𝗢𝗨𝗥 𝗙𝗘𝗘𝗟𝗜𝗡𝗚𝗦

33.

Byli spolu zavření v pokoji ve druhém patře, který patřil Hollyniné mladší sestře. Před chvíli tady mluvila s Jamesem a rozhodně to nebyl příjemný hovor. James předtím konfrontoval Melissu, ale teď měla možnost si své pocity vybít na někom, kterému to právem náleží.
Po cestě do tohoto pokoje Lissa sebrala ze stolku poloplnou flašku alkoholu a teď z ní upíjela. Nebyla nervózní, ale zkrátka měla pocit, že k tomuto rozhovoru alkohol patří.
Stáli jeden před druhým a dívali se sobě do očí a Zack čekal, až se Melissa vyžvýkne, jelikož ona ho sem zatáhla, ale ta zrovna měla plno práce s rumem, co si právě lila do hrdla.
„Hm?" ozval se a pozvednul obočí.
Polkla alkohol a už jí ani tak moc nepálil v krku. Možná byla hloupost, aby si nevzala něco na zapití, ale už se stalo, takže nebylo co řešit. Rum držela v rukou, které měla zároveň přes prsa překřížené a pak na něj upřela vražedný pohled.
„Budeme tu jen stát a ty budeš chlastat nebo se mne už konečně zeptáš?" ozval se opět Zack.
„Vím, že jsi řekl Holly, že jsi mne a Camerona viděl, jak spolu ležíme nazí v posteli na té chatě." řekla a čekala od něj nějakou reakci, jelikož se ho na toto nechtěla zeptat, ale chtěla se utvrdit, že to takto je.
Jenže nic neřekl a tak pokračovala dál: „Ale nemám ponětí, jaký jsi k tomu měl důvod. Možná ti vadí, že si s Jamesem rozumíme a že jsme spolu rádi. Nebo ti zkrátka vadím já. Nebo jen rád ničíš všechny okolo sebe. Zkrátka ti nerozumím a ráda bych věděla, jaký jsi měl důvod to říct Holly."
Na chvíli se odmlčel, ale pak řekl: „Ale pořád jsi nepoložila otázku."
„Opravdu mi odpovíš pravdivě jen na jednu věc?" zeptala se a napila.
„A to už je ta otázka?"
„Ano," odvětila mu. „Chci se tě zeptat, jestli mi odpovíš jen na jednu otázku pravdivě."
Uchechtl se, jelikož mu to přišlo jako promrhání její šance, ale opak byl pravdou, protože na tuto otázku musí odpovědět upřímně a pokud bude odpověď ne, znamená to, že jinak lhát nemusí, ale pokud odpoví ano, tak to znamená, že u všeho ostatního bude lhát a přitom Lissa dostane svou odpověď.
„Hm?"
„Nečekal jsem takovou otázku," odvětil jen a udělal krok ke dveřím, ale u nich stála Melissa a tak mu zamezila cestu. A tak se odtáhl.
Oba měli pocit, že tato konverzace trvá tak tři minuty, ale trvala už tak patnáct, protože dost trvalo než jeden druhému odvětili. Oba své tahy promýšleli a oba dumali nad tím, co říct. Zkrátka si oba dva dávali pozor na to, na co se ptají a co odpovídají.
„Odpověď zní ne. Nejsem lhář, ale taky ti nechci všechno jen tak vyklopit." odpověděl jí konečně a Melissa se usmála. „Co je?"
„V tom případě mám další otázku." začala a zkoumala jeho řeč těla.
Teď už věděla, jak vypadá, když je upřímný, jelikož jeho odpověď byla pravdivá. Neošíval se, nekoukal se jiným směrem a byl jen strohý a přímo se na ni díval.
„Proč jsi řekl Holly, že jsem něco měla s Cameronem?"
„Neřekl," odvětil jí a Lissa nadzvedla obočí. „Holly jsem nic neřekl." její jméno zdůraznil, takže si byla jistá, že někomu něco řekl, ale zároveň tušila, že neřekne komu.
