Hokejový zápas

Uvolnění

Seděla jsem se zakloněnou hlavou na lavičce a nechávala na sebe dopadat příjemně hřející paprsky slunce. Narovnala jsem hlavu a pohlédla na vysokou brunetku, která přecházela z místa na místo a roztržitě kopala do malého kamínku. „Doprčic," ulevila si. „Hajzl."
„Idiot."
„DO PRDELE!"
„Kretén."
„Achjo."
„Poděkovala jsi Cillianovi aspoň?" pokusila jsem se zastavit její výčet nadávek. „Já nevím! Pamatuju si jak se na mě Matyas dívá pohrdavě jak na nějakou děvku a pak si najde tu největší z široka daleka, ale to co jsem vyklopila Cillianovi si nepamatuju. Až na to že jsem mu chtěla dát pusu a on mě pro změnu odmítl. DOPRČIC!" lehla si ja betonovou zem. „Aspoň víš, co se Matyasovi líbí," pokrčila jsem rameny, „ale fakt bys měla aspoň poděkovat Cillianovi."
„Hmmm," zabručela. „Jak se vlastně vrátil Dom? Trenér o něm nic neříkal, myslím," svraštila jsem obočí a snažila si vzpomenout. „Dom odešel někam jinam, psali mu kluci, tak se sbalil a šel," Katie si rukama zastínila oči.
„Už jdou," poznamenala suše, ale svoji polohu nezměnila... Obrátila jsem pohled k východu stadionu a uviděla skupinu kluků nebezpečně přibližující se k nám. Znovu jsem zaklonila hlavu a zavřela oči.

I přes zavřená víčka jsem zřetelně ucítila, že mi slunce zastínila čísi vysoká postava. Narovnala jsem hlavu a zvedla jedno obočí. „Jak je?" zeptala jsem se, protože jsem sama stále bojovala se silnou kocovinou. „Pff, teď už celkem fajn, na ledě jsem se probral," Jamie pokrčil ramny a začal mi okopávat špičky bot. Nahnula jsem se, abych viděla za Jamieho a zjistila, že se nad Katie zrovna zohýbá Jeremy a snaží se jí přes její protesty zvednout. Můj pohled zabloudil k Harrymu. Vzdychla jsem. „Co je?" zeptal se mě Jamie. Pousmála jsem se. „Harry je na mě čím dál naštvanější," odpověděla jsem a vrátila se pohledem k němu. „To nemůžeš vědět, poslední dobou jsi se s ním skoro nebavila. „No právě," ušklíbla jsem se, „je jak můj starší brácha, poznám, když žárlí," dodala jsem. Teď pozvedl obočí zase Jamie. „Harry by to jistě viděl i na něco víc než na sourozence," podotkl s křivým úsměvem. „To by ale prvně vůbec musel něco vidět přes tady toho sexy modela, co stojí přede mnou a zakrývá mu na mě výhled," pokrčila jsem rameny. Jamie se koukal zmateně, pak mu došlo, že narážím na to, že mi zakrýval výhled a ochotně o kousek uhnul. Natáhla jsem ruku dopředu. „Jdem na zmrzlinu," zavelela jsem a pevně stiskla jeho dlaň. Vytáhl mě do stoje.

Protáhla jsem se a hned jsem se musela opřít o Jamieho, protože se mi zamotala hlava. „Říkal jsi, že ti je dobrě že?" zašklebila jsem se. „Hmm," přikývl. „Tak mě vem na záda, jinak umřu," zasténala jsem. „Není dobrej nápad jít s tebou v tomto stavu zrovna na zmrzlinu," podotkl nedůvěřivě. „Naopak, zmrzlina je jediná věc na světě, která mi může pomoct."
Jamie dal ruce dozadu a já jsem na něho vyskočila (vyskočení se tomu dalo ovšem říkat pouze s notnou dávkou fantazie). Obmotal mi ruce kolem stehen a já se uvelebila na jeho rameni. Znovu jsem zavřela oči. „Katherine, Harry, jdete taky?" zeptal se Jamie chytře. „Kam?" křikla na nás Katherine. „Na zmrzku!" zahlaholila jsem a unaveně zvedla ruku do výšky a pak ji opět spustila dolů, abych ji omotala Jamiemu kolem krku. „Bože anoo," zaúpěla Katherine. Harry se smutně pousmál, ale došel k nám. „Víš co? Dej mě dolů prosimtě, já půjdu radši mezi váma a budu se o vás opírat, protože mi přijde strašně trapný jak jsem zde nad váma," zamumlala jsem, ale nepohnula se ani o kousek. „Tak slez," řekl napůl v otázce Jamie, protože mé chování naprosto odporovalo tomu, co jsem dělala. „Achjoo," zívla jsem a svezla se na zem. Provlekla jsem Jamiemu ruku pod jeho a chytila se ho kolem pasu, on mi v reakci na to položil ruku kolem ramen.

Došli jsme na nějaké náměstí. Během cesty, už Katherine dokázala Harryho nějakým způsobem rozmluvit. Harry se usmál. „Tamten stánek vypadá dobře ne?" ukázal na druhou stranu. Jamie pokrčil rameny a já jsem se zářivě usmála. Katherine se koukla na Harryho a pak na stánek. „Proč polezeme tady kilometr ke stánku, když skoro stejnej stojí kousek od nás?" zeptala se. „Protože tam obsluhuje holka a tady chlap?" odověděl taky otázkou. Katherine zvedla ruce do výšky. „Dobře to beru jako pádný důvod," a vyšla směrem ke stánku.