťátko," Zašklebila se na něj stejně jako on se šklebil na ní. „Takže ji nepromarním kvůli tomu, co si můžu zjistit i sama." odpověděla mu. „Dobrou," řekla a rychle zmizela z jeho pokoje, zatímco se na ní Zack díval překvapeně a plný úžasu, ale to už Melissa nepostřehla, jelikož k němu byla zády a on si tak mohl dovolit nechat projevit své emoce.

—

Na co by se ho Melissa měla zeptat?