I když... to mohla být jedině Cortney, protože ona měla za potřebu Melisse uškodit a ona měla příležitost roznést tento drb někomu, s kým si Melissa aspoň trochu rozumí. Takže to Zack řekl Cortney a ta to řekla Holly a Holly se pak na to přede všemi zeptala a tak Zack a zároveň Cortney uškodili Jamesovi a Melisse a tomu, co se mezi nimi vytvářelo.
Napila se a v lahvi zbývala jen čtvrtina. Věděla, že pít by už neměla, ale už jí na tom nezáleželo a to zvlášť, když jí alkohol lezl do hlavy.
„Ještě něco, koťátko?" zeptal se se svým klasickým šklebícím se pohledem.
„Jo," přitakala. „Máš nějaký pádný důvod k tomu, proč nechceš, abych si rozuměla s tvým bráchou?"
Zašklebil se ještě více a udělal krok k ní. A následně další krok. A další. Další. Byl už přímo u jejího obličeje a koukal na ni jako na svou kořist. Jako by byl kočkovitá šelma, co si chce ulovit večeři a nakrmit se do syta. Možná mu tak moc lezla na nervy, že by se jí nejraději zbavil nebo tady byla druhá varianta a to ta, že po ní toužil až tak moc, že jí chtěl mít jen ve své moci. Kde ale byla pravda, věděl jen a jen on. Zatím.
„Mám," odvětil jen.
„A předpokládám, že mi ho neřekneš."
„Neřeknu," usmál se na ni. „Ale možná bych mohl,"
Měl hlavu skloněnou k té její, ale byl vysoký a tak jeho dech cítila na svém čele a to i přestože měla hlavu vzhůru a koukala se na něj.
Sice byl její postoj stále nepřístupný, ale její bariéra odpadávala čím dál snadněji, když mu byla takto blízko.
„A co bych pro to měla udělat?" zeptala se ho hravě.
Chtěla si s ním hrát stejně jako on si hrál s ní, ale na to by člověk musel být více odhodlaný a více svérázný. Melissa nebyla jako Zack a on nebyl jako ona. Tohle byla jeho hra a ona jí nemohla otočit proti němu.
A pak udělal něco nečekaného. Něco, co by do něj neřekla a nejspíš ani on do sebe, ale zkrátka se to stalo – položil své dlaně na její boky a stisknul je pevně, aby se mu nemohla vyvléknout, ale to ani neměla v plánu. A to i přestože by měla.
„Možná..." začal a stále se šklebil. Přiblížil svou hlavu k jejímu uchu a následně zašeptal: „Možná bych o něčem věděl." Dal jí jemnou pusu do vlasů a pak se na ni podíval.
Jeden na druhého se koukali a Melissa rychle dýchala. Měla pocit jako by jí šlo o život. Jakoby měla udělat něco, čeho bude litovat, ale cítila, že si nemůže pomoct. Nedokázala mu odolávat do nekonečna. Měla s tím problém už za střízliva natož, když všechen alkohol se začal na ní podepisovat špatnými nápady a ještě horšími činy.
Udělala to. Opravdu to udělala – položila své ruce, v jedné měla stále rum, kolem jeho krku a přitiskla si ho surově k sobě. Nebyl to polibek jako ve vířivce. Byl to polibek plný hravosti, drsnosti a nenávisti.
Byl pro ni jako zakázané ovoce a to chutná nejlépe.
Jenže takto to necítila jen ona, cítil to i on. Byly to jejich pocity. Jejich emoce. A cítili to stejně. Všechno cítili totožně a oba věděli, že tohle dobře nedopadne, ale ani jeden nepřestal a jen pokračovali v líbání. Hráli si s jazyky a vnímali jeden druhého tak moc, že se stali jedním.
Byli jako dvě těla a jedna duše.

—

Po týdenní odmlce jsem zpět!
xoxo