Hokejový zápas

Jamie

Mám strach, že Madeline spíš ubližuju než pomáhám, ale na druhou stranu žárlím na každého kluka, kterému věnuje svůj úsměv.

V zápase, který jsem právě dohráli a prohráli, jsem nedal ani jeden gól, celou dobu mi hlavou vrtala jen jedna myšlenka na to, jak řekla: „Víš Jamie, nevím co dělám blbě, ale od té doby, co jsem tě poznala, všechno strašně prožívám, jak se s někým jako jsem já můžeš bavit?" Nejspíš jsem se podvědomě bál, že ten konec měl ve skutečnosti znít spíš jako: „Proč se s tebou vůbec bavím, Jamie?"

Musím přestat myslet na sračky a začít se chovat jako normální člověk. Naštvaně jsem rozevřel dverě od šaten, kde už čekaly Katherine s Madeline, snažila se vypadat v pohodě, ale když se přestala vyhýbat mému pohledu, viděl jsem jak uboze její úsměv vypadá. Strhl jsem z hlavy helmu. Neřekla mi, co přesně jí její máma řekla do telefonu, kromě toho, co jsem pochytil sám, jsem nevěděl nic nového. Vyslekl jsem si dres a všiml si, že trenér řekl holkám, ať čekají venku. „Co to mělo znamenat, doprdele?!" zakřičel. Odevzdaně jsem se posadil na lavku. „To trénuju nějaký krasobruslařky nebo co?! To můžu opakovat stokrát zpracuj si ten puk, nevyhazuj ho zbytečně někam do prdele, dokonce i to, že nemáte nahrávat protihráčům, nebo že nemáte střílet do brankáře! Tyvole kdyby tam stál pěti centimetrovej golman, vy to stejně naperete do něj!"
     „Když jsem chytrej hraju chytře! Ale když jsem blbej, chytře se hrát NESNAŽÍM!!! Cilliane!" Cillian sklonil hlavu a začal si rozvazovat brusle, skoro si roztrhal tkaničky. „Jamie? Nechceš mi vysvětlit, co měly znamenat ty tvoje střely. To si jako myslíš, že budu ztrácet čas s někým, kdo si přijede na led a řekne si: Jé to je ale hezký den, co takhle se zbavit tady té posrané černé gumy a zajet si na vyhlídkovou jízdu po ledě hmm?!" v trenérovi vřela krev. Nesnášel prohry a nesnažil se to zakrývat. Strhnul jsem si náloketníky a přetáhl přes hlavu vestu, hodil jsem to za sebe a pustil se do vyslíkání spodní části výstroje. „Každej mi tady hned teď uděláte padesát kliků! Okamžitě!"
Doprdele, nestihl jsem si vyzout brusle. Zohl jsem se k zemi a nasadil si chrániče, abych se bruslema mohl alespoň zapřít. Lehl jsem si na zem a začal klikovat. Trenér se otočil a vyšel ze dveří. Zavolal holky, nechápal jsem proč. „Jamie! Přestaň, běž do prkna a Madie ty buď prosím tak hodná a posaď se mu na záda." Madeline se zarazila a párkrát zamrkala a já jsem se rozmýšlel, jestli být vděčnej, nebo naštvanej. Madeline pochopila, že trenér není zrovna v žertovné náladě a došla ke mně. „Promiň," zašeptala a posadila se na mě do tureckého sedu. Katherine mezitím dostala rozkaz sednout si stejně na Cilliana. Podle trenéra jsme očividně my dva zápas nejvíc posrali. „Ostatní klikují! Vy dva držte až řeknu teď, uděláte tři kliky a pak budete zase držet, dokud vás nepustím," vysvětlil trenér vítězoslavně. Vzdychl jsem. Madeline nebyla moc težká, ale představte si na sobě držet třeba jen desetikilové dítě, natož pak plně vyspělou dívku. Konečně se ozvalo teď a já jsem se opatrně začal spouštět dolů.

Asi po patnácti minutách už jsme byli všichni víceméně umytí a převlečení Madeline seděla na mém místě a hrála si s mým dresem. „Hej Mad!" ozvalo se od Matyase. Postřehl jsem jak ztuhla Katherine, očividně byla do Matyase zamilovaná, ale on spíš tíhnul k Madeline. Neříkám nic, ale myslím že by vypadal dost dobře i v hromadě hnoje... „Nechceš vzít Katie a zajít s náma někam?" dokončil svůj dotaz a já jsem docela zaujatě pozoroval Katherine, jak se nenápadně otočila a přehnaně otráveně bez hlasu artikulovala „nechceš vzít Katie" vyplázla jazyk a pak si mě všimla. Pokýval jsem hlavou a poklepal si na srdce. Ona nenápadně ukázala na Matyase, stiskla ruku v pěst a naznačila bouchnutí do obličeje. Zasmál jsem se. „Hele Matyasi," zavolal jsem na něj. „Co takhle se zeptat přímo Katherine, jestli chce aby ji Madeline vzala sebou kámo?" neodpustil jsem si a Katherine se ze založenými pažemi taky otočila, vystrčila bradu. Matyas se ošil, podrbal se na temeně hlavy a nervózně se zasmál. „Jasně, dobrý nápad, Jamie... Kat? Půjdeš?" zeptal se. „Pokud mě Madie vezme sebou?" zeptala se ona. „Madie vezmeš ji s sebou?" zeptal se zase on. „Jo, jasně vezmu JI s sebou, nechceš jí radši říkat jménem?" přihodila si Madeline. „Joooo, pardon, tak o půl sedmé před zimákem?" protáhl teď už totálně mimo Matyas vzal si mobil do kapsy a rychle opustil šatnu.